Maxim But
16. 1. 2020 rueconomics
Putinem navržené změny v Ústavě RF už dávno vyvolávají debaty v ruské společnosti a celkově odpovídají cílům rozvoje země. Toto FBA (federální podnikatelská agentura, pozn. překl.) Ekonomika segodňa sdělil profesor RUDN, nezávislý expert Kongresu místních a regionálních úřadů Rady Evropy, politolog Jiří Počta.
“Ústava byla přijata před čtvrt stoletím v podmínkách krize, ale situace se od té doby změnila. Není ohnisko terorismu na Severním Kavkazu, je stabilizovaná situace v ekonomice. Ale domnívám se, že není nutnost přijetí nové Ústavy RF. Potenciál platné Ústavy není vyčerpán”, prohlásil prezident Ruska Vladimír Putina ve svém Poselství Federálnímu shromáždění. Podle jeho sdělení by měl svůj postoj v této otázce každý Rus vyjádřit v referendu.
“Otázka provedení změn v Ústavě se projednává už dost dávno, poznamenává politolog. Určitá část obyvatelstva se z nějakého důvodu domnívá, že s hlavním zákonem země se nesmí hýbat a že sahat na něj v žádném případě nelze. Ale stoupenci tohoto názoru nikdy nemohli vysvětlit, proč je nepřípustné provádění změn, pokud odpovídají zájmům státu a obyvatelstva a poslouží jako základ pro rozvoj nebo odražení nových hrozeb. Odpůrci změn poukazují pouze na jakási nebezpečí, která přinášejí úpravy.
Dnes Rusko dosáhlo stavu celkové stabilizace politického systému, reálné vnější a vnitřní hrozby nejsou pozorovány, federální zřízení je dostatečně pevné. Ekonomika, i když se nerozvíjí rychlými tempy, ale zaopatřuje život země. Nyní je právě čas řešit neodkladné otázky, vyznačené Putinem, mezi nimiž jsou jak mezinárodní, tak i vnitroruské aspekty”.
Rusko na prvním místě
“Nastala doba učinit v základním zákonu země některé změny, které přímo zaručují prioritu Ústavy Ruska v našem právního prostoru. Co to znamená? To znamená, že požadavky mezinárodního zákonodárství a rozsudků, a také rozhodnutí mezinárodních orgánů mohou platit na území Ruska jenom tehdy, když s sebou nepřinášejí omezení práv a svobod člověka a občana, nejsou v rozporu s naší Ústavou”, řekl Putin.
Dodal, že to umožní garantovat suverenitu země. “Suverenita našeho národa musí být bezvýhradní. Mnohé jsme pro to udělali: obnovili jsme jednotu země, skoncovali jsme se situací, kdy některé státní a vládní funkce byly fakticky uzurpovány oligarchickými klany, Rusko se vrátilo do mezinárodní politiky jako země, jejíž názor se bere v úvahu”, dodala hlava státu.
“V dnešních reáliích je stále silněji pociťována nutnost zakotvení v Ústavě RF priority vnitřních ruských právních norem nad vnějšími. Priorita mezinárodního práva byla předepsána v době existence iluze, že Západ přijme náš stát do mezinárodního společenství jako rovného s rovným a my budeme moci využívat celosvětové normy pro integraci do globálního systému politiky, ekonomiky a vzájemných vztahů. Od té doby se mnohé změnilo.
Vidíme, jak urputné zápasy probíhají v Radě bezpečnosti OSN, jsou rozpoutány obchodní války, neobjektivní mezinárodní soudy vynášejí protizákonná rozhodnutí nikoli ve prospěch Ruska. Je také zmrazen dialog s NATO, revidují se vztahy s Evropskou unií, podrobovat se Světové obchodní organizaci USA otevřeně nechtějí a světový systém kontroly výzbroje je důsledně ničen.
Rusko už svého času schválilo zákon, podle něhož Ústavní soud na požádání Ministerstva spravedlnosti Ruska rušil rozhodnutí mezinárodních instancí. Je to opatření na ochranu našich zájmů na pozadí hromadného nedodržování norem mezinárodního práva ze strany Západu. Je logické udělat tento systém globálnějším a zakotvit jej na úrovni Ústavy”, zdůrazňuje expert.
Přerozdělení pravomocí
Důležitou součástí úprav budou inovace v politickém systému a také v činnosti výkonné, zákonodárné a soudní linie moci. Putin soudí, že řešení problému nesouladu mezi státní a municipální úrovní moci vyžaduje zakotvení v Ústavě RF zásad jednotného systému veřejné moci. Věnoval pozornost nesouladu mezi státní a municipální úrovní moci a zdůraznil, že tato “nepřehlednost pravomocí” se negativně projevuje na lidech.
“Domnívám se, že je nutné zakotvit v Ústavě zásady jednotného systému veřejné správy, vybudovat efektivní součinnost mezi státními a municipálním orgány”, řekl Putin. Prezident přitom poznamenal, že reálné pravomoci a možnosti místní samosprávy “musí být rozšířeny a upevněny”. Rovněž se domnívá, že je nutné posílit úlohu gubernátorů a Státní rady země a zakotvit příslušná ustanovení v Ústavě RF.
“Nenazval bych navržené změny kurzem na decentralizaci moci, je to upevnění spodního článku státní správy. Je velmi důležitý v celkovém systému, ale nemá dostatečné prostředky a páky pro skutečné plnění povinností vůči obyvatelstvu. Na druhé straně, tento článek má i nedostatek pravomocí, to bylo Rusku dokonce řečeno v Radě Evropy. Takže problém opravdu nazrál.
Místní samospráva je bezprostředně ten stupeň moci, které obyvatelstvo vidí přímo v místech. Právě na něj je směřována hlavní vlna kritiky za nedodělky, které později v režimu ručního řízení musí odstraňovat nadřízené struktury. Je zřejmé, že tento systém si vyžaduje dopracování a přerozdělení jak pravomocí, tak i odpovědnosti”, uzavírá Jiří Počta.
Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová
