 |
| Protitrumpovská grafika “washingtonské bažiny” |
Mike Whitney
4. 4. 2020 GlobalResearche překlad Zvědavec
Donald Trump telefonoval v pondělí ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a prodiskutoval s ním prudký pokles cen ropy, což je katastrofa pro americký ropný průmysl. Oba lídři krátce pohovořili o pandemii koronaviru, ale rychle přešli na to, co Trumpa skutečně sužuje, a tím je produkce ropy.
Minulý měsíc Saúdská Arábie zaplavila trh ropou, aby donutila Rusko k souhlasu s výrazným omezením těžby. Putin, budiž mu to ke cti, vytrvale odolával nátlaku Saúdů a zachoval současnou úroveň těžby. Výsledkem je, že ceny prudce klesly, a to na 18leté minimum (na 20,09 dolarů za barel), což je výrazně pod hranicí rentability, kterou potřebují američtí frakeři, aby přežili. Ani ne za měsíc kapitálově náročný americký průmysl, týkající se břidlicové ropy, prudce klesl, což spustilo poplach na Wall Street, a analytici očekávají, že vlna nedodržení závazků zasadí drtivý úder velkým investičním bankám. Proto se Trump rozhodl zavolat Putinovi. Chtěl zjistit, zda dokáže přesvědčit ruského prezidenta, aby snížil produkci.
Stojí za zmínku, že Putin stoicky mlčel, když Trumpova vláda uvalila ekonomické sankce na Rusko za údajné aktivity na Ukrajině. Ruský prezident si nestěžoval ani tehdy, když se Washington vměšoval do Sýrie, ani na snahy USA blokovat ruský plynovod do Německa a Bulharska (Severní proud a Jižní proud). Ale nyní, když teče do bot Spojeným státům a americké obchodní zájmy jsou ohroženy, Trump se domnívá, že je maličkost požádat Moskvu o pomoc. Jak řekl jeden kritik: „Vypadá to, že Trumpův tým umí trestat a dávat co proto, ale neumí přijmout potíže.“
Americká média o telefonním hovoru téměř neinformovala, což se dalo očekávat, protože neexistuje žádný způsob, jak překroutit mimořádnou událost, kdy americký prezident zcela zřetelně a naléhavě požádal „zlého“ Putina o laskavost. Ruská státní zpravodajská agentura TASS shrnula znění telefonního hovoru do stručného prohlášení o třech větách, bez jakýchkoli dalších informací. Zde je výňatek:
„Lídři také diskutovali o současném stavu světového trhu s ropou. V tomto ohledu byla učiněna dohoda o rusko-amerických konzultacích prostřednictvím šéfů ministerstev energie,“ uvedl Kreml. „Vladimir Putin a Donald Trump souhlasili, že budou i nadále v osobním kontaktu.“ (TASS)
Všimněte si, že agentura TASS neuvedla ve zprávě žádná nepodložená tvrzení a obvinění, jaká se běžně vyskytují v západních médiích. Vzhledem k záplavě dezinformací o „ruském vměšování“, které se během posledních tří let objevovaly na titulních stránkách novin, by vás mohlo napadnout, že redaktoři z agentury TASS mohli být kritičtější vůči Trumpově gestu, konec konců Trumpův telefonní hovor silně naznačuje, že Washington je připraven ustoupit „strašnému nepříteli“ za předpokladu, že dojde k takovému snížení produkce, jaké požaduje. Agentura TASS by mohla alespoň nabídnout svůj názor, a to zejména proto, že mainstreamová média zaujímají tak nepřátelský postoj vůči všemu ruskému. Očividně ale ne každý používá média k prosazení své vlastní omezené politické agendy.
Pár čtenářů si jistě vzpomene na to, jak Trump pokáral Putina v Helsinkách v roce 2018 kvůli zvyšování cen ropy (85 dolarů za barel), přičemž tvrdil, že to poškozuje růst v USA. Jak se dalo předpokládat, Trump měl nesprávná fakta. Důvodem, proč ceny v roce 2018 vzrostly, bylo to, že Trumpova administrativa zavedla tvrdé ekonomické sankce vůči Íránu a Venezuele, což způsobilo okamžitý pokles výroby a následný prudký nárůst cen. USA podporovaly útok na Libyi, což také přispělo ke zvýšení cen. Sečteno a podtrženo: Rusko nebylo zodpovědné za nárůst cen v roce 2018, stejně jako není zodpovědné za současné nízké ceny. V roce 2018 byly problémem americké sankce, které přiškrtily dodávky, zatímco v roce 2020 jsou problémem Saúdové. Oni zvýšili produkci, nikoli Rusko. To neznamená, že Putin nemůže pomoci se zmírněním celé situace, ale především to znamená, že oba lídři si budou muset otevřeně a upřímně vyříkat vzájemné neshody a najít konstruktivní způsob, jak se pohnout kupředu. To znamená, že bude muset být uspořádán summit, proti němuž usilovně brojil establishment americké zahraniční politiky.
V každém případě je velmi nepravděpodobné, že by Putin souhlasil se snížením produkce ropy výměnou za zrušení ekonomických sankcí. O tohle mu vůbec nejde. To, co chce Putin od Washingtonu, je mnohem komplexnější. Chce, aby se USA znovu připojily ke komunitě národů, a spolupracovaly na řešení důležitých otázek, jako jsou války, pandemie, šíření jaderných zbraní a globální bezpečnost. Chce spolehlivého partnera, který bude hrát podle pravidel a dodržovat mezinárodní právo, který skoncuje s krvavými válkami, rozpoutanými kvůli změně režimu, který bude respektovat suverenitu jiných národů a nabídne pomocnou ruku v době globální krize.
Tohle Putin požaduje. Chce spojence, který bude respektovat zájmy ostatních, spolupracovat na otázkách společného významu a usilovat o vytvoření spravedlivější a více prosperující globální ekonomiky.
Pokud Trump ukáže, že je ochoten se změnit, Putin bezpochyby vyvine veškeré úsilí, aby mu pomohl. Pokud však Trump bude nadále pokračovat v americkém přístupu „jdi do toho sám“, nedojde k žádné dohodě.
Trump Asks Putin for Help in Oil War vyšel 1. dubna 2020 na Global Research. Překlad v ceně 317 Kč Zvědavec.
