Ivan David8. 7. 2020
Kolegové z Výboru pro rozpočtovou kontrolu předložili „neotřelý“ návrh jak ušetřit výdaje na fungování Evropského parlamentu (EP). Do návrhu usnesení k výroční zprávě o činnosti Evropské investiční banky (EIB) za rok 2019 zapracovali bizarní návrh na dekarbonizaci letecké dopravy. Při uvedení jejich požadavku do praxe by EP mohl klidně prodat všechny tři své obří budovy v Bruselu, Štrasburku a Lucemburku. Už by nebyly potřebné. Dopravní letadla na elektřinu neexistují, a i když kolegové z Výboru pro rozpočtovou kontrolu vyzývají k jejich zavedení, asi v dohledné době létat nebudou.
Při zákazu používání kerosinu v letecké dopravě, který kolegové v rámci podpory Zeleného údělu navrhují, by v EU nemohla létat jiná letadla než kluzáky a rogala. Tento způsob letecké dopravy však vylučuje, že by se europoslanci ještě někdy fyzicky sešli k plenárnímu zasedání ve Štrasburku nebo ke schůzi výboru v Bruselu.
Až do konce dní EU by europarlament mohl jednat pouze metodou na dálku. Tedy tak jak jednáme během celé doby pandemie COVID-19. Ukázalo se, že to s určitými obtížemi jde. Poslanci pracují ve svých členských státech a na jednání výboru se připojují přes internet formou videokonference. Dálkově už téměř půl roku i hlasujeme. Místo mačkání hlasovacích tlačítek v jednacím sále nám sekretariát ke každému projednávanému dokumentu pošle hlasovací lístek do nějž vyplňujeme u každého pozměňovacího návrhu buď „+“ pokud hlasujeme „pro“ nebo „-“ pokud hlasujeme „proti“ či „0“ pokud se „zdržujeme hlasování“.
Při jednání výboru mohou jednotliví poslanci i vystupovat k tomu, co se zrovna projednává. U 67 počítačů členů Zemědělského výboru to oddělení informačních technologií EP umí zajistit. V případě pléna to zatím možné není. Na plénu, které začíná dnes odpoledne, a kde se bude jednat i o bizarních návrzích týkajících se EIB, může vystoupit jen několik desítek europoslanců, kteří se „zasekli“ v Bruselu kvůli nařízené karanténě. A pak také nejvyšší „papaláši“ EP, kteří mají privilegium hovořit i když ostatních téměř 700 poslanců může pouze sledovat a hlasovat. Ale třeba europarlamentní „ajtíci“ časem počítačové systémy upraví tak, že mluvit bude moci každý poslanec, kterému byl přidělen čas k vystoupení.
V EP na rozdíl od české Sněmovny nemůže ke kterémukoli bodu jednání hovořit kterýkoli poslanec, když má co říci. Napřed si musí podat několik dní předem žádost a pak čeká, jestli je mu přidělen čas k vystoupení. Rozprava je obvykle časově omezená na hodinu ke každému bodu. A čas k vystoupení se po minutách rozpočítává na frakce. Zájemců o vystoupení je obvykle více než času, který je k tomu vyhrazen. V Bruselu tomu říkají „prohloubená demokracie“.
Pandemie ukázala, že jednání na dálku má své výhody. Prudce stoupla účast na schůzích výborů i pléna. Když můžeme hlasovat ze svých členských států, tak se jednání výborů a pléna účastní téměř všichni. Obvykle je účast tak kolem poloviny poslanců. Současný model má i tu výhodu, že rozpočet EU ušetří výdaje nejen na letenky, ale i na diety, které nejsou europoslancům pracujícím ze svých členských států vypláceny. Ušetří se i za převážení tisíců úředníků a poslaneckých beden na spisy přezdívaných „rakve“ mezi budovami europarlamentu ve Štrasburku, Bruselu a Lucemburku. Jen toto věčné převážení zvláštními vlaky stojí ročně více než miliardu. Jediný, kdo na současném režimu jednání prodělává jsou aerolinky a hoteliéři, kterým unikají peníze utrácené europoslanci při putování EU za jednáním.
V případě EP by současný režim mohl klidně zůstat. I bez dekarbonizace letecké dopravy, která by znamenala zákaz nejen proudových, ale i vrtulových dopravních letadel. Její zavedení, které v rámci Zeleného údělu požadují kolegové z Výboru pro rozpočtovou kontrolu, by mělo katastrofální ekonomické dopady. Přiznejme si na rovinu, že bez čínských, japonských nebo amerických turistů by většinu hotelů nejen v Praze nebo Českém Krumlově bylo nutné zavřít. Stejně jako bez ruských nebo arabských klientů většinu lázní nejen v Karlových Varech nebo v Teplicích. A s nimi i většinu restaurací a velkou část prodejen – nejen suvenýrů – které fungují na poskytování služeb turistům. Cestovní ruch u nás přímo zaměstnává 17% práceschopných obyvatel. Další – mimo jiné zemědělci – mají práci díky tomu, že vyrábí potraviny nebo další zboží, které turisté jedí nebo jinak spotřebovávají. Důsledná aplikace Zeleného údělu – včetně dekarbonizace letecké dopravy by nejen naší ekonomice přinesla horší katastrofu než COVID-19.
