Zajoch
14. 6. 2020
Pozvání Putina od Trumpa a Johnsona * Turecko není země, která by dokázala trvale plnit své závazky * Jak vidí historik a novinář a v posledních šesti letech dopisovatel radia Sputnik současnou situaci v USA
Proč se Putin odříká summitů s Trumpem a Johnsonem
Ljubov Stěpušova
5. června 2020
Vladimir Putin dostal najednou dvě pozvání ze Západu na summity. Od Trumpa na G7 a od Johnsona, které se týká vakcíny na koronavirus. Druhé pozvání již odmítl a to prvé dopadne pravděpodobně stejně. Proč to?
Ač byly ohlášeny vznešené cíle summitu, zejména „mobilizace zdrojů nutných k zajištění všeobecné dostupnosti vakcíny proti novému koronaviru“, ruský prezident pozvání nepřijal. V prohlášení zveřejněném na webu vlády Británie se říká: „Cílem summitu je získat alespoň 7,4 miliardy USD, aby se mohlo ochránit ještě 300 milionů dětí před infekčními nemocemi (spalničky, břišní tyfus, dětská obrna) a v dalších pěti letech zachránit až 8 milionů životů.“
Je očividné, že Putin odmítl proto, že chtěl být solidární s čínským vůdcem, který ještě před ním cestu odmítl. Peking je na Západě viněn z toho, že i když nový virus nevytvořil, tak tajil jeho nakažlivost a nevaroval před ním včas ostatní země.
Putin na solidaritu nikdy nezapomíná a Si Ťin-pching jej v poslední době podpořil v OSN v záležitosti Krymu, Sýrie, Venezuely, Íránu a ve věci odstoupení USA od smluv o zbrzdění závodů ve zbrojení. Sice to nebylo vždy kategorické, Peking se spíše zdržel hlasování o západních rezolucích, ale i tato podpora byla důležitá.
Trump rovnou oznámil, že bude summit G7 namířen proti Číně a že se bude uvažovat, co udělat s Čínou poté, kdy „zavedla svět na pokraj přežití“.
Kreml dosud mlčí, ale dal na vědomí, že by bylo správné Čínu na G7 pozvat. Přece mluvit o Číně bez Číny je stejná hloupost jako mluvit o Rusku bez Ruska. A právě s tímto odůvodněním spojencům pozval Trump Putina. Řekl: „Polovina setkání G7 je věnována Rusku a pokud by na setkání Rusko bylo, nacházelo by se řešení mnohem snadněji. … Po schůzce stejně někdo musí telefonovat Putinovi a spolupracovat s ním na mnoha otázkách.“
Trump chce rozšířit summit o Rusko, ale krom něho i o Austrálii, Jižní Koreu a Indii. Canberra i Nové Dillí plán přijaly. Proč, je jasné. S Indií je Čína dávno na kordy z důvodů politických i územních. Austrálie má u Číny vroubek kvůli svému nadšení s jakým uznala odpovědnost Pekingu za rozšíření koronaviru. Přišla tak o možnost vyvážet do Číny maso a utrpěla značné hospodářské ztráty.
Tiskový tajemník ruského prezidenta Peskov uvedl, že Spojené státy Čínu nesprávně viní z rozšiřování koronaviru, když nemají důkazy. Pro CNBC řekl, že Rusko nemůže „projevit solidaritu“ s prohlášeními USA na adresu Číny a podtrhl důležitost vztahů Moskvy a Pekingu. Podle něho není uprostřed těžké krize vhodná doba obviňovat ze všeho WHO a den nato Čínu. Rusko má své vztahy s Čínou a cení si jich. Uvedl: „Jde o vztah vzájemné spolupráce a snažíme se spolupráci v této vážné krizi užívat. Vyměňujeme si informace, protokoly o léčení atd.“
Jsou tu i další záležitosti. Podle Reuters se v březnu snížil dovoz surové ropy ze Saúdské Arábie o 1,6 % ve srovnání s předešlým rokem, ale nákup od ruského dodavatele se zvýšil o 31 %. Čína oceňuje politickou podporu Ruska. Čínské nákupy podporují ruský rozpočet v době, kdy ceny plynu i ropy prudce spadly. I to Moskva hodnotí.
Co oceňovat ve vztazích se Západem? Všechno je zcela pesimistické a posilované neustálými sankcemi proti Moskvě.
