Aleš Macháček
Dopad zemětřesení na rozvodnou síť Portorika byl opakem hurikánu Maria. Během hurikánu Maria byly zničeny přenosové linky přes ostrov. Při zemětřesení byly zničeny samotné elektrárny.
7. ledna 2020, v ranních hodinách po oslavách nejdůležitějšího svátku v roce, zasáhlo ostrov Portoriko zemětřesení o síle 6,4 stupňů s epicentrem u jižního pobřeží, pouhý kilometr od elektrárny Costa Sur, která vyrábí čtvrtinu celkové spotřeby elektrické energie spalováním zemního plynu a ropy. Poškozena byla i další elektrárna na zemní plyn, EcoEléctrica.
Před třemi lety, na konci září 2017, způsobil Portoriku ohromné škody hurikán Maria. Elektrická rozvodná síť ostrova byla z velké části zničena, což vyvolalo nejdelší výpadek energie v americké historii. Porovnání dopadu hurikánu je popsáno ZDE.
Rozdíl oproti Kubě je dán politickým uspořádáním. Portoriko má status nezačleněného území Spojených států. Ostrov jako takový není ani suverénním, ani US státem. Kvůli této nejednoznačnosti postrádá teritorium jako společnost občanská práva, ale těží z určitých výhod, které jiné společnosti mají nebo nemají. Například, na rozdíl od suverénních států, Portoriko nemá hlasovací práva ve federálním zákonodárství. Na rozdíl od obyvatel USA však obyvatele Portorika nepodléhají federální dani z příjmu. (ZDE) Ovšem neplatit federální daně neznamená být bohatší. Jak jsme již psali, ani před hurikánem si místní nežili příliš rozmařile.
Pomoc po hurikánu ve formě nesplatitelné půjčky, prošustrovaná navíc korupcí vládnoucí elity, však dávala tušit určitý zájem. V článku Je Portoriko etnicky čištěno v zájmu superbohatých? to komentujeme takto: “Pomoc podle některých aktivistů nejde /rychle/ proto, že jedno procento chce vyčistit ostrovy od jejich původního obyvatelstva, srazit ceny nemovitostí a pak vytvořit miliardářskou oblast hotelů, kasín a bordelů ve stylu Kuby před revolucí.” Toto podezření o zadržování pomoci je potvrzeno nyní, po katastrofickém zemětřesení, kdy až po třech letech byl nalezen sklad tehdy doručené pomoci postiženým hurikánem.
Dopad zemětřesení na rozvodnou síť Portorika byl opakem hurikánu Maria. Během hurikánu Maria byly zničeny přenosové linky přes ostrov. Při zemětřesení byly zničeny samotné elektrárny. Ale v obou situacích byl problém v podstatě stejný: Portorická elektrická síť je příliš centralizovaná na to, aby byla odolná. Nehledě k tomu, že hlavní město San Juan a sever ostrova odebírá většinu energie, ta se však ze 70 % vyrábí na jihu.
Po hurikánu Maria bylo selhání energetického systému klíčovým faktorem v odhadovaných 4 645 úmrtích souvisejících s bouří. Nemocnice a domovy pro seniory ztratily klimatizaci. Důležité komunikační sítě přestaly fungovat částečně kvůli nedostatku energie. Nemoci a zranění, které by za normálních okolností bylo možné zvládnout, se staly zdravotnickou krizí.
V reakci na tuto skutečnost se zrodilo hnutí vyžadující přechod na sluneční energii na celém ostrově. V jejím čele stojí Alexis Massol-González, stavební inženýr a vítěz Goldmanovy ceny pro životní prostředí z roku 2002. Jeho syn Arturo Massol Deyá, profesor mikrobiologie a ekologie na University of Puerto Rico v Mayaguezu, je jeho zástupcem. Bezprostředně po hurikánu 2017 byla část pomoci využita na zabezpečení energie pomocí solárních panelů na důležitých místech jako nemocnice, pečovatelské domy kde probíhaly dialýzy, občanská centra, celkem 150 míst v lokalitě Adjuntas.
V Adjuntas se také vyvíjí jiný druh politiky. Lidé se učí překonat energetickou závislost na centru a provozují svůj vlastní systém. Je to koncept známý jako auto-gestión, který se zhruba překládá jako „samospráva“ a na který mnozí ostrovani pohlížejí jako na klíč k přerušení koloniálního vztahu mezi Portorikem a Spojenými státy. Také se zde se vyvinul projekt farem na zvýšení potravinové bezpečnosti komunity. Zemětřesení 2020 prokázalo, že systém funguje. Jak řekl Massol- González: „Uvnitř kolonie je energetická nezávislost revoluční a tak vzniká energetická revoluce“. (ZDE)
V ostatních částech ostrova se týden po zemětřesení úředníci chlubili, že na většině ostrova byla elektřina obnovena, odhaduje se však, že zůstalo přesídleno 20 000 lidí, přičemž 7 000 lidí žije v uprchlických zařízeních – mnoho z nich v neformálních táborech, protože školy, které se historicky používaly v nouzových situacích, nesplňují nynější stavební předpisy navržené tak, aby odolaly zemětřesení. Podle oficiální zprávy bude elektrárna PREPA po dobu nejméně jednoho roku mimo provoz. Občasné výpadky proudu neustále pokračují. Elektrická síť Portorika zatím běží na záložních jednotkách, spalováním špinavější a dražší nafty.
