Martin Koller
19. 5. 2020
To, co jsme mohli vidět v letošním roce kolem 75. výročí vítězství spojenců nad Německem a jeho satelity v květnu 1945 je dokladem morálního rozkladu české, ale rovněž evropské společnosti. Přehlídka lží, komedií a sprostoty. Neslaví se už řadu let vítězství nad Německem a jeho zločinci a okupanty, ale ukončení války, aby se mohli podílet i poražení agresoři a zločinní okupanti, reprezentovaní právě Německem. Je třeba zdůraznit, že tento ponižující mediální trend, směřující k polarizaci a rozhádání společnosti není žádnou novinkou.
Je rovněž zcela evidentní, že je záměrný, protože většina našich politiků ho poslušně odkývává, přestože by se měli proti falšování historie a německé kolonizaci hlasitě ozvat. Evropa se ani tak nefašizuje, jak tvrdí Filip, ale spíš germanizuje. Germanizace byla cílem nacismu, samozřejmě německého a evidentně je i cílem německé EU. Proto nenávist k Rusku, ponižování a kolonizování slovanských národních států, proto antisemitismus ukrývaný za jakýsi vybájený antisionismus. Nic se neděje samo o sobě, nic není náhoda a vše je spojeno se vším.
Oslavy vítězství nad Německem a osvobození naší vlasti byly letos zneuctěny arogantní ubohostí a komediantstvím starosty Prahy 6 Koláře a některých jemu blízkých politiků kolem protiruského propagandistického odstranění sochy maršála Koněva. Dále stavbou pomníku zločincům z SS v Řeporyjích. Rovněž ricinovým mediálním průjmem a v neposlední řadě nedůstojnou šaškárnou kolem smrti Jaroslava Kubery. Připadám si jako ve filmu Planeta opic, kde pravda, fakta a logika ustoupily ideologii, lži (základní pilíř německé EU), korupci všeho druhu (druhý základní pilíř EU) a politické korektnosti, které v současné realitě šíří a podporují místní omezení a podlézaví slouhové cizáků.
Ostudné je, že se do lží a komedií, a to dosti ubohým způsobem, zapojili i někteří čeští historici, kteří si nezadají v nemorální servilnosti s propagandisty v padesátých letech, nebo novináři v době německé, či rakouské okupace. Jsou rovněž ilustrativním dokladem klesající úrovně českého základního a především humanitně zaměřených oborů středního a vysokého školství. Podle dosažitelných aktuálních informací, už celých 20 % občanů naší republiky nedokáže pochopit víc, než kratší a jednoduchý text složený z holých vět. K tomu připočteme určité nevelké procento v podstatě negramotných nedokončených absolventů základních škol, kteří se umí sotva podepsat v rámci přípravy na celoživotní placené nicnedělání s podporou politických neziskovek. Dalších odhadem 5-10 % je takových, kteří nejsou o moc lepší, než výše uvedených 20 %. To umožňuje pohodlné manipulace s davem, především pomocí ČT a sociálních sítí.
Vzhledem k rostoucím požadavkům z hlediska použitelnosti absolventů škol všech stupňů, národní kognitivní kompetence za třicet let pozoruhodně klesla. Je to vidět i na armádě, kde celkový rozhled mnoha profesionálních vojáků, stejně jako jejich technická neznalost doslova děsí. Ani nemusíme dovážet primitivní afroislámské migranty. Nepoužitelných, mnohdy arogantních omezenců s maturitami i vysokoškolskými diplomy máme dost vlastních. Navíc se šíří primitivní sprostota, kterou se předvádějí i někteří politici. Jejich vzorem je starosta Řeporyjí, jenž s vydatnou otcovou pomocí sotva prolezl církevní střední školou ve 26 letech a přesto se mu dostává maximálního prostoru v médiích. Kdo na tom má zájem? Aspen Institut Allbrightové a Bakaly, jehož členy jsou Kolář, Novotný, Kundra i Hamáček.