Převzato z Pravda.ru
Řež v Sýrii: Turci pomohli letectvu a Syrské arabské armádě zničit stovku militantů a techniku
10. června 2020
Teroristická skupina Hurras ad-Din se dne 8. června pokusila o útok na syrská vojska v údolí Al-Gab. Útok nebyl úspěšný a teroristy to stálo přibližně 100 útočníků a desítky kusů vojenské techniky. Podrobnosti sdělil vojenský zdroj.
Krom teroristů utrpěl ránu i obraz Turecka, které je garantem plnění dohod s Ruskem ohledně režimu příměří v deeskalační zóně v Idlibu. Ankara Rusku slíbila, že bude nejen kontrolovat jí podřízené bojovníky Syrské národní armády, ale také bude potlačovat jakékoliv snahy teroristů o zahájení vojenských akcí proti vládním silám. Nástup Hurras ad-Din v údolí Al-Gab ukázal celou neschopnost Turecka dodržovat svou část úmluvy.
Turecko by se chtělo nějak očistit před Ruskem a zahraničními partnery, proto poskytlo během útoku teroristů syrské i ruské straně souřadnice seskupení bojovníků, které mu byly známy. Přitom Ankara schválila syrskému letectvu útoky na pozice teroristů. Letectvo zničilo přední oddíly banditů. Schválila i útoky ruských bojových letadel. Požadovala jen, aby se neútočilo na obydlená místa, kde mezi teroristy „pracují“ turečtí poradci.
Po jednání s tureckou stranou provedla ruská letadla čtyři cílené útoky bombardérem Su-24 na polní sklady militantů, tři z toho byly se zbraněmi a municí a jeden s palivem. Ruská armáda vždy vybrala cíle mimo osady. Ruské útoky nezpůsobily velké škody lidem v osadách, ale zato ztráty na munici a palivu znemožnily teroristům dále účinně bojovat proti syrským vládním vojskům.
I přes tuto spolupráci nebude zřejmě obnoven obraz Turecka jako země schopné plnit závazky, které na sebe vzalo. Neúspěch Ankary v potlačení teroristů v Sýrii zřejmě povede k obnovení bojů tak obtížně zastavených. Důvěra k Turecku je zřejmě vyčerpaná. Jestliže se budou útoky teroristů opakovat, nezbude vládě Sýrie jiná možnost, než definitivně neutralizovat hrozbu od militantů, aby zajistila bezpečnost syrských občanů.
Převzato z Rusvesna.su
Po protestní vlně nastávají v USA změny
Rustem Safronov
11. června 2020
Proč smrt nevýznamného člověka Floyda , vyhazovače v baru, vyvolala v USA tolik rozhořčení? Zabíjení černochů v USA není nijak vzácné. V předešlých měsících se několik takových zabití událo. Avšak tato vražda byla spáchána mimořádně cynicky. Floyd byl pohřben dne 9. června. Na bohoslužbě za jeho duši promluvil známý černošský kazatel reverend Sharpton. V proslovu se obrátil k úřadům, k policii a k celé americké veřejnosti: „Sejměte koleno z našeho krku!“
Pravicová média dokazovala, že policie zabíjí bílé nejméně stejně jako černé, ne-li dokonce víc. Loni jich bylo zabito 370 a černých 235. Jenomže černých je v USA toliko 13 %, takže relativně je zabito mnohem více černých.
V případě Floyda není důležité, že seděl za ozbrojenou loupež 5 let, že byl narkoman a prý i „nositel koronaviru“. Potrestat někoho zabitím bez důvodu za dřívější prohřešky nejde. Je to v rozporu s vládnoucí třídou a médii stále propagovaným duchem amerikanismu, ale i se základními principy lidské společnosti.
Hlavně toto byl důvod rozsáhlých protestů. Ničení a loupeže trvaly dva až tři dny. Byly relativně rychle potlačeny jednak pořádkovými silami a potom i samotnými protestujícími, kteří nechtěli být spojováni se zloději a chuligány.
Jako chuligáni se začala chovat nevýznamná část protestujících, využila obecnou nespokojenost k rabování. Například v St. Luis byl při krádeži v zastavárně zabit bývalý policista – černoch. Vrahem přitom byl rovněž černoch.
Je dobré podtrhnout, že demonstrace byly převážně pokojné. Trvaly téměř dva týdny v jednom kuse. V sobotu 6. června se ve Washingtonu na ulici Lafayette, jež sousedí s Bílým domem, sešlo asi 10 tisíc lidí. Shromáždění bylo pokojné, lidé požadovali rasovou spravedlnost a reformy policie. Skandovali: „Black lives matter!“ Pochopitelně, že jsou i extrémistická prohlášení, jako třeba aby se policii zastavilo financování. Obecně ale byla situace pozitivní.
