Lu Lina
17. 3. 2020 NonServiam
Nechci šťourat, ale ve světle momentálního zajímavého dění jsem trochu zapátral v nedaleké minulosti. 27. února prohlásil v hlavních zprávách ČT ministr zdravotnictví, že u nás žádná epidemie koronaviru nebude, širší veřejnosti nic nehrozí a není nejmenší důvod k panice. To jest jinými slovy: Nevykupujte roušky (které v té době už stejně nebyly k sehnání) a nesyslete potraviny. Stát má všechno pod kontrolou, na všechno je připravený a všechno potřebné vám i v tom absolutně nepravděpodobném případě, že to bude teoreticky nutné, zařídí.
Ve stejném duchu to šlo i nadále. Na tiskových konferencích pod taktovkou Andreje „No problem“ Babiše bylo všechno skvělé. Máme plán, všeho máme dost, není třeba se jakkoliv chystat na cokoliv, sklady jsou plné jídla a respirátorů – Lidi neblázněte, nenakupujte si zásoby. Buďte v klidu, já, váš multifunkční Endy, se o vás postarám. Nechoďte nikam, kromě práce, už mám připravený úžasný prorůstový rozpočet, tak ať mi ho, vy pochcánkové a panikáři, úplně zbytečně nepohnojíte.
A souběžně s těmito uklidňujícími výstupy, zpestřenými občas velice zábavnou interakcí mezi dominantním premiérem a submisivním ministrem zdravotnictví, vyplývala postupně na povrch zajímavá fakta, která pan premiér na tiskových konferencích z nějakých důvodů neprezentoval.
Například, že stát má pro nás v případě nouze ve skladech jídlo na celý jeden den. Nebo, že stát nemá pro případ nouze k dispozici pro občany vůbec žádné ochranné pomůcky a roušky a respirátory nejsou – veliké překvapení – nikde na světě k sehnání. A nebo kupříkladu, že praktičtí lékaři doposud nedostali od státu na svou ochranu před tím strašným bacilem nic.
Do toho neustále premiér opakuje: Roušek a respirátorů máme hromady. Právě jsme je ze skladů rozvezli všude tam, kde je potřebují. Prohlášení v tom smyslu jsem já osobně slyšel asi deset. A pak si přečteme, že Správa hmotných rezerv právě opravdu slavnostně poskytla špitálům všech svých pět tisíc roušek. Některé ze stovek nemocnic jich tak dostaly i třeba šest. Následující informace, že všechny byly z té kategorie, která je vám proti virům platná asi jako amulet z králičí pacičky, už ani nikoho nepřekvapila.
Takže zodpovědně provádíte pokyny vlády, nepanikaříte, tu paletu čínských polévek jste nekoupil, dál spořádaně chodíte otročit za pár šušňů do korporátu a hlavně nevykupujete roušky. Protože žádná epidemie nebude, říkal to pan ministr v televizi. Aby zbyly pro doktory a sestřičky. A máte z toho všeho hřejivý pocit, že jste zodpovědný občan.
A pak si takhle jednou pustíte počítač a první, co na vás jukne, je video s ministrem vnitra, který vás (vysmátý a bez roušky) žádá, abyste na veřejnosti všude nosili roušku. A kdo prý nemá roušku, tak si má dát přes ksicht šálu. A vzápětí, když jste dokončili svůj nehlasný a hlavně nepublikovatelný proslov k ministrovi vnitra, na vás odevšad vyskočí oficiální vládní i nevládní návody, jak si roušku snadno ušít na stroji ze starého lantuchu a už jen tiše přemítáte, kolik lidí má asi tak ještě dneska doma šicí stroj.
Moc se mi taky líbil návod kohosi kreativního z ČVUT na dokonale funkční plynovou masku z petflašky. Celkově to celé vyznělo tak, že kdo od teď nebude na veřejnosti nosit roušku, která se i díky vládě nedá sehnat a bránit tak šíření té epidemie, co tady podle vlády rozhodně neměla být, je asociální prase a vyvrhel.
A když k tomu připočtu čerstvou informaci, že v karanténě uzavřeném Uničově nemají ti, co poslechli vládu a nenakoupili jídlo, co jíst, protože dovozci potravin k nim nemohou proniknout přes orouškované četníky, neboť nemají roušky…Nebo, že jeden z největších výrobců potravin Hamé snižuje výrobu, protože část zaměstnanců je v karanténě, tak mi nyní na mysl tanou mnohé, zpravidla chmurné otázky.
Například co bude, až se tady ta epidemie, co u nás nikdy nebude, teprve pořádně rozjede? A kromě Hamé postupně kleknou i další výrobci potravin. A nejenom u nás, ale po celé jednotné Evropě. A roušky z Číny furt nebudou k sehnání, protože existuje fůra pro Čínu důležitějších států.
A až všichni ti, kteří pravidelně poslouchali a plnili výzvy pana premiéra, aby nepanikařili, ponechaní další vládou odborníků a špičkových manažerů, co ani skoro dvacet let po SARSU nebyla schopna už dávno obstarat pro sichr deset milionů roušek, zcela bez ochrany, nebudou mít v té karanténě taky co žrát.
Apropó, Evropská unie. Měla další skvělou šanci ukázat nám euroskeptikům, že se mýlíme, když o ní tvrdíme, že je to banda neschopných imbecilů jejichž jediná viditelná činnost spočívá v buzeraci lidí a v opájení se vlastní dokonalostí. Třeba tím, že by z nějakého dotačního kouzelného klobouku vytáhla miliony roušek a se slovy, že něco takového už dávno čekala, by je teď Evropanům rozdala.
Místo toho jsme se dočkali pouze pokárání, že uzavíráním hranic bezdůvodně rozkopáváme unijní integrační bábovičky, protože k zahnání čínského bacila přece bohatě stačí pevná víra v jednotnou Evropu a Evropskou komisi. Pokud se nějaký malověrný jedinec i přesto nakazí, doporučuje FlintenUschi von der Leyenová zábal z unijní vlajky či návštěvu mešity.