Jen komické i tragické, že někteří naši občané a domácí politici, a dokonce vrchní politik NATO Stoltenberg věří ricinovým komediím, aniž by si položili základní otázku římského práva. Komu tato komedie slouží? Komu by posloužila ricinem stupidně provedená vražda jakéhosi Koláře, synka předlistopadového protekčního pracovníka Akademie věd? Ricin lze v mrtvole zjistit, což potvrdí každý patolog. A na koho by se asi ukazovalo, jestliže použitím ricinu při vraždě politicky nepohodlných osob v zahraničí se předvedly kdysi Rusko a Bulharsko. Je to stejná ubohá komedie pro omezence, jako se Skripalem a novičokem, který se vyráběl i u nás. To by museli v ruské FSB, či jiných tamních službách sedět absolventi českých polistopadových inkluzivních škol. Útok ricinem na české politické ubožáky a slouhy cizáků by byl stejně nenápadný, jako kdyby je na „Václaváku“ přetáhl po hlavě klackem ruský agent mávající ruskou vlajkou.
Přitom v USA existuje laboratoř CIA, jako součást takzvané Farmy, kde je oddělení schopné vyrábět nezjistitelné jedy. Podobné pracoviště mají určitě i v Rusku, Číně i jiných zemích. A nějaký stupid vybájený BIS a „objevený“ Kundrou bude používat profláknutý ricin k vraždění v české kolonii. Existují i jiné způsoby nezjistitelné vraždy. Hřib, Kolář i Novotný jsou evidentně strašně ohroženi a pod ochranou policie, přestože na ně nikdo ani neplivl. Zesměšnili se dostatečně sami a nejsou sami.
K dovršení ricinové komedie hrozí komický ministr vnitra Hamáček v červené mikyně stíháním tomu, kdo z BIS vypustil informační ricinový průjem na propagandistického dělníka Kundru. Naše slavná BIS čučkařů, která stále vítězí nad imaginárními ruskými troly, není nic jiného, než propagandistická služba cizích zájmů. Vyvstává logická otázka, zda BIS není pro naši zemi spíše nebezpečná, než bezpečnostní. K čemu vlastně platíme z našich daní takový spolek? Na místě je rovněž otázka, zda BIS nesmysl o ricinu rozhlásila na čísi zahraniční popud, nebo skočila na špek nějaké ruské tajné službě, aby se pod vedením Koudelky a s podporou Hamáčka dokonale zesměšnila. „Voni jsou ale hlava, pane nedostudovaný místopředsedo vlády, ministře vnitra a generální tajemníku prohnilé rodinné ČSSD německých slouhů. Měli by nastoupit jako závodčí k strážmistru Flanderkovi do Putimi a odhalit s pomocí Pepka Vyskoče z BIS dobrého vojáka Švejka jako ruského špiona s ricinem. Zoufalec Hamáček by si měl zajít pro pohlazení k tátovi Zemanovi, jehož nepochopitelná a sebeponižující láska k tomuto politickému ubožákovi vypadá už téměř homosexuálně.
