Nemocný s koronavirem popisuje, co a jak! Díl 1. DOPLNĚNO!!!!

Ilustrační foto

Vlk, Delkim a pacoš Badhet
18. 3. 2020   Kosa zostra čili vlkovobloguje.wordpress.com
Kolega Delkim mi poslal link na jeden cyklistický web, kde jeden čerstvě nemocný popisuje svojí story. Jak k tomu přišel, čím si prošel v  souboji nemocného s  úředním šimlem, než ho vůbec odiagnostikovali a  čím nyní, když se léčí v domácím prostředí.

Rozhodl jsem se to převzít a  to okamžitě, protože jde o  autentický a  čerstvý zážitek odtud ze současné ČR.
Nedávám to proto, že bych chtěl exhibovat na senzaci, nýbrž proto, že nikdo z nás netuší dne ani hodiny, kdy si třeba vytáhne špatný los. Proto nebude od věci vědět, co a jak. Samozřejmě za předpokladu, že eventuální los nebude z ještě drsnější série, než si vylosoval onen nešťastník. Má kliku, že losoval, jako mladý, zdravý a výkonný. Věřím, že se z toho dostane. Držím mu palce. Jemu i jeho přítelkyni, z kterou bydlí, protože v nemocnici pro něj není místo. Jejich vlastní zkušenosti mohou být nedocenitelným zdrojem informací na tenké čáře mezi výhrou a prohrou ve fatálním boji. Proto jsem se rozhodl to převzít na Kosu a neprodleně vydat. Originální vlákno je zde. Věřte, že senzace je to poslední co bych si dovolil sledovat! Příspěvky autora jsou řazeny tak, jak jsem je ve vlákně postupně vyfiltroval.

bathed 16.3.2020 06:23
Včera jsem do místního vlákna o koronaviru napsal jeden dlouhý příspěvek. Od večera – a to já od dvou nespím, protože dnešní noc byla fakt „výživná“, se mi v soukromé poště kromě spousty přání k uzdravení a solidarity (děkuju!!) sešla i spousta požadavků, ať to vyvěsím načisto znova, aby to nezapadlo. Když už nic jiného kamarádi a kamarádky, tak třeba někomu pomůže můj barvitý popis symptomů…..

……. jsem jeden z vítězů soutěže…..

Před třemi týdny jsem byl v Rusku (Novosibirsk). A minulý týden s rodinou na lyžích v Brandtu (Voralbergsko). Výsledek obou cest? Byl jsem čistý.

Nakonec jsem se nakazil od chlapa z Prahy (kolegy) co byl venku z republiky v prosinci 019. Od té doby seděl doma na řiti. Shodou okolností se v lednu rozešel s přítelkyní a tak v podstatě dva měsíce nikde (vůbec nikde) nebyl. Pracuje z domu (já taky). Maximálně večer na pivko do hospody jakožto štamgast, jednou za dva dny na nákup do sámošky (do supermarketu jezdí tak jednou za měsíc). A posilovna… Tam ale minimálně měsíc nebyl… Procházka kolem Berounky… A to je všechno.

V pondělí jsme spolu byli u zákazníka v Brně. Seděli jsme spolu v jednom autě, motali se spolu kolem stroje.

U něj to začalo v úterý. U mně ve čtvrtek……

On v to úterý pokašlával, hlásil že je unavený. Mimo jiné v mém autě nechal bundu a jenom v tričku pak někde na dálnici tankoval a prochladnul. Koho by to napadlo?
Já s přítelkyní a zároveň kolegyní (jsme čtyřčlověková firma) ve středu v 6 ráno ve Zlíně skočili do auta a jeli dodělat ten brněnský servis. Měli jsme se tam potkat tři, včetně toho pražského kolegy. Měl dorazit kolem 11 (ráno měl v Praze přes komp brífing s účetní). Když jsme my dva už byli na firmě zákazníka, zavolal že není schopný vylézt z postele a je mu strašně zle. My se sebrali a vzali od servisu kramle, z auta mu naposílali čísla na hygienu. „Máte horečky? – mám… – vrátil jste se z nějaké rizikové oblasti? – ne – a byl jste v kontaktu s někým už pozitivně testovaným a nebo s někým kdo má za sebou cestu do rizikové oblasti? – nevím o tom….. – jezte Paralen, pijte hodně tekutin, tohle nebude koronavirus. Nashle“. Plazil se se čtyřícítkama po stropě. V noci na středu tedy volal na 112. Stejná litanie a diskuse o cestovatelské anamnéze…… „jste v ohrožení života? – asi ne, ale je mi blbě….. – zítra se poraďte s obvodním lékařem. Nashle“.

