Ivan David
8. 6. 2020
Pět minut před půlnocí v noci na dnešek vyhlásil egyptský prezident Abdel al-Sisi ultimátům turecké armádě v Libyi a jim podřízeným oddílům džihádistů samozvaného premiéra Faiíze al-Sarrádže. Pokud do 48 hodin nepřistoupí na příměří, které nabízí Libyjská národní armáda (LNA), jíž velí polní maršál Chalífa Haftar, egyptská armáda a letectvo Spojených arabských emirátů spojí své síly na podporu LNA.
Podle řeckého serveru pronews.gr Egypt mobilizuje svoji mohutnou armádu. Již během neděle přicházely přes twitter od různých svědků informace o mohutném přesunu egyptské vojenské techniky k hranicím s Libyí. Velení egyptské armády čile přisouvalo na pozice i tanky Abrams M1A1, které Egypt vyrábí na základě licence zakoupené v USA. Další svědkové zdokumentovali přílet řady stíhacích a bitevních letadel na letiště u Libyjských hranic.
Vláda v Egyptě dlouhodobě podporuje LNA, protože džihádisté jsou jejich společným nepřítelem. V Egyptě v současné době vládne polovojenský režim, v jehož čele stojí bývalý náčelník štábu egyptských ozbrojených sil Abdel al-Sisi. Prezidentem se stal v roce 2014 ve volbách, které následovaly po vojenském převratu, jež zbavil moci Muslimské bratrstvo. K moci vynesly muslimské bratry v roce 2011 nepokoje označované jako Arabské jako.
V rámci série revolucí, které proběhly na severu Afriky, byl v Egyptě odstaven od moci dlouholetý prezident Husní Mubarak. V následných volbách zvítězila do té doby opoziční, a po řadu let Mubarakem zakázaná strana Muslimské bratrstvo. Tuto islamistickou stranu dlouhodobě finančně i materiálně podporuje turecká tajná služba MIT.
Vláda prezidenta Muhammada Mursího z Muslimského bratrstva v zemi ukončila éru sekulárního státu a jako právní řád zavedla islámské právo šária. V důsledku zavedení šárijatských zákonů se země dostala v roce 2013 do těžké ekonomické krize. Kvůli tvrdě vymáhaným islámským pravidlům prudce klesly příjmy z turistiky a i další ekonomická odvětví se dostala na pokraj zkázy. Během celoegyptských protestů proti islamistickému režimu v roce 2014 vládu muslimských bratří svrhla armáda. Po volbách v nichž zvítězil al-Sisí byl sekulární režim v Egyptě obnoven.
EU považuje al-Sisího za diktátora, protože po vojenském převratu uvěznil řadu představitelů islamistického režimu. Během vlády Muslimského bratrstva však v Egyptě rovněž probíhaly tvrdé represe proti odpůrcům radikálního islámu. Metody používané bezpečnostními a polovojenskými složkami islamistů mezinárodní právo označuje jako ZLOČINY PROTI LIDSKOSTI.
Egypt spolu s Řeckem, Kyprem, Francií a Spojenými arabskými emiráty 31. 5. 2020 podepsaly dohodu o společném vojenském postupu proti turecké agresivní politice ve Středozemním moři. Počátkem letošního roku vyslal turecký prezident Recep Erdogan do Libye expediční sbor turecké armády, aby podpořil džihádistické skupiny, jejichž mezinárodním mluvčím je samozvaný „premiér vlády národní shody“ (GNA) Faís al-Sarrádž. Ten se prohlásil premiérem ještě během pobytu v exilu v Tunisu, odkud byl kooptován za společného mluvčího islamistických milicí, které ovládaly okolí Tripolisu.
