5. 4. 2020 PrvníZprávy
Politologům a ideologům na Západě se nelíbí současný status quo pravidelně přichází se scénáři, jak vyjít se ctí z dnešní reality.
Ale ve své podstatě se jedná jen o ústupky Ruska bez ohledu na to – což je pro tyto ideology typické –, že by také vzali potaz bezpečnostní zájmy Ruska.
Moskva pravděpodobně neopustí „anektovaný“ Krym, ale výměnou za zrušení sankcí by prý mohla zastavit „zasahování“ do vnitřních záležitostí Ukrajiny. Nicméně, taková výměna by byla pro Západ nevýhodná, tvrdí americký Institut pro výzkum zahraniční politiky (Foreign Policy Research Institute) sídlící ve Filadefii. Podle zprávy portálu bude nutné zahrnout do „reálného“ obchodu nejen mír na Ukrajině, ale také vytvoření zóny bez jaderných zbraní v Kaliningradu, jakož i odmítnutí náhlých cvičení na hranici s NATO a budování námořních pozic na pobřeží Černého moře. Ale i v případě takové dohody nebude Západ nikdy schopen považovat Putina za přítele ani za partnera, tvrdí tvůrci těchto myšlenek.
Francie se znovu zasazuje o zlepšení vztahů s Ruskem. Moskva však musí učinit významné ústupky, protože prý v roce 2014 „násilně překreslila mapu Evropy“. Ačkoli se takový výsledek jeví jako nepravděpodobný, zejména v souvislosti s pandemií COVID-19 a volbami v USA, není příliš těžké si představit takový „velký problém“. Výsledkem takové dohody by mohlo být snížení napětí mezi Moskvou a Západem, píše Institut pro výzkum zahraniční politiky.
Pokusy francouzského prezidenta Emanuela Macrona o zahájení jednání s Vladimirem Putinem nepřinesly významné výsledky. Z tohoto důvodu Evropská unie brzy schválí další prodloužení sankcí proti Rusku o šest měsíců.
Macron tvrdí, že západní sankce proti Moskvě nefungují, a v něčem má pravdu, v něčem ne. Sankce bezpochyby nedonutily Rusko, aby opustilo Krym a ukončilo „vměšování“ do Donbasu. Sankce spojené s nízkými cenami ropy však ruskou ekonomiku poškodily. Zejména kvůli ekonomické stagnaci klesla Putinova popularita – což není dobré, vzhledem k tomu, že doufá, že zůstane na svém místě až do roku 2036 (to je teoretická konstrukce autorů vyplývající ze změny ruské ústavy, ale nikoli hotový fakt – pozn. red.).
„Pokud se Západ dohodne na ukončení sankcí, odsouhlasí Putin návrat Krymu Ukrajině? Pravděpodobně ne. Ale bude Putin souhlasit, že alespoň opustí Donbas? Možná. Podobná dohoda – Západ zruší sankce a Rusko opustí Donbas – je však pro Západ nerovná výměna. Smíření s připojením Krymu k Rusku, i když vezmeme v úvahu stažení ruských sil z Donbasu, neodůvodní zrušení sankcí,“ zdůrazňuje publikace.
Aby Západ a Ukrajina zavřeli oči před „připojením“ Krymu, bude muset Moskva pilulku hodně osladit. Konkrétně může Západ nabídnout Moskvě demilitarizaci Kaliningradu. Pro vytvoření zóny bez jaderných zbraní bude nutné odtud stáhnout všechny mobilní rakety středního doletu. Zároveň bude muset Moskva souhlasit s tím, že tam bude pouštět inspekce (tento návrh je ale v přímém rozporu s ruskou obrannou strategií vůči náhlému útoku NATO. Autorům by asi bylo proti srsti, kdyby Rusko požadovalo zrušení nárůstu vojenské síly NATO na jejich hranici a zrušení základen v Rumunsku a Polsku, které Moskva považuje za potencionální odpaliště jaderných střel středního doletu, – pozn. red.).
Americký ústav pro zahraniční politiku však pokračuje tím, i když by snížení napětí ve východní Evropě mělo začít s Kaliningradem, ke zvýšení stability a bezpečnosti jsou však nutná i jiná opatření. Například autoři článku navrhují, že Moskva bude muset přestat „porušovat vzdušný prostor spojenců NATO a jeho regionálních partnerů“. Kromě toho bude Rusko muset opustit rozsáhlá překvapivá cvičení v oblastech blízko hranic vojenského bloku, vrátit se k plnému dodržování smluv o budování důvěry a také zvrátit budování námořního potenciálu v Černém moři (od autorů těchto úvah ale nepadlo ani slovo o tom, že NATO ukončí své rozšiřování na východ a provokativní cvičení u hranic s Ruskem – pozn. red.).
A konečně, i když ukrajinská populace je pro ukončení války v Donbasu, je nepravděpodobné, že by Kyjev byl s těmito opatřeními spokojen, pokud se Moskva nevyrovná se snahou Kyjeva navázat úzké politické, hospodářské a vojenské vazby se Západem. Portál proto zdůrazňuje, že bude muset být zaručeno, že Rusko přestane podporovat „separatisty“ na východní Ukrajině a uzná suverenitu Kyjeva při výběru mezinárodních partnerů (jinými slovy by Rusko mělo souhlasit se vstupem Ukrajiny do NATO – pozn. red.).
To vše se nyní zdá fantazií, ale existuje několik důvodů, které naznačují, že návrh takového plánu není vůbec bláznivý, tvrdí FPRI. Zaprvé je zřejmé, že je nepravděpodobné, že by Rusko opustilo Krym, když obyvatelé poloostrova očividně přijali moc Moskvy. Přestože by se Kyjev a Západ měli vyrovnat s převládající geopolitickou realitou, bylo by od nich pošetilé dělat ústupky, aniž by za to cokoli dostaly. „Západ by měl jasně uvést cenu,” uvedla publikace.
