Bavor V.
20.6.2020 PoznámkyPanaBavora
❄️ Sněhové vločky. Tak říkají někteří lidé současným mileniálům. A opravdu se to hodí. Jen se na to podívejte. Stres je jejich denním chlebem, rozsypou se při sebemenším tlaku. Ale nemějme jim to za zlé, většinou za to nemohou. Je to ve výchově. Ambiciosní a zároveň úzkostliví rodiče, kteří z jedné strany nutí svého potomka do extrémních výkonů a na straně druhé mu umetají cestičky všemi směry.
Poslední ukázkou této výchovy byly přijímačky na střední školy. Ta hrůza, že byl jen jeden termín. Ten stres, ta zátěž, ta nejistota. Došlo to až do takového extrému, že letošní jednotermínové přijímačky bude řešit Ústavní soud.
Pokud vím, tak drtivá většina z nás tady si pamatuje podobnou situaci. Jediné přijímačky. Buď udělal nebo neudělal. Rozdíl byl jen v tom, že každá škola si je mohla vypsat v termínu, který uznala za vhodné.
Také jsme měli obavy, zda se dostaneme nebo ne. U některých ty obavy byly násobeny „rodinným původem“ – netřeba to zamlouvat. Ale nikdo z nás se z toho nehroutil, nebyla to tragedie, že jsme neměli možnost opravy. Prostě to byla skutečnost a museli jsme s ní počítat.
Můj starší syn na tom byl o něco lépe. Najednou se rozhodl, že půjde na šestileté gymnasium. Asi tak měsíc před přijímačkami. Taktak stihl absolvovat pohovor u psychologa ve školní poradně a na zkoušku šel takříkajíc „z voleje“. U něj se vůbec žádná stres neprojevoval. Jednak měl v záloze ještě dva roky devítiletky, jednak si byl jistý, že to udělá. Zda se dostane, to už tak jistě nevěděl. A výsledek byl ten, že z chlapců byl nejlepší, celkově asi třetí.
Současní mileniálové by takovou situaci asi nezvládli. Prostě sněhové vločky. Jen lehounce s nimi zacházet, jinak okamžitě tají.❄️