Přestože Rada bezpečnosti OSN vyhlásila embargo na vývoz zbraní do Libye, na jehož dodržování mají ve Středozemním moři dohlížet lodě pod vlajkou EU, turecké vojenské námořnictvo s pomocí civilních nákladních lodí bez problému přepravily do okolí Tripolisu velké množství válečného materiálu. Turci na pomoc Sarrádžovcům naverbovali v Sýrii desítky tisíc džihádistů – řadu z nich tvoří dokonce veteráni milic Islámského státu, kteří před tím bojovali proti vládě Bašára Asada a proti kurdské samosprávě, jejichž milice YPG/YPG výrazně přispěly k pozemní porážce ISIL.
Současné kolo války v Libyi zahájila 2. 4. 2020 raketová palba na pozice LNA z turecké fregaty, která ukončila příměří sjednané OSN. Během společných bojů turecké armády a džhádistů z GNA proti Haftarově armádě podepsali turecký prezident Erdogan a samozvaný premiér Sarrádž smlouvu, v níž si rozdělili mořské dno kolem řeckých ostrovů ve Středozemním moři. V této oblasti se nachází ložiska plynu a ropy, která podle mezinárodního práva patří Řecku a Kypru.
Vojáci LNA dokázali 6 týdnů úspěšně vzdorovat útokům posíleného tureckého expedičního sboru a džihádistů. V polovině května se válečné štěstí otočilo. Recepu Erdganovi se podařilo přimět centrálu NATO, která je fakticky do mnoha uniforem převlečená agentura US Army v Evropě, aby pomohla Sarrádžovým džihádistům. NATO zatím pomáhá dodávkou špionážních informací nejen ze satelitů, ale i z odposlechů přes systémy SIGINT. Některé země NATO začaly rovněž Sarrádžově GNA dodávat zbraně, jejichž vývoz zakazuje rezoluce Rady bezpečnosti OSN, která je závazná pro všechny země.
LNA nyní zřejmě nejvíce trápí nedostatek munice do protiletadlových raketových systémů ruské výroby, s jejíchž pomocí dokázala udržovat nadvládu ve vzduchu. Koncem května po boji do posledního náboje a posledního muže padla do rukou turecké armády raketová základna na západě země, z níž Haftarovci dlouho drželi v šachu turecké letectvo. Pravděpodobně přerušení přímých dodávek ruských zbraní a munice, které se v boji s tureckou armádou ukázaly být velmi účinné, způsobilo obrat ve vývoji války.
Ve čtvrtek 4. 6. 2020 zahájila turecká armáda v Libyi útočnou operaci „Cesta k vítězství“. Po příjezdu několika námořních konvojů s další vojenskou technikou a čerstvými posilami Turci prorazili frontu u města Misráta a postoupili hluboko do vnitrozemí. V sobotu Turci dobyli město Sirte v jehož okolí se nachází 40% libyjských zásob ropy. Maršál Haftar byl v té době na státní návštěvě v Egyptě, kde zrovna jednal s prezidentem al-Sisím.
Haftar i al-Sisí z Káhiry společně vyzvali k obnovení příměří mezi džihádisty z GNA a Libyjskou národní armádou. Sarrádž výzvu odmítl. Po nedělním návratu Haftara do Libye LNA podnikla protiútok, kterým zastavila postup Turků přes Sirte. Během neděle turecká armáda přisunula na frontu těžké houfnice, jimiž kobercově ostřelovala město Sirte, tedy i civilisty. Haftarovi vojáci se snaží Turky zadržovat, ale podle pozorovatelů jsou bez ruské raketové techniky slabší než turecká armáda.
V noci na dnešek ohlášená pomoc Egypta by mohla situaci změnit. Egyptská armáda je vyzbrojena moderními zbraněmi americké i ruské výroby. Situace je o to zajímavější, že v sobotu 6. 6. 2020 oznámila libanonská agentura Al-Masdar, že Egypt uzavřel s Ruskem dohodu o prodeji nejnovějších radarových systémů Resonance-Ne schopných sledovat nejen letadla kategorie stealth, ale i nadzvukové řízené střely. Jedná se i o prodeji nových protiletadlových a protiraketových systémů.
