-mk-
Vývoj smrtících virů může sice vyvolat představy jako ze špatného hororu, ale pokud je prováděn za odpovídajících bezpečnostních opatření, může také přinést mnoho dobrého – včetně efektivních vakcín.
Americké úřady ukončily týden před Vánoci moratorium uvalené před třemi lety na financování výzkumu zaměřeného na vývoj smrtících virů. Podle šéfa Národních institutů pro zdraví Francise S. Collinse může nyní tato práce pokračovat, nejdřív ovšem musí vědecký panel rozhodnout, zda jsou přínosy dostatečně velké na to, aby ospravedlnily rizika.
Někteří vědci už se na pokračování výzkumu těší, protože by mohl ukázat například to, jak může ptačí chřipka mutovat a snáze se přenést na lidi. Dalším možným přínosem jsou informace vedoucí k výrobě efektivnějších vakcín.
„Myslím si, že příroda je ryzí bioterorista a my musíme udělat vše, co můžeme, abychom byli o krok před ní. Základní výzkum těchto elementů v laboratořích, které dokázaly, že svou práci dovedou dělat bezpečně, je klíčem k celosvětové bezpečnosti,“ říká podle The Telegraph předseda národní vědecké rady pro biologickou bezpečnost Samuel Stanley, který se na nové politice podílel.
Oproti tomu kritici oponují, že vědci riskují vytvoření superviru, který může uniknout z laboratoře a způsobit pandemii. Vládní panel proto bude nyní požadovat, aby vědci nejprve dokázali, že jejich studie v této oblasti jsou skutečně vědecké a zároveň budou dělány v laboratoři s vysokým stupněm zabezpečení. Pravidla se týkající se modifikace patogenů, které znamenají vážnou zdravotní hrozbu, jsou následující: práce musí přinést poznatky typu vakcíny, které budou pro lidi znamenat benefit, a zároveň neexistuje bezpečnější způsob, jak vědomosti získat.
„Vnímáme to jako přísnou politiku. Chceme si být jisti, že to děláme správně,“ říká podle New York Times Collins.
Moratorium trvalo od října 2014, kdy bylo pozastaveno financování projektů zaměřených na vývoj nebezpečnějšího viru ptačí chřipky, MERS a SARS. Nová regulace se ale bude vztahovat na všechny patogeny, které mohou potenciálně způsobit pandemii. Podle Collinse tak bude zahrnuta například snaha vytvořit vir eboly přenosný vzduchem.
Moratorium se dotklo dvacítky projektů
Ohledně projektů zaměřených na vývoj smrtelnějších či lépe přenosných virů se strhla dlouhá, vášnivá debata. Už v roce 2011 byl pokřik kolem toho, že laboratoře ve Wisconsinu a Nizozemí zveřejnily snahu zmutovat smrtelnou ptačí chřipku H5N1 tak, aby se snadno přenášela mezi fretkami – které jsou používány jako model lidské citlivosti na chřipku.
Tlaky ještě vzrostly v roce 2014 poté, co Centrum pro kontrolu nemocí a prevenci (CDC) omylem vystavilo 75 pracovníků anthraxu a odeslalo smrtící virus chřipky do laboratoře, která žádala o nezhoubný kmen. V tom samém roce Národní instituty pro zdraví nalezly lahvičky s virem neštovic, které byly v mrazáku zapomenuty 50 let.
Když bylo moratorium uvaleno, zastavilo se celkem 21 projektů. Během tří let pak Národní instituty pro zdraví vytvořily výjimky, díky nimž dostalo deset projektů financování zpět – pět z nich se týkalo chřipky, pět MERS. Druhý ze jmenovaných virů, který se na lidi přenesl z velbloudů, od svého objevu v roce 2012 infikoval 2100 lidí, třetinu podle WHO zabil.
Otázky kolem utajení i nevládního výzkumu
Kritici podobného výzkumu mají smíšené reakce. Například molekulární biolog na Rutgers University a expert na biologické zbraně Richard H. Ebright sice zatleskal požadavku na kontrolní panel, preferoval by ovšem takový, který je nezávislý na vládě. Zároveň požaduje pravidla pro veškerý podobný výzkum – nejen ten, který financuje vláda. Na místě jsou podle něj také minimální bezpečnostní standardy a nařízení, že benefity musí převážit rizika, nejen je pouze ospravedlnit.
Epidemiolog Marc Lipsitch z Harvard School of Public Health označuje kontrolní panel za malý krok kupředu. Podle něj nám dosavadní experimenty s chorobami poskytly skromné vědecké poznání a neudělaly skoro nic pro to, aby nás připravily na pandemie. Místo toho ale riskovaly nechtěné vyvolání pandemie. Lipsitch proto doufá, že do budoucna podobné projekty panel zatrhne.
Michael T. Osterholm, ředitel Centra pro výzkum infekčních onemocnění na minnesotské univerzitě věří, že některé laboratoře zvládnou výzkum provádět bezpečně, zároveň ale požaduje restrikce ohledně toho, co mohou publikovat.
„Pokud někdo nalezne způsob, jak vytvořit nebezpečnější virus eboly, nemyslím si, že by to mělo být dostupné komukoliv z ulice, kdo to může využít pro nekalé účely. Fyzici se už před dlouhou dobou naučili rozlišovat mezi tím, co má být veřejné a co tajné. Některé z těchto věcí chceme udržet jen na úrovni toho nejnutnějšího, co je třeba vědět,“ dodává Osterholm.
