 |
| Bezpečnostní expert David Bohbot |
22. 3. 2020 ČeskéNárodníListy
Rapidní zhoršení vnitřní situace je realitou. Pokud rázně nebudeme řešit nepřizpůsobivé či odmítače zákazů, je třeba je internovat. Tak ochráníme nejen naši společnost, ale i je samotné. Jde o tisíce lidí! Do toho akutně hrozí řecko–turecká válka, kterou Unie odmítá přeplácením Erdogana a snahou otevírání vnějších hranic pro uprchlíky. EU se evidentně již nyní obává reakce muslimů v západní Evropě, a tak tento fenomén je ještě nebezpečnější než samotný koronavirus. To uvádí v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz izraelský bezpečnostní expert, žijící v ČR, David Bohbot.
Co říkáte mimořádnému stavu – přišel včas, či pozdě? A jak podle vás na něj reagují obyčejní lidé?
Podle mě měly přijít poslední kroky vlády dřív. Vláda také musí být tvrdší. Vidím pořád hodně lidí, kteří nedodržují pravidla. Myslím, že obyčejní lidé tvrdší kroky vítají, protože mají strach. Vidí, co se děje v Itálii a v Rakousku, a čekají, že kroky vlády tomu zabrání. Bohužel nejsme ani zdaleka na konci. Nemoc teprve začíná a můžeme očekávat, že do měsíce bude klidně 5 000 lidi nemocných a možná až 50 mrtvých. Je čas vzít věci pevně do rukou. Těžké časy vyžadují tvrdé kroky a pevnou vůli.
Lze odhadnout, jaký vliv bude mít epidemie na naši bezpečnost?
Bude to mít velký vliv. Kvůli nezaměstnanosti a nedostatku financí poroste kriminalita. Prázdné budovy a obchody budou lákat zloděje. Lidé budou krást a možná i loupit ze strachu z nedostatku. Poroste agresivita. Velkým rizikem jsou lidé, kteří už dnes žijí z krádeží. Kvůli karanténě se budou pohybovat hlavně v noci a budou hledat jiné cesty, jak přijít k penězům na drogy a alkohol. Noc bude nebezpečná.
To zní strašidelně. Doufám, že naše bezpečnostní sbory jsou připravené na tuto situaci reagovat!
Podle mě nemají dostatečné kapacity lidí a vybavení. Jestli bude tahle situace trvat dlouho, policie začne selhávat. Policisté jsou jenom lidi a můžou onemocnět. Chybí jim zdravotnické vybavení a neumí s ním zacházet. Proto se musí do bezpečnosti zapojit obyčejní občané, jako se zapojili do pomoci zdravotníkům.
Co ale my jako občané můžeme udělat, když je karanténa a omezený zákaz vycházení?
Mluvil jsem o tom už několikrát a říkal jsem, že potřebuji na přípravu více času. Ale už ho moc není, a proto musím začít. Chci vytvořit skupiny dobrovolníků, kteří budou ochotni věnovat zdarma jejich čas a pomáhat policii. Nesmí být trestaní a nesmí být extremisté. Musí být zdraví a fyzicky zdatní. Chci podat oficiální nabídku a žádost na Ministerstvo vnitra. Musíme začít fungovat pod dohledem policie. Získáme tím hned dvě pozitivní věci najednou: více očí a rukou v ulicích a mnohem lepší vztah mezi policií a občany. (MUDr. Marek Obrtel založil Domobranu, což je podle redakce NR základ “pomocného sboru” věnujícího se po boku Armády ČR a Policie ČR zvýšení bezpečnosti občanů naší země)
Určitě ne k černému moru. Ani po deseti letech a dvaceti pěti milionech mrtvých nikdo nevěděl, co je to za nemoc a jak ji zastavit. Dnes jsme už po dvou týdnech věděli, o co jde a jak zjistit, zda je člověk nemocný. Naše situace je mnohem lepší.
