Lubomír Man
20. 3. 2020
V nouzi poznáš přítele, říká české přísloví, a tentokrát nám v naší těžké nouzi protikoronavirových roušek, respirátorů, rychlotestů a dalšího protikoronavirového zdravotnického zařízení pomohla Čína. Už v noci na středu přivezlo první čínské letadlo do Prahy 150 000 rychlotestů na koronavirus, a dnes, to je v pátek ráno, přistálo v Ruzyni další letadlo společnosti China Eastern s milionem sto tisíc respirátorů (v sobotu se pak v ČR – snad v Pardubicích – čeká další letadlo z Číny, které nám přiveze dalších sto tun zdravotnického materiálu).
Vrátím se ale k pátečnímu příletu čínského letadla na Ruzyň s onim už více než milionem respirátorů na palubě.
Výjimečnost čínské pomoci a vděčnost za ni vyjádřila vláda vláda správně tím, že se několik jejích představitelů na letiště dostavilo, přítomny byly i kamery České televize, slunce svítilo, nálada byla slavnostní a plna plna příslibů, že z místa, na kterém ministři pár metrů od bílého čínského letounu stojí, a od okamžiku, kdy se tato scéna odehrává, se začíná všechno trudné dění kolem koronaviru v naší zemi obracet k lepšímu. Promluvil v tom duchu místopředseda vlády Hamáček, pár slov přidal i premiér Babiš a k slovu se dostal i čínský velvyslanec v ČR.
Ovšem dost zajímavým způsobem. Totiž tak, že je za ruku přitáhla k mikrofónu menší útlá žena, pravděpodobně jeho tlumočnice.
Čínský velvyslanec hovořil velmi krátce – anglicky – a snad jen minutu či minutu a půl. Nu a protože se v této zemi mluví česky, očekávali jste, že po jeho projevu, přeloží někdo jeho slova do jazyka místních domorodců. Ne třeba všechna, ale uvede z velvyslancova projevu po česku aspoň to nejpodstatnější.
Ale nestalo se, hned po velvyslanci se mikrofonu chopila – tuším – ministryně financí, čínský velvyslanec odstoupil stranou, malá slavnost pomalu končila a její ´účastníci odcházeli.
Odcházel jsem – od televizoru – i já, a dobře na duši mi jaksi nebylo. To jsme my, říkal jsem si, když je nám zle, prosíme, hrbit se dokážeme jak nikdo, ale jakmile je už ruka v rukávu, dodávky domluveny a smlouvy na ně sepsány, a větší část pomoci máme dokonce už i doma, proč bychom nechávali velvyslancův projev překládat? Vždyť by v něm mohlo být i něco, co naší současné politice nevyhovuje. Takže ať si plká co chce, stejně mu skoro nikdo nerozumí.
A měl jsem v tu chvíli i vidinu. Takovou, že obří pomoc nám ve chvíli nejtěžší přivezla letadla americká. Letiště bylo slavnostně ozdobeno, hrála hudba, proslov amerického velvyslance se tlumočil do posledního slovíčka a paní Parkanová zpívala Dobrý den, prapore z hvězd a pruhů. Bylo to jedním slovem velké, ale i malé a ubohé, jestli mi dobře rozumite.
