Jiří Jírovec
21. 6. 2020
Je to dobré pro nás, pro Čechy?
Jan Werich chodil za války v NY k zubaři. Ten byl z vývoje ustrašený a na každou zprávu reagoval otázkou: Je to dobré pro nás pro Židy?
Takže: Je vlnobití, které jsme vyvolali v EU kolem Babiše dobré pro nás pro Čechy? Troufám si odpovědět, že nikoli.
Střet zájmů lze definovat jako situaci, kdy je zájem jednotlivce v protikladu se zájmem společnosti. Měřítkem mohou být nejen peníze, ale třeba snaha malé skupiny proslavit se způsobem, který není v zájmu společnosti.
V případě Babiše a Agrofertu jde o to zda jsou grošíky důležitější než naše hodnoty. Ponechme stranou význam posledného slova a připomeňme si jak to všechno začalo:
Babiš je člověk, který pomocí ryze kapitalistických metod vytvořil podnik nezanedbatelného významu. Sám ty metody nevymyslel, jen aplikoval. Lze spekulovat o tom, že Babiš šel do politiky, protože potřeboval změnu v životě. Nebavilo ho podepisovat faktury za 5 tisíc a řídit denodenně chod Agrofertu. Nešel do politiky, aby dále zbohatl, protože nemohl vědět jestli jeho hnutí vůbec uspěje.
I stalo se, že ANO 2011 ve volbách roku 2013 uspělo, bylo těsně druhé za ČSSD a začalo dál získávat na popularitě. V polovině volebního období roku Sobotka zpanikařil. Rozhodl se, možná z vlastní hlouposti možná kvůli neschopným stratégům, jít Babišovi po krku. Na podzim 2015, tedy v době, kdy ČH splnilo pětiletou podmínku fungování, podal Tomáš Kapler trestní oznámení. Z medií prý nabyl přesvědčení, že dotace z EU byla získána podvodem. Zástupci ani policie nemají v pracovní náplni číst (noviny) a tak se nemůžeme divit, že do té doby nekonali.
V květnu 2017 se Sobotka rozhodl, že Babiše zbaví ministerského křesla. Zase mu blbě poradili a tak se na Hradě ztrapnil. Představa, že se Babiš naštve a bouchne dveřmi se ukázala naivní. Babiš dal najevo, že demisi nepodá (podle koaliční smlouvy ho Sobotka nemohl bez jeho souhlasu odvolat), ale pokud se Zemanovi zlíbí a z funkce ho odvolá , předá MF někomu z ANO 2011. Tím padla Sobotkova naděje, že ČSSD dovládne sama a on sám se obětuje a MF povede. To bylo mrzuté,
Mezi tím policie dál pilně šetřila ČH, aby těsně před sněmovními volbami na podzim 2017 požádala o vydání poslanců Babiše a Faltýnka k trestnímu stíhání. Sněmovna je 6. 9. 2017 vydala. Načasování policejní akce nebylo nejlepší. Oba jmenovaní byli zvoleni, čímž získali imunitu a policie musela svoji žádost opakovat.
Volební výsledky byly pro ČSSD katastrofální a jen díky hlouposti ODS, která odmítla nabídku na koalici, se ČSSD dostala do vlády. Utnout dvě vedoucí hlavy saně se nepodařilo. Babiš s Faltýnkem byli opětovně vydáni ke stíhání 18.1. 2018.
V té době se objevily demokracii urážející dohady, zda bylo možné vyšetřování ČH objednat. To je nesmysl, protože policie ani zastupitelství nemají objednávková oddělení. Diskuze tím byla uťata, protože si politici netroufli zmínit sloveso iniciovat. Objednat nelze, iniciovat ano.
Ambiciózní plán na mostrproces s celou Babišovou rodinou (ve hře bylo celkem 11 obviněných) se nepodařilo dotáhnout do konce. Nejdřív odpadl Faltýnek. Státní zástupce Šaroch nakonec celé stíhání zastavil. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, původní verdikt pražského zástupce Jaroslava Šarocha částečně zrušil.
