Trumpův dekret proti digitální cenzuře

  • Datum příspěvku 4. června 2020
Trumpův dekret proti digitální cenzuře
Avatar
--- ---

Stanislav Blaha 

4. 6. 2020 e-Republika
Donald Trump podepsal 28. května 2020 dekret ‘Preventing Online Censorship‘ (Ochrana před online cenzurou).
Americký prezident Donald Trump je aktivní uživatel Twitteru a jeho tweety sleduje více než 80 milionů lidí. 26. května se kriticky vyjádřil k připravovaným korespondenčním volbám v Kalifornii a upozornil na riziko volebních podvodů. Twitter jeho příspěvek označil nálepkou “Zjistěte si fakta o korespondenčním hlasování”. Odkaz vede na článek portálu CNN o tom, že podobné pochyby o férovosti voleb na dálku nejsou opodstatněné. Bylo to poprvé v dějinách, kdy si nějaká sociální síť takto dovolila oficiálně označit politický názor amerického presidenta. Později, 29. května Twitter svůj postup vůči presidentovi vystupňoval, když skryl jeho tweet, v němž mj. píše, že “když začne rabování, začne střílení”, se zdůvodněním, že “oslavuje násilí”.

Reakce presidenta byla rychlá a tvrdá. Už 28. května 2020 podepsal dekret Preventing Online Censorship (Ochrana před online cenzurou), v němž ostře vystoupil proti tzv. “elektronickým platformám”, jmenovitě jde o YouTube, Twitter, Facebook a Instagram, které podle něj “disponují ohromnou, až téměř bezprecedentní mocí formovat interpretaci veřejných událostí; cenzurovat, mazat nebo skrývat informace; a určovat, co lidé uvidí či neuvidí.”

Podstatou dekretu je, že tyto elektronické platformy se budou muset rozhodnout, zda jsou pouhými diskusními prostory (public square), nebo zda jsou vydavateli obsahu. V prvním případě budou chráněni zákonem před odpovědností za obsah, za který budou odpovídat osoby, jež na nich publikují. Tyto platformy smějí tuto diskusi omezovat či do ní zasahovat jen v krajních, přesně vyjmenovaných případech, např. při ochraně mladistvých před nežádoucím obsahem.  V druhém případě, tedy pokud chtějí diskusi moderovat a prosazovat či naopak potlačovat nějaké politické názory, stávají se nakladatelem, a v tom případě odpovídají za veškerý obsah a mohou jako každý jiný nakladatel čelit soudním sporům. Níže uvádíme stručný obsah dekretu.