Kdo osvobodil Československo
Území ČSR, které bylo šest let okupováno Německem, bylo osvobozeno silami domácího a zahraničního odboje. Oficiální počet lidských obětí zaviněných Německem je 370 000. Nicméně, ještě po válce zemřelo zhruba 60 000 našich občanů, většinou mladých na následky takzvaného totálního nasazení a neupřesněný počet lidí zachráněných z německých koncentráků. Reálné číslo obětí Německem vyvolané druhé světové války a okupace se blíží půl milionu lidí. K tomu je třeba připočítat invalidy a hospodářské ztráty. Na nikoho z bojovníků proti nacismu a fašismu a osvoboditelů bychom proto neměli zapomínat a vyvolávat z tohoto hlediska ostudné mediální tahanice k potěšení cizáků. V rámci domácího odboje spolupracovaly po prvotních neshodách komunistický i nekomunistické skupiny. Zahraniční odboj byl jednotný a vedený oficiálně prezidentem Benešem a mezinárodně uznávanou vládou. Proto jej nelze účelově politicky dělit na jakýsi východní a západní. Někteří naši vojáci bojovali postupně ve Francii, Británii a SSSR. Příkladem je stíhací pilot František Fajtl. Proti Německu a jeho satelitům bojovala do konce války spojenecká koalice, jejímiž hlavními pilíři byly státy SSSR, USA, Velká Británie a Svobodná Francie. V rámci Rudé armády bojovala francouzská stíhací letka, polská divize, později rozšířená a československý prapor, průběžně rozšířený na armádní sbor. Při obraně Murmanska bojovala na sovětském území rovněž britská letecká formace. Rudá armáda nesla nepochybně hlavní tíhu bojů v Evropě od června 1941 do vylodění amerických a britských sil v Itálii roku 1943, ale i poté. Osvobodila rovněž převážnou většinu území naší republiky, celé Polsko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, část Jugoslávie, ale rovněž například část Norska, odkud pochází bývalý levičák Stoltenberg, současný ideolog protiruské propagandy NATO. Vojenským úspěchům Rudé armády nezanedbatelně napomohly dodávky surovin, potravin a dopravních prostředků, především z USA, a to placené v rámci Lend Lease. Boje v severní Africe ovlivnily situaci v Evropě minimálně. Boje v Pacifiku byly vedeny převážně silami USA. Rudá armáda ukončila německý program holocaustu, a to likvidací vyhlazovacích koncentračních táborů na území Polska. Její vítězné tažení rovněž zabránilo připravované likvidaci většiny slovanských obyvatel Evropy. Boje na území Čech byly ukončeny až po 12. květnu 1945, který by se měl oslavovat, nikoli 8. květen, kdy se Německo pokusilo podepsat kapitulaci bez účasti reprezentanta SSSR.
Kdo osvobodil Prahu
Prahu mohla osvobodit 8. května v pohodlí americká armáda, která 7. května obsadila Plzeň. Nicméně, neučinila tak na základě dohod s Rudou armádou o demarkační linii, takže dala přednost smlouvě před životy Pražanů. Značnou část Prahy osvobodili domácí povstalci s pomocí okolních měst a obcí a nevelkého počtu sovětských partyzánských výsadků. Kapitulace vedení povstalců a jeho dohoda s Němci tento fakt do značné míry znehodnotila a umožnila bezpečný odchod celého pražského gestapa i s archivy.
Osvobození Prahy dokončila Rudá armáda, jejíž tanky T-34/85 s taktickými čísly 23, 24, 25 se 9. května střetly s německými stíhači tanků na Klárově a větší boje byly zaznamenány rovněž v Dejvicích. Přitom nelze zapomínat, že Němci ustupovali, nebo utíkali z českého území pod tlakem Rudé armády. Bez něj by k žádnému povstání nedošlo. Zapomíná se rovněž, možná záměrně, že povstalci svým bojem omezili možnost ústupu divizí Hitlerova oblíbence Schörnera, které musely ustupovat místo přes Prahu na Plzeň, trasou severněji na Karlovy Vary a byly tam rozdrceny 8. května tankisty maršála Koněva. Tím dostává pražské povstání širší rozměr z hlediska podílu na spojeneckém vítězství nad Německem.
Praha nedostala podporu ve formě shozů zbraní z Británie, přestože o ně povstalci opakovaně žádali a americká a britská armáda neumožnily ani pomoc povstalcům ze strany československých perutí v Británii a ČS obrněné brigády. Tento postoj nepříjemně připomíná situaci před Varšavou v roce 1944, kterou nadšeně omílá protiruská propaganda. Důvody jsou ovšem různé. Z hlediska amerického vedení to byla politika spolupráce s SSSR z hlediska zájmu o nasazení Rudé armády proti Japonsku. Naopak, Rudá armáda před Varšavou musela zastavit postup pro kolaps logistiky a pokus polské divize o proražení obklíčení Varšavy se nezdařil. Vraždění ve Varšavě se zúčastnili i někteří zrádci, kteří nastoupili následně do Vlasovovy ROA. Dále bychom neměli zapomínat, že proti německé okupaci nepovstala jen Praha. První boj na českém území začal pravděpodobně v Přerově. Povstání se stalo jednoznačným, spontánním vyjádřením odporu vůči Němcům, především takzvaným sudeťákům a jejich šestiletému teroru. Současná česká politika podlézání Německu a jeho EU je výsměchem a urážkou všech, kteří položili život v období 1938-1945 na naši svobodu.
Takzvaní Vlasovci, oficiálně ROA byli podřízeni říšskému vůdci SS Himmlerovi. ROA tvořili skupiny neněmeckých, většinou slovanských asijských, částečně muslimských formací SS. Cizinci nemohli být příslušníky německých armádních sil, pouze SS. Generál Buňačenko se při formování divize ROA nechal slyšet, a to hlasitě, že chtěl vojáky a Němci mu posílají bandity. V Řeporyjích byl tudíž postaven pomník banditům a nejedná se o ruskou, či komunistickou pomluvu, nýbrž slova generála ROA. Vlasov byl proti zastavení ROA v Praze a spolupráci s povstalci. Příslušníci ROA se střetli s Němci v boji o ústupové cesty na západ. Jiné logické vysvětlení jejich zastávky v Praze neexistuje. Povstalci Vlasovce v podstatě nezajímali, pokud jich nemohli využít na ochranu oproti Rudé armádě. Většina zajatých Vlasovců byla v SSSR potrestána nucenými pracemi a dostala v padesátých letech milost od Chruščova. Popraveni za zradu byli jen někteří důstojníci.
Kdo z toho má prospěch
Z přepisování historie, lhaní a rozeštvávání obyvatel naší republiky mají prospěch dvě zájmové skupiny, a to Německo a američtí euromarxisté reprezentovaní Sorosem, Clintonovými, Obamou a Allbrightovou s jejím českým Aspen Institutem. V první řadě se však jedná o německé revanšisty, imperialisty a kolonialisty. Těm jde především o upevňování svojí koloniální vládnoucí pozice v naší zemi, kterou získali za třicet let díky českým politikům. Propaganda nejen v ČT se snaží zastírat německé válečné zločiny napadáním osvoboditelské role Rudé armády a obecně ponižováním a zesměšňováním všeho českého. Za minulý rok se přesunul, především do Německa téměř bilion korun, jako zisk německých firem a řetězců na našem území a faktu, že tyto společnosti většinou u nás neplatí daně, nanejvýš odvody za zaměstnance, navíc mnohdy cizince. Další obří sumy směřují do Bruselu, kde je hnízdo německé EU s 60 000 byrokraty.
Německá propaganda v českých médiích účelově přesouvá zájem občanů od koloniálního vykořisťování nízkými mzdami a mediálního ponižování na vyvolávání nenávisti k Rusku a podporu válečné propagandy, hodí se i virus. Cílem je rovněž nasazení slovanských vojáků do jaderné války proti Rusku s tím, že část ztrát a následků války ponese dobrovolně naše obyvatelstvo, stejně jako Poláci, Slováci, Maďaři, Ukrajinci a další kolonie. Finálním výsledkem by mělo být rozparcelování naší republiky do takzvaných euroregionů s výraznou převahou německého obyvatelstva, posun polských hranic o 200 kilometrů na východ a přesun afroislámských migrantů z Německa do slovanských kolonií. Hlavním vítězem by v takovém případě byly USA, které ekonomicky ovládají EU a světové obchodní a energetické trasy. Stačí se podívat na strukturu vzájemného exportu a importu mezi USA a EU. Nicméně USA potřebují Německo jako svého dozorce v Evropě a pozemní segment ozbrojených sil do války proti Rusku. Bez Německa a jeho EU by byla agrese vůči Rusku a možností jaderné války nemožná.
Přehlídka budoucích vítězů bez EU
Samozřejmě je otázkou, zda výše uvedená strategie zůstává v platnosti. Nelze vyloučit brzkou dohodu o rozdělení světa mezi globální vítěze USA, Rusko a Čínu s tím, že EU se svými byrokraticko-ekonomickými, rasovými a ekologickými experimenty zlikviduje sama sebe a stane se plně americkou kolonií. Evropským dozorcem se poté stane Anglie. Churchill by jásal. Rusko je částečně národní, nicméně vlastenecký stát, má velké prostory, suroviny, potraviny, energetiku, vlastní výzbroj, silnou armádu, ale relativně slabou ekonomiku a málo obyvatel. Ve spolupráci s Čínou je neporazitelné. Čína je v podstatě národní a vlastenecký stát, má mnoho obyvatel, silnou ekonomiku, stále více vlastní výzbroj, silnou armádu, ovládá polovinu Afriky, ale malý prostor, nedostatek surovin, potravin a energie, přičemž je závislá na dálkových přesunech surovin a výrobků. Bez spolupráce s Ruskem se mezi vítěze nedostane. V případě, že by Čína ve spolupráci s USA napadla Rusko, bude mít nakonec USA a EU i na severní hranici. Vojenským dohodám s NATO a EU nelze věřit. Dokladem je posun NATO k hranicím Ruska po roce 1990 v rozporu s veřejnými sliby a prohlášeními jejich reprezentantů. V nejhorším případě se vymyslí nějaké porušování lidských práv. USA mají velký prostor, silnou ekonomiku, nejsilnější armádu světa, dostatek obyvatel, suroviny, potraviny, energie a světovou rezervní měnu, ale nemá národní tmelící ideu, zato velké dluhy, narušený průmysl, rychle se drolící společnost a rostoucí rasové problémy. Rusko a Čína nemají zájem na válce, nicméně jsou již natolik silné, že mohou odrazit útok evropských států NATO i amerických spojenců v Asii, způsobit jim ničivé ztráty a zasáhnou účinně i území USA. Riziko je příliš velké i pro vládnoucí skupiny v USA, takže se hledá méně nebezpečné řešení. Pokud se nepodaří rozložit Rusko a Čínu zevnitř, je dohoda mocností o rozdělení světa nutná a dočasné výhodná pro všechny tři globální vítěze.
Vyhnou se válce, mohou dále zbrojit, přičemž ekonomickou krizi úspěšně zakrývá coronavirus. V podstatě lze konstatovat, že virus je pro všechny vlády požehnáním, neboť mohou zakrývat ekonomickou katastrofu ideologicky řízené ekonomiky, realizovat finanční tunely a ještě posilovat cestou zastrašování kontrolu nad obyvatelstvem. Povyk na téma, kdo s virovým mutantem přišel, je pouze další zastírací komedie k odvádění pozornosti stáda od reality.
Německá EU každopádně mezi vítěze patřit nebude, přestože má dosud relativně funkční, nicméně ideologicky řízenou ekonomiku, dostatek potravin, nicméně v koloniálním systému závislého a ideologicky řízeného dotačního zemědělství, ale postrádá prostor, suroviny, energetiku, silnou armádu a především nemá jednotné obyvatelstvo, neexistuje jakýkoli národnostní tmel, přičemž negativní dopad mají především klesající kognitivní kompetence v celé EU, německý rasistický kolonialismus ve střední a východní, částečně i jižní Evropě, sebevražedná islamizace, afrikanizace, agresivní lesbická feminizace a ekologické experimenty. Nicméně, Německo bude mít snahu udržovat životní úroveň vlastního obyvatelstva na účet kolonií. V tom ho aktivně podporuje, a to v některých případech už třicet let, nemalá část českých politiků pražské havlérky (ANO, ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN, ČSSD, Piráti, proevropská část vedení KSČM) závislých na Německu, které si svobodně volí, stále dokola, naši evidentně stále inteligentnější a přemýšlivější občané řízení pomocí ČT a chytrých mobilů. Cizákům rozprodaná, rozkradená a vytunelovaná kolonie místo vlasti, svobodnou a demokratickou volbou. Hotová planeta opic k pobavení vítězů.
