Zajoch
5. 4. 2020 Outsidermedia
Jednotlivé ropné společnosti budou odběratelům platit za jejich odběry * Odpověď na koronavirus na americké letadlové lodi * Proč je ruská pomoc pro USA nezbytná
Břidlicovou ropu budou v USA dávat s příplatkem
29. března 2020
Pokles poptávky a cen kvůli pandemii koronaviru a cenové válce na trhu s ropou vrhá břidlicovou těžbu v USA do hluboké krize. Některé společnosti dokonce začaly hlásat, že budou ještě připlácet těm, kteří si od nich ropu vezmou. Zásobníky jsou přeplněné a hrozí nebezpečí zastavení těžby. Na trhu těžby břidlice je v USA situace ještě horší než na burze. Jak uvádí Bloomberg, musejí jednotlivé společnosti platit za to, že si od nich někdo ropu odebere. Obchodní dům Mercuri a Energy Group Ltd. nabízí kupujícím za každý odebraný barel ze zásobníku 19 centů.
Zápornými se ceny stávají v těch regionech, v nichž nejsou odběratelé a v nichž se rychle zaplňují zásobníky a tam také může snadno dojít k zastavení těžby. Obchodníci s ropou oznámili, že rafinerie snižují výrobu kvůli nedostatku zájmu a u společností klesá možnost prodávat surovinu do ropovodů. A tak se bude ropa „prodávat“ přímo ze studní nejen ve státě Wyoming. Společnost Canadian Western Select nyní obchoduje za cenu pod 5 dolarů za barel a Oklahoma Sour pod 7 dolarů za barel.
Podle Royal Bank of Canada stanovili cenu za barel minus 19 centů na druh ropy Wyoming Asphalt Sour, která se používá k výrobě bitumenu a asfaltu. Kvůli velkému množství příměsí, hlavně síry, se špatně zpracovává a je levnější ve srovnání s referenčními druhy Brent a WTI.
Bílý dům bude muset nákup ropy u amerických výrobců odložit, aby je podpořil v období nízkých cen. Kongres odmítl poskytnout ministerstvu energetiky prostředky na zajištění 77 milionů tun suroviny pro strategickou rezervu ropy.
Převzato z Eadaily.com
Letadlová loď Theodor Roosewelt se mění na morovou loď
Dmitrij Sedov
2. dubna 2020
Ve středověku se morové epidemie řešily tak, že se infikované prostory izolovaly od ostatních míst dotud, dokud epidemie spontánně nevymizela. V zámcích a hradech byly speciální „morové šachty“, kam umisťovali nemocné. Jim spouštěli koše s jídlem a vodou dokud pozorovali známky života. Podobně postupovali u zamořených lodí. Jejich osádky nepouštěli na břeh, dokud nemoc sama od sebe nevymizela.
Podobně to nyní dopadá s letadlovou lodí Theodor Roosewelt hlídkující v Jihočínském moři.
Začátkem března vplula do jednoho vietnamského přístavu, kde bylo v tuto chvíli zaznamenáno 16 případů COVID-19. Námořníci z lodi dostali povolení vstoupit do města a za několik dní mezi nimi byli první tři s podezřením na infekci.
Kapitán lodi ve shodě s velením pozastavil hlídkování a loď nasměroval do hlavní základny v tomto regionu Apra na ostrově Guam. Koncem března doplula loď na základnu a to mělo ve čtyřtisícové posádce 100 lidí příznaky nemoci. Ohodnotili to jako možné zvýšené nebezpečí pro sloužící na pevnině. Posádce letadlové lodi zakázali opustit loď a zdravotníci dokázali přemístit do vojenské nemocnice jen 25 nemocných námořníků, protože nemocnice není uzpůsobena pro boj s epidemií.
Na loď byli vysláni zdravotníci, ale jejich počet, vybavení a kvalifikace nemohly na zvládnutí epidemie stačit. Ke špatné situaci přispívá ještě stěsnání lidí v kabinách, pracovních provozech a v centrech řízení lodi. Izolace nemocných je vyloučena. Kapitán lodi napsal zoufalý dopis na velitelství, v němž uvedl, jak to vypadá se šířící se epidemií, a obvinil jej z neschopnosti mu pomoci. Žádal, aby byli všichni námořníci puštěni na břeh a patřičně léčeni. Napsal: „Námořníci nesmějí umírat. Jestli nebudeme něco dělat hned, námořníky nezachráníme. Jsou naše největší hodnota.“
Velitel Tichooceánského námořnictva admirál Aquilino kapitána podpořil, ale uvedl, že „loď nesmí opustit režim“. Členové posádky budou na rotačním základě přepravováni na břeh k otestování a potom se vrátí na loď. Ta tak bude stále připravena pro bojové akce. Admirál řekl, že ani jeden námořník nebude hospitalizován, ale podrobnosti neuvedl.
