Václav Danda
Václav Danda připomíná šestileté výročí kyjevského Euromajdanu a předkládá důkazy o tom, kdo krvavý státní převrat na Ukrajině zorganizoval a provedl.
Pokus amerických Demokratů a washingtonského Deep State sesadit Donalda Trumpa impeachmentem skončil pro americkou levičáckou*) falangu předpokládaným fiaskem. Neúspěšný pokus o státní převrat však již nese své ovoce. Nejenže se Obamův viceprezident Joe Biden propadá v demokratických primárkách hluboko do pole poražených, ale konečně je možné, aby světlo světa spatřily utajované podrobnosti o pozadí majdanského puče.
Od počátku jsme na Protiproudu přinášeli důkazy, že krvavý státní převrat na Ukrajině byl řízen západními zpravodajskými centrálami a tajnými službami Spojených států. Po nechtěném přiznání náměstkyně ministra zahraničí USA Viktorie Nulandové jsme se dokonce dozvěděli, kolik miliard dolarů stála jen příprava této obamovsko – bruselské operace, jež měla být úvodem k napadení Ruska. A kdyby bývala vystřídala Obamu v Bílém domě Hillary Clintonová, k válce by nepochybně došlo.
Chyba v Matrixu
Jenže byl zvolen Donald Trump. Běsnění z nezdařeného válečného plánu od té doby neustalo ani na minutu. Trump byl okamžitě označen za “Putinova agenta”, právě tak jako všichni, kdo ho podporovali (Protiproud s tím má ostatně své letité zkušenosti rovněž). Když zkrachovalo “vyšetřování ruské stopy”, vrhli se zhysterizovaní totalitáři zvaní ironicky Demokraté (a 90% všech jejich médií v USA) na “stopu” ukrajinskou.
Bylo to bláznivé a sebevražedné. Spustili impeachment proto, že Trump žádal po Ukrajině vyšetření zločinů Bidena a jeho syna, kteří se v dobyté zemi chovali… no jako v dobyté zemi. Tím ovšem uvedly do pohybu uvolněné balvany, které jim teď padají na hlavy. Díky dokumentům, které se na světlo světa dostaly v době pokusu o Trumpovo odvolání z funkce, jsme dnes o pozadí ukrajinského puče daleko informovanější. Z amerických nejvyšších míst a z odtajněných dokumentů po Porošenkově porážce v prezidentských volbách, máme mnohem více důkazů o pozadí celé “majdanské operace”, na níž byla vystavěna protiruská hysterie na Západě – psychologická příprava veřejnosti na vpád do Ruska. Podstatné je, že se tyto dokumenty nyní dostaly také k Američanům.
S pravdou ven
Televizní kanál OAN (One America News, blízký Republikánům) přinesl v lednu v době vrcholícího šílenství kolem impeachmentu zásadní dokument. Má vševysvětlující titul: „Impeachment. Bidenovy peníze. Masová vražda“. Podílel se na něm i významný americký publicista a bývalý prezidentův poradce Michael Caputo. Téměř hodinový pořad na základě jednoznačných důkazů rozkrývá roli Baracka Obamy, jeho administrativy a západních tajných služeb v ukrajinském puči v lednu 2014.
A věnuje se pochopitelně také korupčním vazbám a zločinům rodiny Obamova viceprezidenta Joea Bidena na dobytém území. Fascinující dokument přivádí před kameru také mnohé přímé aktéry majdanského puče, kteří ve změněné mezinárodní i domácí konstelaci (už bylo zjevné, že Trump impeachment ustojí) se rozhodli promluvit a říci světu pravdu, kterou nezávislá média v Eropě i v Americe již šest let opakují.
Podle těchto svědectví bylo cynické vraždění na Majdanu svěřeno osvědčeným gruzínským ostřelovačům pracujícím pod velením západních tajných služeb. Na místě samém to měl vše pod dohledem bývalý gruzínský prezident (a nikoli mimochodem velký přítel Václava Havla) Michael Saakašvili, který přijel tajně do Kyjeva v lednu 2014.
Nebyl sám. Spolu s ním dorazili do ukrajinského hlavního města i gruzínští ostřelovači s falešnými pasy. Řízení státního převratu měl “na frontové linii” na starosti Andrej Parubij. Po puči se stal tajemníkem Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny a měl lví podíl také na Oděském masakru 2. května 2014 v Domě odborů, při kterém byla bestiálně zaživa upálena téměř stovka protimajdanských aktivistů. Druhým styčným důstojníkem, který celou operaci vraždění demonstrantů na Majdanu řídil, byl podle dokumentu Sergej Pašinský pozdější šéf parlamentního výboru pro obranu a bezpečnost.
Ti se také postarali o dodávku zbraní do hotelu Ukrajina a organizovali spolu se západními poradci střelbu do demonstrantů. Ve filmu vystupují í přímí účastníci celé operace z Gruzie, kteří přinášejí podrobná svědectví o celé akci a jejím řízení Michaelem Saakašvilim (dostal pak od Porošenka za odměnu post gubernátora Oděské oblasti, ale když se jejich oligarchické zájmy později střetly, byl z Ukrajiny násilím vyhoštěn).
Strach
Z dokumentu americké televize také vyplývá, že gruzínské komando mělo zadání zavraždit i demokraticky zvoleného prezidenta Viktora Janukovyče, který si svým dramatickým útěkem do Ruska zachránil na poslední chvíli holý život. Skupina gruzínských teroristů dostávala pravidelné informace o prezidentově pohybu přímo od amerických tajných služeb. Operace byla již ve stádiu vytipovávání nejvhodnější trasy pro atentát, který by urychlil ovládnutí země pučisty.
“Popravčí jednotka” sniperů čítala 45 příslušníků gruzínských zvláštních sil. Jaký div, že třicet z nich již není mezi živými. Právě obavami o život zdůvodnili muži, kteří v dokumentu vystupují, ochotu svědčit a říci po šesti letech pravdu. Gruzínští ostřelovači zatím odmítali jmenovat ty, kdo celou akci objednal a řídil, neboť se obávali, že budou v tichosti zavražděni jako jejich kolegové. Situace se však nyní změnila, Porošenko a jeho skupina již z větší části nejsou u kormidla – takže je to vlastně naopak, což jim umožnilo doznání před americkými novináři.
Sečteno, podtrženo: Operaci západních tajných služeb řídili Pašinský, Parubij a Saakašvili. Ti potom za své “zásluhy” obdrželi vysoké posty – a americká administrativa na čele s viceprezidentem Joe Bidenem volnou ruku k rabování ukrajinského nerostného bohatství.
Nejvíce je však rozběsnilo, že díky odporu obyvatel Donbasu se ale tato pučistická nadnárodní skupina musela rozloučit s nejtučnější vyhlídnutou kořistí. Nejen surovinami z Donbasu, ale i připravovanou americkou námořní základnou na Krymu.
Komu zvoní hrana
Byl by však naivní, kdo by si myslel, že tato zásadní svědectví budou mít jakýkoliv vliv na změnu postoje všech podporovatelů majdanského puče v Evropě a u nás. A ne jen proto, že ostatní média o “Doznání” samozřejmě zarputile mlčí. Pokud by přiznali „Majdanskou lež“, co by jim zůstalo? Nic než tupé a vylhané protiruské fráze na kterých vystavěli svoji politickou existenci. Zoufalé poslední křeče “sorosovských Hřibů” teď v Praze provokují alespoň přejmenováním náměstí před ruskou ambasádou.
Ale všeho do času. Právě tak, jako se hra s falešnými protiruskými kartami pomalu blíží ke svému konci, tak i jejich politická budoucnost. Pokud bude Donald Trump na podzim opětovně zvolen americkým prezidentem, začnou se skutečně dusit.
A veřejnost se nakonec nejen skrze Protiproud dostane k dalším utajovaným zvěrstvům celé té globalistické válečné chátry.