Ve čtvrtek to začalo mně. Bral jsem jako jakousi bernou minci to, že praští specialisté kolegovi tvrdí, že je v pohodě, jenom to neumí ocenit. Snažil jsem se být taky. Kolega se lékařce dovolal, ona mu říká – tak to bude asi nějaká chřipka, když vám to dvakrát zopakovala stejně záchranka a hygiena. Stavte se. Stavil se. Doktorka vyděšeně vyhnala lidi z čekárny a zavřela ordinaci. Následně před mým kamarádem zprcala pražskou hygienu, aby KONEČNĚ udělali ty stěry! „Ano, značíme si. Ozveme se s termínem kdy se zastavíme“. Ale pořád jsme to všichni brali tak, že je to nějaká blbá chřipka….. Ti lidi na hygieně přece musí vědět, ne? A mají tu lítačku a hned by za ním přijeli, ne?…..

Mezitím jsem po stropě začal lézt já. Dostal jsem hrozně divný průjem. Jakési podivné bobky v naprosto čirém slizu. Každopádně ale je dobré být hodně blízko hajzlíku, páč když to přijde, nepočká to ani vteřinu. Rýma není, ale nos mám plný tuhých holubů. Je to zvláštní – já totiž mám pocitově úplně plnou průdušnici. Znáte to: je zima, sednete na kolo, letíte rychle, dýcháte ten studený vzduch. Začne vám téct z frňáku. No a mně při stejném pocitu plnosti ne. A když takhle dýcháte ten studený vzduch, začnete chrchlat. Flušete kolem sebe hrsti zelených hlenů. No a já ne: vykašlávám strašlivě málo a je to podivně sněhobílé… Horečky? Jo. Ale zimnici dostávám i bez horečky. Pak vždycky dostanu strašlivé křeče do celého těla….. Co je ale nejhorší, jsou ty brutální bolesti svalů. Nedokážu ležet. Musím chodit – když ty svaly zatížím, nebolí. Uvolním je, řvu bolestí. Jo a ještě navrch jako bombónek něco jako permanentní migréna. Mám pocit že mi doslova vybuchnou oční bulvy. Tak volám hygienu. Přichází – a kdo by to řekl, obvyklý monolog o cestovatelských anamnézách. No jo, dyť vlastně Bureš říkal v televizi, že za všechno můžou ti nezodpovědní lyžaři. Ale výsledkem diskuse je, že mi vlastně nic není a nemám vůbec stresovat…

V pátek se nedělo nic zásadního – kolega měl čtyřicítky, já kromě sraní začal i blít. Jinak jsem furt lezl po stropě….. Jemu nikdo nezavolal z hygieny, i když slibovali. Mně nikdo nezavolal, protože nic neslibovali. takže vlastně v pořádku. Ve 23:00 mi přišla smska, že asi chcípne a že jde zkusit ještě jednou zavolat 112. Přijeli. Naložili. Odvezli. Motol. „No vypadáte hrozně! berete něco na ty horečky? – Jo, ale nepomáhá to… – No, já vám dám kapačku, to vás trošku zavodní a srazíme tu teplotu, ale nechat si vás tu nemůžeme, nemáme místo… – a uděláte mi prosím ten stěr? – No, udělat to můžeme, ale plašíte zbytečně! Vy to rozhodně nemáte…“….. Ve 3:00 v sobotu mu objednali taxíka (nelžu!) a poslali ho domů.

