Uzákoněná lež jako metoda práce EU

Na středečním zasedání Zemědělského výboru Evropského parlamentu jsme jednali o návrhu nařízení EU o uznání rovnocennosti osiva pěstovaného na Ukrajině s osivem pěstovaným v členských státech EU. Komise tento legislativní paskvil chtěla prosadit dokonce ve zrychleném řízení – tedy bez možnosti předkládat k němu pozměňovací návrhy. Jako koordinátor frakce Identita a  demokracie (ID), v níž působí i čeští europoslanci za SPD, jsem jménem frakce vetoval použití zrychleného řízení.

Jde o opravdu unikátní návrh právního předpisu, který by nás v případě schválení metodicky vrátil někam do temného středověku. Komise chce tímto nařízením – tedy jakoby ze zákona – prohlásit, že členské státy EU a  Ukrajina mají pro pěstování a další ošetřování osiva stejné legislativní požadavky. A že i kontroly jejich dodržování jsou v členských státech EU a na Ukrajině shodné – tedy stejně přísné. Pokud by to byla pravda, tak by kontrolní systém agropotravinářského komplexu v EU byl naprostém rozkladu. EU se honosí tím, že má nejpřísnější předpisy pro bezpečnost potravin na světě. Kontroly jsou u nás také spolu se Švýcarskem nejpřísnější na světě. To co se píše v návrhu nařízení je prostě v  naprostém rozporu s realitou. Je to lež.

Na uzákoněnou lež by se však mohli odvolávat dovozci osiva z Ukrajiny s požadavkem, aby u těchto dovozů již neprobíhaly fitosanitární kontroly, které ověřují bezpečnost dovážených zemědělských produktů. Žádná země zatím takovou výjimku z  kontrol zemědělských vývozů nemá. Možná je to tím, že jde o první okus, jestli tato novátorská metoda projde.

Premisa o stejnosti legislativy a kontrol je politicky motivovaná snahou umožnit ukrajinským oligarchům volný vývoz osiva do EU. Má to být jakože pomoc Ukrajině v  hospodářských těžkostech. Ovšem za cenu poškození poctivých osivářů, kteří podnikají v zemích EU podle pravidel EU, která jsou v členských státech kontrolními orgány skutečně vymáhána.
Informace, které jsem získal od Agrární komory a od Českomoravské šlechtitelské a semenářské asociace tvrzení Komise o shodnosti právních předpisů a kontrol v EU na Ukrajině naprosto vyvrací.
Ukrajinské právo povoluje použití mnohem větších množství herbicidů a pesticidů k ošetřování rostli pěstovaných na osivo než je povoleno v EU. Samostatný problém představují odlišné podmínky pro užívání geneticky modifikovaných rostlin v zemědělství. V EU je jejich komerční pěstování zakázáno. Na Ukrajině zakázáno není. Z toho plyne riziko kontaminace rostlin pěstovaných na osivo genetickým materiálem z pylu GMO rostlin, které mohou být pěstované nedaleko ukrajinské osivářské firmy.

Schválení tohoto návrhu nařízení by tedy mohlo představovat velké riziko pro zemědělce, kteří by nekontrolované osivo používali. Mohli by se nevědomky dostat do dlouhých a drahých soudních sporů, kdy by po nich obří nadnárodní korporace jako Montsano nebo Syngenta – držitelé práv duševního vlastnictví k GMO rostlinám – mohli požadovat kompenzace za neoprávněné používání jejich duševního vlastnictví. I když by je evropský zemědělec nepoužil vědomě – mohl by se dostat do velkých právních problémů jakým čelí farmáři v USA nebo v Indii.

Zásadní problém však představuje na Ukrajině zejména účinnost kontrol. Ukrajinská státní zpráva je v naprostém rozkladu. V zemi nejsou řádně vyšetřovány ani vraždy a jiné nejváženější trestné činy. Celá státní správa je naprosto zkorumpovaná. Ukrajina je v tzv. technickém bankrotu. Dluhy splácí jen za pomoci dalších půjček. Platy chodí státním úředníkům s mnohaměsíčním zpožděním. Takže se nelze divit, že každý kontrolor za příslušný úplatek vystaví potvrzení o čemkoliv.

Politické vedení ukrajinských ministerstev je pod kontrolou několika skupin oligarchů – fakticky kmotrů mafiánských skupin. Jak na Ukrajině funguje právní stát se může i bez návštěvy této země přesvědčit každý, kdo si poslechne záznam odposlechů telefonátu mezi bývalým US viceprezidentem Joe Bidenem a bývalým ukrajinským prezidentem Petro Porošenkem, v němž ten první vydírá toho druhého tím, že USA neposkytnou Ukrajině další půjčku pokud nebude okamžitě odvolán ukrajinský generální prokurátor, jenž si dovolil vyšetřovat firmu v níž působí syn US viceprezidenta. Sdílel jsem jej na této stránce.

Při jednání o  této zvláštní formě bezkontrolního povolení ukrajinských dovozů jsem na tato rizika výbor i Komisi upozornil. Zástupce Komise mi argumentoval, že na Ukrajině proběhl v roce 2015 audit Evropské komise a delegací členských států, kteří kontrolovali úroveň kontrol v terénu. Účastnil se ho i jeden zástupce ČR. Podle informací, které jsem získal od expertů na osivo, šlo o naprostou Potěmkinovu vesnici. Bylo pečlivě připraveno několik podniků, které byly dlouho dopředu informovány, že bude zvláštní inspekce z EU. Delegace z členských států si nemohly vybrat kam jinam pojedou. Možnost neohlášení „přepadové kontroly“ libovolného podniku byla podle informací, které jsem získal naprosto vyloučena.

Po přednesení argumentů, které jsem získal od odborníků osivářů, moje vystoupení kritizovala většina europoslanců z probruselských frakcí. Nejrazantněji, ale nikoli věcně, se do mě pustila kolegyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL), která mnou přednesené odborné výhrady označila za subjektivní. Prohlásila, že lidovečtí poslanci návrh podpoří, protože to prý pomůže i evropským zemědělcům. Výhoda je podle ní v tom, že osivo z  Ukrajiny je levné. Citovala dokument, v němž vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) doporučuje českým europoslancům návrh schválit.

Dovolím si zde vládní dokument citovat také. Píše se v něm: „Rozhodnutí by mělo být přínosné pro semenářské společnosti z EU působící na Ukrajině, potenciální dovozce v EU, které dovážejí osivo z této země.“ Vláda po nás europoslancích chce, abychom posvětili přemísťování pracovních míst v semenářských podnicích z EU na Ukrajinu. Jako opoziční europoslanec hodlám právě z tohoto důvodu hlasovat protinávrhu Komise.