Podle tajemníka ministerstva obrany pro námořnictvo Modleyho má loď pokračovat v plavbě. Řekl k tomu: „Je to příklad naší schopnosti mít lodě v pohotovosti na moři, dokonce i když jsou u nich zjištěny případy nákazy virem.“ Za týden už mluvil jinak: „Usilujeme o přesunutí námořníků na zem, jenže na Guamu není tolik místa, abychom umístili všechny. Musíme jednat s místní správou, abychom dostali místa v hotelech a mohli budovat stanové nemocnice.“
Ostrov Guam má velikost 50 x 10 km a 180 tisíc lidí. Je rozvinutý turisticky, ale nemá velké nemocnice. Vojáci musí řešit problém s umístěním stanových městeček bez podpory místních lidí. Ostrov je v moři osamělý a k zajištění městeček bude potřeba čas a ten, s přihlédnutím k podmínkám boje se šířením koronaviru, není.
Pentagon dosud nemá připravený plán akcí k záchraně posádky letadlové lodě. Ministr obrany Esper nevidí potřebu evakuovat celou posádku: „Neměl jsem možnost seznámit se s dopisem kapitána, ale on si myslí, že čas celkové evakuace z lodi ještě nenastal. Na loď posíláme hodně lékařské pomoci, další zdravotnický personál i ostatní potřebné věci. Cílem je zastavit virus, hlavní je, že ani jeden z námořníků není ve vážném stadiu nemoci. Navíc nemůže být loď posádkou zcela opuštěna. Někdo musí zajišťovat její základní funkci.“
Takže ministr obrany zvolil variantu bojovat proti viru přímo na lodi. Odvážně vzdoruje nemoci, aniž by vyšel ze své kanceláře. Theodora Roosevelta zavřel na rejdě základny Apra. To je odpověď na koronavirus.
Převzato z Fondsk.ru
Ruská pomoc USA – nikoliv propaganda, ale nutnost
Ljubov Stěpušova
3. dubna 2020
USA se staly epicentrem pandemie nového koronaviru. Dokáží udržet nemoc pod kontrolou? Odbornice Alexandra Borisova má zato, že v tomto případě je možno hodnotit ruskou pomoc jako nutnou.
Dne 24. března uvedla Světová zdravotnická organizace, že se USA mohou rychle stát epicentrem globální pandemie. Podle údajů WTO z 2. dubna bylo nejvíce nakažených v USA, a to 163 199. Za předešlý den tam zemřelo 1 200 osob. (Poznámka: 4. dubna je uváděno v USA 250 tisíc pozitivně otestovaných)
Americká vojenská loď s tisíci lůžek připlula do New Yorku, aby poskytl pomoc nemocnicím nejvíce postiženého města v zemi, avšak lékaři upozorňují, že jim docházejí léky a soupravy pro testování. Prezident Trump je kritizovaný za zlehčování nebezpečí. Řekl, že epidemie bude v zemi vrcholit v průběhu dvou týdnů a že bude úspěch, pokud zemře jen asi 200 tisíc osob, a ne dva miliony. Pandemie se stala vážným politickým problémem po celém světě, USA nevyjímaje, a přitom tam v listopadu budou prezidentské volby.
Vědecká pracovnice Centra severoamerických studií Ruské akademie věd Alexandra Borisovová uvedla, že USA pomůže vyrovnat se se situací přechod od „obvyklé ultraliberální formy vlády“ k „autoritativnější“, jako to například bylo po 11. září 2001 a po finanční krizi v roce 2008. Řekla: „I dnes za podmínek epidemie mají lidé sklony sdružit se kolem prezidenta a schvalovat vůči sobě autoritativnější jednání (karanténa).“
Borisovová uvažuje: „Vlády některých států se nechtějí podvolit při zavádění karantény federálnímu centru a mezi federální vládou a regionálními vládami dochází k vážnému střetu.“ To by mohlo vadit při zdolávání epidemie, ale státy se hodně spoléhají na finanční i materiální podporu centra a administrativě Trumpa se musejí podřídit. Trump se obrátil ke státům s tím, aby všude zavedli karanténu. Dost silný nátlak byl vyvíjen na guvernéra Floridy, ale i dalším guvernérům, kteří karanténu nezavedli.
Podle Borisovové je nedostatek léků, zařízení a testů v USA způsoben tím, že mají složitý byrokratický systém přídělů z federálního centra. Řekla: „Kdo objedná masky, už mu nepřijdou injekční stříkačky. Je nutno je objednat znovu. Proto první, který se přižene, dostane materiální pomoc. Jestliže bude situace kulminovat za dva týdny, nemůže už dojít k výrobě a je potřeba se spolehnout na stávající zásoby.“
Právě z těchto důvodů lze považovat naši letadlem poslanou materiální pomoc za nezbytnou.
Převzato z Pravda.ru