Potencionálním rizikem, a to nejen zdravotním, ale i bezpečnostním, jsou lidé bez domova a sociálně nepřizpůsobiví. Ti těžko mohou být doma, když domov vesměs nemají.
Tito lidé představují opravdové riziko. Jen v Praze jich je několik tisíc a v celé České republice asi dvacet pět tisíc. Není přehled o jejich pohybu a zdravotním stavu. Vím, že to je tvrdé, ale měli by být udržováni v karanténě do doby, než epidemie skončí. A to i proti jejich vůli. Může mi jich být líto, ale nesmíme připustit aby lidé, kteří dávají společnosti nejméně, byli pro nás nejvíce rizikoví. Kromě toho, tento krok by chránil i je samotné. Nemocní a opuštění přece můžou klidně umřít někde v kanále sami a bez pomoci.
Co říkáte na krok Německa, které zastavilo konvoje s pomůckami, mířící k nám, do Maďarska, Švýcarska a Rakouska, které si tyto státy v zahraničí zaplatily, a bez skrupulí je zrekvírovalo?
Vadí mi, že jsme jako stát nereagovali. Kdybych byl premiér já, nebo někdo silný jako Jaroslav Foldyna nebo Lumír Němec, byla by reakce tvrdší. Slabá nebo žádná reakce přivolává opakování.
Vidím ji jako větší hrozbu pro naši bezpečnost, než je koronavirus. Situace na hranicích s Řeckem může skončit použitím zbraní. Jestli bude NATO a Evropská unie ignorovat, co dělá Turecko, je konfrontace nevyhnutelná. Vedení EU se bojí reakce muslimů v západní Evropě, kdyby Řekové použili zbraně. Chce, aby Řecko otevřelo hranice a pustilo na svoje území a dál do Evropy lidi, o kterých nic nevíme a kteří nejsou našimi přáteli.
Turecko si v těchto dnech v EU „vyřvalo“ pod nátlakem další peníze. Jak dlouho ještě budeme ustupovat?
Slabošské vedení způsobuje slabošské chování v celé Evropě a zvyšuje v ní bezpečnostní rizika. Winston Churchill to řekl správně: krmíme aligátora a doufáme, že nás sežere jako poslední. Dokud Erdogan nezahájí válku s Řeckem, nepochopíme, že chce islamizovat celou Evropu. Může to skončit válkou. Řekové brání i nás a měli bychom jim dát podporu a pomoc. Jsou také naši spojenci v NATO.
Jak predikujete další vývoj v Česku? Dojde k úplnému zákazu vycházení? Současný rádoby zákaz vlastně nikdo nekontroluje.
Úplný zákaz vycházení není ani možný. Lidi musí nakupovat jídlo, potřebují léky a musí fungovat služby. Musí pracovat taky lidi v elektrárnách a vodárnách nebo zemědělci. Ti musí chodit ven a je důležité, aby byli zdraví. Jako třeba doktoři a policie.
Policie ale musí pracovat dobře. Musí hlídat, aby lidi dodržovali pravidla, a když jsou v karanténě nebo nemocní, aby nechodili ven. Proti těm, kteří to budou porušovat, musí tvrdě zasahovat. Musí chránit doktory, sestry a další, kteří nemůžou zůstat doma.
Už jsem mluvil o riziku, že bude klesat bezpečnost. Že dojde ke krádežím a loupežím. Proto musí být venku i lidé, kteří budou pomáhat policii situaci zvládnout. Strážní na objektech a pomocníci policie. A nečekejte, že se všechno zlepší rychle. Tenhle stav může trvat i několik měsíců, hodně lidí přijde o peníze a o práci. Ale budou naživu a můžou začít znova.
A ještě otázka na závěr. Můžeme se nějak poučit z toho, co se stalo?
Vidím jediné poučení. V případě nouze nám nepomůže ani žádný mezinárodní vůdce, jako vystupovala Amerika při epidemii Eboly, ani žádná Evropská unie. Každý hraje sám za sebe. Musíme vytvořit silnou moc, založenou výhradně na místních obyvatelích a národní produkci.