Trumpův dekret “Prevence proti online cenzuře” v bodech

  • //////////Pokud velké a mocné společnosti provozující sociální média cenzurují názory, s nimiž nesouhlasí, uplatňují nebezpečnou moc. Přestávají fungovat jako pasivní vývěsní skříňky, takže by měly být považovány za tvůrce obsahu a mělo by s nimi tak také být nakládáno.
  • Mnoho Američanů dnes sleduje zprávy, je v kontaktu s přáteli a rodinou a sdílí své názory na aktuální dění skrze sociální média a ostatní elektronické platformy. Výsledkem je že tyto platformy fungují v mnoha ohledech jako veřejné fórum (public square).
  • Twitter, Facebook, Instagram a YouTube disponují ohromnou, až téměř bezprecedentní mocí formovat interpretaci veřejných událostí; cenzurovat, mazat nebo skrývat informace; a určovat, co lidé uvidí či neuvidí.
  • Jako president jsem se jasně přihlásil ke své zodpovědnosti za svobodnou a otevřenou diskusi na internetu. Taková online debata je stejně důležitá jako debaty na našich univerzitách, na našich radnicích a v našich domovech. Je zásadní pro udržení naší demokracie.
  • Elektronické platformy se angažují v selektivní cenzuře, která poškozuje náš národní diskurz. Desetitisíce Američanů oznamovaly, kromě dalšího obtěžujícího chování, že elektronické platformy značkují obsah jako nevhodný, přestože neporušuje žádné podmínky poskytování služby; provádění neohlášených a nevysvětlených změn ve firemních zásadách, které mají za následek potlačování jistých úhlů pohledu; a mazání obsahu a celých účtů bez varování, odůvodnění a možnosti odvolání.
  • V té samé době, kdy se elektronické platformy odvolávají na nekonzistentní, iracionální a neopodstatněná odůvodnění, aby na domácí půdě cenzurovaly nebo jinak omezovaly svobodu projevu Američanů, několik z nich vydělává na tom, že podporuje agresi a šíření dezinformací zahraničními vládami, jako je například Čína.
  • Jako národ musíme podporovat a chránit různé úhly pohledu v dnešním digitálním komunikačním prostředí, kde mohou a měli by mít své slovo všichni Američané. Musíme usilovat o transparentnost a odpovědnost elektronických platforem a podporovat standardy a nástroje na ochranu a zachování integrity a otevřenosti amerického diskurzu a svobody projevu.
  • Mezi základními pravidly, kterými se tato řídí svobodná a otevřená debata na internetu, je zproštění z odpovědnosti za způsobenou škodu podle § 230, písm. c zákona Communications Decency Act. Je v politickém zájmu Spojených států, aby toto zproštění bylo upřesněno, toto zproštění by nemělo přesahovat jeho smysl a literu, aby poskytovalo ochranu těm, kteří předstírají, že poskytují svým uživatelům fórum pro svobodný a otevřený projev, ale ve skutečnosti užívají svoji moc nad životně důležitým komunikačním prostředkem k tomu, aby se zapojili do klamavých nebo pochybných akcí potlačujících svobodnou a otevřenou diskusi cenzurováním určitých názorů.
  • Kongres se zejména snažil poskytnout ochranu elektronickým platformám, které se pokoušely chránit mladistvé před škodlivým obsahem, a měl zajistit, aby takoví poskytovatelé nebyli odrazováni od likvidace takového škodlivého materiálu. Účelem tedy bylo podpořit jasnou vizi Kongresu, že internet je „fórum pro skutečnou rozmanitost politického diskurzu“. Omezené zproštění odpovědnosti stanovené tímto ustanovení tedy mělo být vykládáno s ohledem na tyto cíle.
  • Účelem paragrafu 230 nebylo umožnit hrstce společností, aby se rozvinuly v titány ovládající spojení nezbytná pro náš národní diskurs pod rouškou podpory otevřených debatních fór, a potom těmto monstrům poskytovat plošnou ochranu, když využívají svoji moc k cenzurování obsahu a umlčování názorů, jež se jim nelíbí. Pokud poskytovatel interaktivních digitálních služeb odstraňuje obsah nebo k němu omezuje přístup a jeho akce nesplňují kritéria uvedená v paragrafu c 2 A, jedná se o redakční chování. Politikou Spojených států je, aby takový poskytovatel právoplatně ztratil ochranu před odpovědností podle paragrafu c 2 A a byl vystaven odpovědnosti jako jakýkoli tradiční editor a vydavatel, který není poskytovatelem online služeb.
