Erik Best 20. 3. 2020 EB
Opakováním tohoto vydání z roku 2013 si klademe otázku, zda musí předseda vlády ve stavu nouze někdy lhát?
Češi jsou zvyklí, že jim politici a vrcholoví manažeři lžou o takových věcech, jako jsou nezákonné příjmy, střety zájmů, „férové“ veřejné tendry a amnestie. Čtenáře, který má na paměti šedesáté výročí měnové reformy z června roku 1953, by mohlo zajímat, co řekl Václav Klaus v Mladém světě v roce 1993.
Prohlásil, že premiér a ministr financí nesmí nikdy lhát, ale můžou a musí lhát, když jde o měnovou reformu, výměnu peněz nebo devalvaci. Nebo když jde o národní bezpečnost, mohli bychom dodat. Současná diskuse kolem amerického programu sledování uživatelů internetu ukazuje, jak snadné je dát nějaké činnosti nálepku „otázka národní bezpečnosti“ a kriminalizovat už jen přiznání, že taková činnost existuje. Jak v dnešních Hospodářských novinách podotýká Petr Koubský, pokud Facebook, Google a další internetové společnosti pomáhají americké vládě v našem špehování, je podle práva Spojených států jejich zákonnou povinností nám o tom lhát a říct, že to nedělají.