V sobotu mi bylo blbě víc než ve čtvrtek a v pátek. Ale furt jsem se uklidňoval: dyť ho měli v Motole, řekli mu že je to nějaká divná chřipka… To bude v pohodě….. V 18:30 mi kolega zavolal. Prý že mu volalo skryté číslo. tak to vzal: „jste pan XY? – jo – datum narození prosím? – xxxxx – to odpovídá. Pane Y, byl jste pozitivně testován na koronavirus. – cože? a co mám teď dělat??? – nevím, ale oficiálně vás uvědomíme v pondělí. Bude vás kontaktovat hygiena a budou chtít nějaké doplňující informace. Nashle“….. Já beru telefon a volám na Zlínskou hygienu, že jsem byl v kontaktu s pozitivem. „Aha, ok. Zítra se zastavíme“…

Dnes se zastavili. Udělali stěr. Potvrzení budu mít zítra. Kolega už leží v nemocnici – teda po další intervenci na 112. Nejdřív mu sice říkali že ho převezmou pokud se bude dusit, ale když řekl že se mu fakt blbě dýchá, to už nerozporovali­…….

A teď výsledky: dneska odvezli dva lidi, z té inkriminované firmy. Jako oni měli jenom „chřipku“, ale když tam teda byl ten prokazatelný kontakt s „pozitivem“……..
Řídí nás banda diletantů. Jsou respirátory? Jasně! máme plné sklady (konec ledna, Bureš). Bureš včera: ukažte mi jednoho doktora, co nemá respirátor, já mu ho osobně dovezu! Večer (když se mu dva doktoři nakazili v terénu, nemaje ochranné pomůcky) – já už budu opatrnější v těch prohlášeních. Nás podvedli – my to objednali, oni to nedodali…..

Ale to je jenom to na co je vidět! Na co vidět není, je naprosto nedostatečná protestovanost populace! To že mají 253 (a zítra jim to o jednoho zvednu :-)) znamená pouze to, že je to jakýsi podíl z testovaného vzorku. Ale populace jako taková bude nakažena už teď podobným procentem! Teď už to není o lyžařích a navrátilcích z Itálie. Teď už je to TADY! Jestli se mělo něco stát, tak to co se děje teď už před týdnem….. A NEDOPUSTIT aby se kdekoliv mohlo testovat KOMERČNĚ! Všechny ty tanečky kolem a Burešovy lži si mohli odpustit. Prioritou mělo být TESTOVÁNÍ.
Ale považujete za normální, když město s 1.3mio obyvatel má JEDNU sběrovou sanitku? Vlastně sorry jako! – od zítřka prý už možná budou DVĚ.

Držte mi pěsti. Já držím pěsti vám všem!
PS: já tu kurvu zlomím a ne že ne!!! 🙂

Tolik první příspěvek pacienta.

Dáme hned pokračování

bathed 16.3.2020 10:56

Chcete tady světýlko na konci tunelu? 🙂
Je jedna věc, co mně doslova fascinuje! A to, že v baráku o 100m2 jsme s přítelkyní oba (malá je u jejich rodičů – tam šla ve středu večer, kdy se u mně ještě žádné příznaky neprojevovaly a už tam zůstala)… A přestože jsme tu oba a já tu pochodujupo domě a řvu jak tarzan bolestí, tak máme jen jednu koupelnu i se záchodem a jednu kuchyň s dřezem… Nejsme od sebe izolovaní…..

1. zubní kartáčky od sebe. Každý svůj ručník. Ten můj je považovaný za radioaktivní……
2. do koupelny se chodí zásadně s rouškou a v gumových rukavicích. Pravda, já to občas nestíhám splnit, co ale platí je to, že ven z koupelny vylezu s rouškou vždycky. A vždycky po použití koupelny všechno na co jsem sáhnul zastříkám desinfekcí. Samozřejmě desinfikuju po použití i hajzlík. A dohoda zní, že si myjeme desinfikujeme ruce, kdy to jenom jde. A na co nesmím zapomenout je zrcadlo nad umyvadlem – leštíme po každém použití…..
3. ad roušky: jo, máme jenom ty z netkané textilie. Dostat se k respirátoru (pro ni) je nemožné. Nosí běžně čočky, teď ale chodí v brýlích které normálně nesnáší…..
4. každý máme svůj hrneček. A co se nádobí týče – na cokoliv šáhnu je považováno za kontaminované. Na jídlo nesahám, jím jenom to, co mi položí na talíř. Co nesním hážu sám do koše, nádobí do dřezu. Ona umývá nádobí v rukavicích a s rouškou…
5. Náš dům je vlastně bungalov – hala obývák + kuchyň a dveře do koupelny a do ložnice. Ona je v hale, já jsem v ložnici. Tady jím, tady spím. Ale dveře nezavíráme, normálně byť přes roušky mluvíme.
6. pereme. Furt. Cokoliv ze sebe sundám – jakkoliv kontaminované (viz. výše) jde do pračky a do ní lejeme tekutou desinfekci na prádlo…
7. trošku trabl máme s odpadky. Už se nám na terase za domem dost kupí pytle, co by zasloužíly označeni BIOHAZARD. Ale máme strach to házet do kontejneru. Co když se v tom někdo povrtá?…… Terasa je ale dost velká 🙂 Pořešíme později……
8. vysávám já, ona je venku (kvůli zvířenému vzduchu …..). A vytíráme. Dvakrát denně (s desinfekcí). Dvakrát denně s hadrem oběhne všechny kliky, vypínače, kohoutky. Cokoliv, na co saháme oba.

Ale to nejzásadnější: zatím (ťuky-ťuk na dřevo) je čistá. Absolutně bez jediného příznaku. Cítí se naprosto v pohodě. Počítáme s tím, že ji nakonec stejně zavšivím. Ale rádi bychom to co nejvíc oddálili. Já už bych snad mohl být víc v pohodě a mohl se o ni postarat…

Chci tím říct, že to není zbraň hromadného ničení. Když se člověk nechová jako pitomec – nebere do pracek cizí telefon a nedává si ho k hubě, když neolizuje cizí hrnek, když se dotkne nějakého předmětu a plochy která je vysloveně veřejná a následně nezapomene utřít ruce nějakou desinfekcí či alespoň vlhčeným ubrouskem, když se vyhýbá vysloveně blízkému kontaktu s druhým člověkem a zároveň počítá s tím, že každý s kým se potká je potencionálně přenašeč, jinými slovy – je maximálně obezřetný, pak se pravděpodobnost nakažení snižuje……

a přidám hned třetí pokračování

Promiň že to tak napíšu, ale dostaneš akorát tak hovno! :-))) No a přesně o tom ten problém je……
Ne, teď vážně:

1. Kolega měl čtyřicítky. Zabíral mu Paralen 500 po dvou.

1. já nemám v podstatě horečky. Maximálně tak lehce zvýšené teploty. Nemám co srážet….. Pro pochopení těch bolestí co popisuju – tlak v očních bulvách a hlava, to se přežít dá. Pak jsou tu ty křeče jak při padoucnici (naštěstí ne s výpadkem dýchání!) tak to je těžko popisovatelné a já už tuším co předchází. Tak se před tím alespoň (s prominutím) vyseru, aby to neodneslo prádlo. Dnes jsem měl brutální ataky od dvou ráno a v intervalech asi po půl hodině až do nějakých pěti….. Ale na to asi žádný patáček není. Je to hnus, ale taky se to dá přežít. Co je ale příšerné a teď musím zaklepat na dřevo, protože dneska mám pokoj, jsou potíže s těma bolestma po uvolnění svalů. Není to nepodobné jako když si naložíš někde v Alpách na dlouhé strmé sjezdovce tempo, na které nemáš. Zkrátka musíš zastavit, protože ti začnou hořet stehna. No a tady to mám v celých nohách a takhle si představuju nějak středověké lámání v kole. Jakoby ti někdo rval kombinačkama maso z kostí. Veral. Ten jediný mi zabírá, ale dneska jsem ho ještě brát nemusel (ťuk-ťuk!). Sračka – nemá smysl se tím zabývat. Když jsem v pátek polykal živočišné uhlí, sral jsem stejně, jenom to bylo černé.

Toliko shrnutí stavů, které já přikládám k obraným reakcím mého imunitního systému. Považuju za pozitivní že to něco dělá a nějak to funguje. Ale ono je to tak, že tohle všechno jsou naprosté podružnosti.

Všichni mrtví na tuhle infekci umírají na to, že navázané virové buňky na tvoje plicní buňky, jejich povrch zapouzdří a tam uvnitř se množí. V důsledku toho a jde vlastně o sebevražednou misi toho viru je to, že ty zavřené buňky nedokáží absorbovat kyslík a ten pak transferovat do krve. Umíráš na to, že se postupně udusíš. Tvoje plíce sice nasávají vzduch, ale berou z něj míň a míň kyslíku a ten pak chybí. Číňani zveřejnili už v lednu snímky zasažených plic. Vypadají, jako by byla ze skla. Pokud dojde k tomu poslednímu stádiu, kdy si už tělo neví rady a ty začneš fialovět a odpadat, pak nastupuje intubace a následná plicní ventilace (taxikář č.1). Pak je ale ještě jedno – řekněme finální stádium. To vy padá tak, že tvoje plíce už nedokáže rozhýbat ani ta nucená ventilace. Potom nastupuje venkovní krevní oběh – krev okysličuje přístroj.
A na tohle – tj. ten zásadní důsledek SARS2, na to není nic.

A prozatím poslední důležité – čtvrté, to vlákno je jinak hrozně dlouhé:

bathed 17.3.2020 10:14

Tak jak jste asi pochopili, jsme v tom už definitivně oba. Můžeme vést polemiky o tom, jestli ten čínský model, kdy kohokoliv s náznakem nahnali do izolace, následně ho testovali a pak ho buď poslali do karantény a nebo tu hekárnu prodělal v těch původních a nebo narychlo postavených nemocnicích je lepší než ten náš, kde se automaticky počítá se spolubydlícími v bytě, ve kterém probíhá izolace. Ale neveďme polemiky. Teď je to asi úplně jedno……

Jinak oznámení pozitivních testů přišlo včera večer kdy volala paní z hygieny. Následně se mi ozvala paní primářka z infekčního oddělení určené nemocnice. Logika je taková, že se fakt leží doma, na dálku vám drží pěsti a do špitálu jdou až ti, co směřují viditelně ke konci. Teď už mám za sebou druhou vizitu po telefonu, přítelkyni přijedou otestovat asi zítra ráno. Začala mít příznaky v noci, zatím je tam dušnost, jinak se cítí dobře. V každém případě jsme mohli omezit to včerejší popisované šaškování se zvýšenou hygienou. Ale když jsem už mluvil s tou paní z hygieny, tak jsem ji dostal trošku do úzkých. Ptám se: „… ještě mám dotaz: máme samozřejmě komunální odpad. Zatím to štosujeme na terase. Samozřejmě je tam spousta kontaminovaných věcí. Co s tím? To asi nemůže jít do popelnice, ne? Co když se v tom prohrabe nějaký homeless??“… „Aha, no – to je dobrá otázka! Nad tímhle myslím ještě nikdo nepřemýšlel!“ … Tak jsme se shodli, že bezpečné bude to skladovat dál a vyhazovat pytle co jsou starší tří dnů. Tam už nic být nemůže.

Já teda tahám šestý den. Teď v pohodě, křeče od tří do asi šesti. To mi vyletěla horečka na 39. Do hodiny zas normálně 36.6. Cítím se unavený, ale to je asi logické. A co je fajn, myslím že mi začínají už konečně odcházet z průdušnice ty sračky…..

Takže takhle nějak to vypadá, když si vás ten šmejd vybere a  skočí na vás a máte kliku na tzv. lehčí průběh.

Dodávám, že kouzlem nechtěného běží vládní tiskovka /je 18.3.2020 -13:28/hod, kde Primula na dotaz novináře kolik je hospitalizovaných a kolik v domácím ošetřování říká, že asi 46 kusů v nemocnic a  ostatní v  domácím ošetřování a  prý je to celkem lehké, takže to stačí…..

Asi nečetl tuhle story, kterou vám předkládám. Protože jinak by to bylo na okamžité zabití. Ten kluk, co to píše, je mladý, silný, sportovec….. Na rozdíl od drtivé většiny čtenářstva Kosy. Která má jedinou šanci – nedostat to!

Hodně štěstí všichni!

Doplněk ze středečního odpoledne!