  • Do 60 dnů ode dne vydání tohoto dekretu podá ministr obchodu po konzultaci s generálním prokurátorem prostřednictvím Národní telekomunikační a informační správy (NTIA) návrh na vytvoření pravidel společně s Federální komisí pro komunikace (FCC), která požádá FCC, aby neprodleně navrhla předpisy pro vyjasnění, kdy poskytovatel nebude považován za vydavatele nebo mluvčího a neřeší odpovědnost poskytovatele za jeho vlastní redakční rozhodnutí.
  • Poskytovatel bude považován za vydavatele, pokud opatření k omezující přístup k materiálu bude klamavé, předstírané nebo nekonzistentní s podmínkami služby poskytovatele; nebo přijaté poté, co poskytovatel nedal přiměřené oznámení, odůvodněné vysvětlení nebo smysluplnou příležitost k slyšení.
  • Vedoucí každého výkonného oddělení a agentury zkontroluje federální výdaje svého úřadu na reklamu a marketing placené online platformám. Tento přezkum zahrnuje množství vynaložených peněz, online platformy, které dostávají federální dolary, a dostupné statutární orgány, které schvalují peníze na takovou reklamu.
  • Ministerstvo spravedlnosti přezkoumá uvedené elektronické platformy z hlediska porušování svobody projevu a posoudí, zda některé online platformy nejsou problematickými prostředky pro vládní komunikaci kvůli diskriminaci názorů; klamání spotřebitelů nebo jiné nevhodné praktiky.
  • V květnu roku 2019 spustil Bílý dům nástroj hlášení technologického zkreslení, který Američanům umožňuje hlásit incidenty online cenzury. Během pouhých týdnů obdržel Bílý dům přes 16 000 stížností na online platformy cenzurující nebo jinak podnikající kroky proti uživatelům na základě jejich politických názorů. Bílý dům předloží obdržené stížnosti ministerstvu spravedlnosti a Federální obchodní komisi (FTC).
  • FTC zváží, zda je to v souladu s platnými právními předpisy, opatřeními zakazujícími nekalé nebo klamavé jednání nebo praktiky v obchodě nebo ovlivňující obchod podle oddílu 45 hlavy 15, zákoníku Spojených států amerických. U velkých online platforem, které jsou rozsáhlými oblastmi pro veřejnou debatu, včetně platformy sociálních médií Twitter, FTC rovněž zváží, zda stížnosti poukazují na porušení zákona. FTC zváží vypracování zprávy popisující takové stížnosti a zveřejnění zprávy v souladu s platnými právními předpisy.
  • Generální prokurátor zřídí pracovní skupinu pro případné vymáhání zákonů států, které zakazují online platformám účastnit se nekalých nebo klamavých jednání nebo praktik. Pracovní skupina rovněž vypracuje vzorové právní předpisy, které mají být zohledněny zákonodárci ve státech, ve kterých stávající zákony nechrání Američany před takovými nekalými a klamavými činy a praktikami.
  • Pracovní skupina rovněž shromáždí veřejně dostupné informace týkající se zvýšené kontroly uživatelů na základě ostatních uživatelů, které se rozhodnou následovat, nebo jejich interakce s ostatními uživateli; algoritmů k potlačení obsahu nebo uživatelů na základě náznaků politického sladění nebo hlediska; rozdílné politiky umožňující jinak nepřípustné chování, jsou-li spáchány účty spojenými s Čínskou komunistickou stranou nebo jinými nedemokratickými sdruženími nebo vládami; spoléhání se na subjekty třetích stran, včetně dodavatelů, médií, organizací a jednotlivců s náznaky zaujatosti k přezkoumání obsahu; a jednání, která omezují schopnost uživatelů s určitými hledisky vydělávat peníze na platformě ve srovnání s ostatními uživateli podobně umístěnými.

Závěr

Kolem dekretu vznikla velká kontroverze a president Trump je především levicí kritizován, že se pokouší dostat pod kontrolu sociální média. Bohužel, v tomto případě to není pravda. Trumpův dekret, i když byl přijat z čistě utilitárních motivů, dostává “elektronické platformy” pod větší veřejnou kontrolu, konečně bude možné se bránit proti cenzuře politických názorů. Dekret je jednoznačně na straně svobody projevu a ochrany pluralitního politického systému. To, že proti němu nejvíce vystupují různí bojovníci proti dezinformacím, “factcheckeři” a internetoví udavači, už samo o sobě naznačuje, že se jedná o věc, v níž by měl americký president, ať už si o něm jinak myslíme, co chceme, získat podporu světové veřejnosti.

K tématu:

Související články: