 |
| Historik Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz |
24. 6. 2020 PrvníZprávy
V našem historickém okénku bychom si mohli připomenout Staroměstskou exekuci z 21.června 1621.
V listopadu to bude 600 let co české stavovské vojsko prohrálo bitvu na Bílé Hoře. Následovalo zatýkání vůdců stavovského povstání, jejich odsouzení a nakonec poprava
Co nám k tomu můžete říct pane Zbořile?
„Slovo exekuce je zvláštní, skoro mírumilovné, ono to vypadá jako kdyby se tady likvidovala vzpoura poddaných proti jednomu z Habsburků, který se tím cítil dotčený, protože chtěl titul českého krále a proti němu se postavili stavové a zvolili Fridricha Falckého českým králem, chtěli vytvořit jiný typ státu, oni byli proti absolutistické monarchii Habsburků, která pak byla kodifikovaná Obnoveným zřízením zemským,” říká v rozhovoru pro Prnizpravy.cz Zdeněk Zbořil.
„Staroměstská exekuce měla také rituální charakter, odstrašující charakter, proto byla tak krutá Nešlo jenom o víru, ale šlo hlavně o majetky. Staroměstská exekuce odstartovala represivní aparát, jehož důležitou složkou jsou exekuce, znehodnocení měny a skupování statků podobným způsobem jako k němu tady docházelo v 90.letech při likvidaci československého průmyslu
Ale co bychom si mohli připomenout je ten rituální význam popravy, který se potom v Evropě objevuje a je mnohokrát napodobován. Nemusíme ani připomínat řadu událostí, mezi kterými jsou stalinské čistky na konci 30.letech, jsou jistě významnou položkou na seznamu těch odstrašování. Staroměstská exekuce byla mimořádnou svou krutostí a proto možná těch 27 křížků před vybombardovanou Staroměstskou radnicí má úplně jinou symboliku než si ti obhájci znovuobnovení nebo umístění repliky Mariánského sloupu uvědomují,” dodává Zdeněk Zbořil.
Podrobnější analýzu si můžete poslechnout v následujícím rozhovoru Zdeňka Zbořila pro Prvnizpravy.cz.