Trump sám začátkem minulého týdne situaci zhoršil. Při nepokojích sliboval, že pošle do ulic kromě národní gardy i armádu. Ministr obrany Esper s tím nesouhlasil. Bývalý ministr obrany Mattis uvedl, že „poprvé máme co do činění s prezidentem, který lidi nesjednocuje, ale rozděluje“. Nespokojeni s ním byli i církevní činitelé, když stál s biblí v rukou na náměstí Lafayette vedle chrámu poškozeného ohněm založeným protestujícími. Podle duchovních není bible rekvizita na pózování.
Proti použití národní gardy se postavila starostka Washingtonu Bowserová. Přesto bylo několik gardistů přítomno. Starostka Washingtonu a prezident se počastovali několika ostrými výtkami. Trump ji obvinil, že je na starostku slabá a nedokáže zajistit pořádek. Ovšem ona je Afroameričanka a s manifestujícími byla solidární. Snažila se nejbujnější rebely uklidnit přátelským slovem.
Trump se vzdal snahy využít v amerických městech ozbrojené síly USA, pochopil, že udělal chybu. Poté se situace změnila, zůstaly jen protesty, a loupeže a krádeže v obchodech téměř ustaly. Není na místě považovat to, co proběhlo, za nějakou vzpouru černochů proti „bílé Americe“. Protestů se zúčastnilo i mnoho bílých a část Hispánců. Přitom černoši a Hispánci se příliš v lásce nemají. Konkurují si na trhu práce. Ovšem zde se zájmy sešly, policejním násilím netrpí jenom černoši. Proto společně požadovali reformu policie.
V USA jsou zábrany policistů k použití zbraní mnohem menší než u policistů v Rusku. Jakýkoliv neopatrný pohyb mohou považovat za pokus o použití zbraně a hned střílejí. Autor tohoto článku bydlí ve smíšené čtvrti s převládajícím černým obyvatelstvem. Lidé jsou tam přátelští, rádi rozmlouvají i s neznámými, obzvláště s Rusy. Když v jedné chvíli pozoroval skupinu hráčů domina, přišel k němu jeden z nich a požádal ho, aby dal ruce z kapes. Vysvětlil mu, že se bál, že by mohl střílet.
V americké společnosti je trvalé napětí. Dochází k rasovým vraždám, a to nejen ze strany policie. Podle autora článku nechybí v současných protestech agresivní složka. Historik z New Jersey David Kerans řekl: „Vím, že je rasismus v USA vážným problémem. A samozřejmě musí být problém policejní tvrdosti a rasového profilování vyřešen. Je smutné, když jsou lidé podezíráni jen kvůli barvě kůže. Řada liberálních autorů se snaží čtenáři dát na vědomí, že je běloch rasista a nese historickou vinu.“ Kerans označil problém za vážný, ale nemá se stát ústředním bodem amerického života. Podle něj to není jediná vina amerického státu. Vinou je i genocida rodilých Indiánů a jejich zahnání do rezervací. Vinou je lid bombardovaný ve Vietnamu. Rasismus v Americe je, ale problém nesmí být doveden do absurdity tím, že se prohlásí za klíčový.
Problémy v USA byly zesíleny také karanténou, jejímž důsledkem byla ztráta zaměstnání milionů Američanů. Tím se nahromadilo sociální roztrpčení a byly stimulovány rozsáhlé protesty.
Během minulých desetiletí probíhala eroze střední třídy. Nehledě na zavádění pozitivních programů pro černošskou menšinu je její postavení trvale složité. Existuje strukturní rasismus. Černoši mají, bez ohledu na kvóty, menší šanci na dobré zaměstnání. Kratší dobu žijí a jsou více nemocní.
Trump byl před pandemií úspěšný. Vytvářel pracovní místa. Biden se snaží využít a ovládnout protestní vlnu.
Je zřejmé, že přicházejí změny. Po protestech v šedesátých a sedmdesátých letech dvacátého století se Amerika dost změnila. Zbavila se rasové segregace, ukončila válku ve Vietnamu, zkrotila tajné služby v Kongresu. Jaké změny se chystají nyní? Zajisté jsou nevyhnutelné důležité reformy v policii a v dalších orgánech chránících práva občanů. Ostatně uvidíme.
Převzato z Pravda.ru