Brzy nastane kritická doba, kdy s nárůstem teploty začne sezóna hurikánů, a kdy energetická poptávka stoupá o 10 procent. Pokud PREPA nebude schopna zaplatit za nové generátory, budou výpadky proudu v létě po celém ostrově v rozsahu až 25% zákazníků. (ZDE a ZDE)
Ve hře však jsou i jiné síly. Portoriko je v recesi více než deset let a ostrovní dluh se zvedl, když Wall Street využil daňových úlev a laxních předpisů. V roce 2016 administrativa Baraka Obamy jmenovala správní radu pro finanční dohled, známou místně jako „junta“, která kontroluje výdaje ostrovní vlády a má přijít s plánem splácení dluhů. Říká se tomu restrukturalizace dluhu.
PREPA je zodpovědná za velkou část současného dluhu 9 miliard dolarů. V lednu 2018 guvernér Ricardo Rosselló oznámil, že privatizuje společnost PREPA. Mnoho Portorikánů považovalo tento krok za poslední v řadě úsporných opatření, která měla upokojit držitele dluhových úpisů. I když je pravda, že agentura byla dlouho trápena korupcí a špatným řízením, mnozí pochybují, že volný trh nabídne přijatelné sazby a odolnost systému nutnou pro obyvatelstvo ostrova.
Duke Energy nebo PSEG Services a konsorcium energetických společností se zdály jako nejlepší uchazeči o převzetí přenosové a distribuční soustavy. Privatizovaná PREPA by dala v budoucnosti akcionářům nepřiměřeně silné slovo. Navzdory rostoucí podpoře obyvatelstva pro přechod na obnovitelnou energii bylo jasné, že vládní činitelé nepovažovali organizace jako Casa Pueblo za partnera.
Od PREPA jsme nikdy vůbec žádnou podporu nedostali, vůbec nás nebrali na zřetel.
To řekl Arturo Massol Deyá. Ve skutečnosti jsou představitelé Casa Pueblo dlouhodobě v rozporu s vládou Portorika. Massol González založil organizaci, která bojovala proti plánům pro povrchový důl, a ranná historie této organizace je zaznamenána v rozsáhlém policejním spisu.
Po celá desetiletí až do poloviny osmdesátých let portorická policie za podpory FBI intenzivně sledovala kohokoli, kdo by mohl povstat jako protivník vlády – včetně ekologických aktivistů. Ze spisů, ke kterým Massol González a jeho rodina přistoupili poté, co byl takový politický dohled zakázán, bylo zjištěno, že téměř každé setkání pořádané organizací bylo podrobně ohlášeno policii. Massol Deyá, tehdy dítě, je v dokumentech opakovaně zmiňován. Důl byl nakonec zrušen a Casa Pueblo pokračovalo v boji za udržení přírody.
Začátkem roku 2010 zastavilo výstavbu plynovodu. Po požadavku na rekultivaci po testování bomb na ostrově Vieques, byl Massol Deyá rutinně zadržován americkým ministerstvem vnitřní bezpečnosti. Po návštěvě Nancy Pelosi v Casa Pueblo byl Massol Deyá spoután a obžalován za řízení v opilosti. V říjnu 2018 koalice aktivistů, inženýrů a akademiků vydala návrh s názvem „Queremos Sol“ neboli „Chceme slunce“. Plán vyzval zvolené funkcionáře, aby do roku 2050 zvolili cíl v oblasti obnovitelných zdrojů energie na 100 procent, ale ne tak, aby výstavba solárních zařízení byla na půdě, která je způsobilá pro výrobu potravin, ale tak, aby panely byly postaveny na mrtvých prostorách – střechách, skládkách, parkovištích. Návrh naznačil, že některé z investičních peněz by mohly pocházet z federálních fondů na obnovu po hurikánu. Ale zatímco vize Massol Deyého směřovala ke komunitám a k jejich soběstačnosti, plán vlády Portorika měl použít přestavby sítě k přilákání externích investorů a učinit Portorico překladištěm zemního plynu a tím klíčovým uzlem v globální ekonomice fosilních paliv.
Instalace solárního zařízení však zahrnuje velké počáteční investice. Bez dostatečné veřejné podpory si budou moci panely koupit pouze jednotlivci nebo komunity, které mají peníze na investice. Tyto skupiny opustí distribuční soustavu za levnější a odolnější sluneční energií a chudší, když zasáhnou bouře, zůstanou ve tmě o samotě. Rozdíl mezi bohatými a chudými se zvětší a těm nejchudším v Portoriku zůstane dražší a méně spolehlivá energie.
“Nejsou zde žádné technické překážky,” řekla Irizarry Rivera. “Politická vůle je překážkou rozvoje obnovitelných zdrojů po celém světě a Portoriko není výjimkou.”