Na tiskové konferenci oznámil, že “v případě premiéra Andreje Babiše (ANO) a dotační expertky Jany Mayerové bylo stíhání zastaveno nezákonně a předčasně a věc se musí došetřit.”
Lze spekulovat, že si Pavel Zeman pouze koupil čas. S pravděpodobností hraničící s jistotou lze říct, že případný soud není v zájmu nikoho. Zeman tedy v příhodný okamžik dokáže, že je nad věcí a s drobnými výtkami potvrdí Šarochovo rozhodnutí.
Připomeňme, že ve hře zvané ČH je 50 milionů, což jsou v podstatě drobné. Je to jedna pětina ceny parkůrového koně, kterého koupil miliardář Kellner své dceři. Kolik asi stálo pětileté vyšetřování udání? Ty peníze nešly do něčí kapsy jako úplatek nebo nepřiměřený zisk. Lze předpokládat, že skončily u malých firem, které ČH stavěly. A navíc, tato částka již byla dobrovolně vrácena.
Ptát se musíme na to, jakou morální škodu způsobují naší republice žalobníčci, kteří se zapojili do boje proti Babišovi. Jejich chování je naprosto odporné, protože hází bláto na ČR. Oni by tak moc chtěli být čestní, ale nemohou. Babiš je k tomu nutí.. Bylo by zajímavé vědět kolik států na sebe žaluje u EU.
EU naznačuje, že nejde ani tak o Babiše, ale o systém, který žádosti o přidělení dotací schvaluje. Zajímavá je i zpráva o tom, že (podle EU) by měl Agrofert vrátit i jiné, tedy české dotace. Součet evropských a českých dotací Agrofertu je nižší než cena dvou parkůrových koní.
Těm, kteří žalují a dokonce Unii vyhrožují žalobou, když její orgány postupují příliš pomalu, nemůžete věřit ani dobrý den. Chtěli by vládnout a tak jim nejde o dotace, ani o střet zájmů, ale o vysoké preference ANO 2011.
Svěřenský fond nemění vlastnictví podniku, toliko odděluje vlastníka od jeho přímého řízení. Podle jakýchsi géniů z EU, prý zůstává majitel ve střetu zájmů, když má zájem na tom, aby jeho podnik ve svěřenském fondu prosperoval.
Prý existují tři možná řešení:
1) Babiš odejde z politiky. To může znamenat “kádrové” posílení Agrofertu a ještě větší příliv dotací.
2) Babiš Agrofert prodá a zůstane v politice. Tím padne hlavní cíl, totiž odstranění Babiše. Čapí hnízdo mělo být popravou jeho hnutí. Vzpomeňte na počet původně vyšetřovaných! Lze očekávat, že okamžitě příjdou obvinění, že Babiš nahrává z titulu své pozice novému majiteli a je dále ve střetu zájmů. Bývalý kanadský ministr financí Paul Martin vlastnil největší loděnice v Kanadě. Střet zájmů (loděnice dostávaly státní zakázky) vyřešil tím, že je prodal synovi.
3) Agrofert nebude dostávat žádné dotace. Odstranění Babiše se nebude konat a navíc vznikne právně složitá situace. Agrofert má na plošné dotace nárok. Pokud jde o ostatní dotace, nikdo mu nemůže zakázat, aby o ně žádal.
Kdysi se o statistice říkalo, že to je děvka, kterou je možné souložit ze všech stran. Teď to platí o střetu zájmů. Nejsou ve střetu zájmů právníci nebo lékaři mezi poslanci, když hlasují o oblastech svého působení? Stejné platí pro podnikající poslance, jichž je ve Sněmovně celá řada.
Poslanci mají povinnost deklarovat svůj majetek. Informace o stavu konta a obrazech na stěně obýváku je naprosto nepodstatná. Důležité je vědět v čem poslanci podnikají a spekulují, protože rozhodují o velkých penězích.