Zajoch
22.1.2020 Outsidermedia
USA odmítají jakákoliv omezení a usilují o vojenskou převahu v kosmu * * * Čím se Číňané odlišují od některých jiných národů v regionu * * * Pokud přestane platit úmluva z Montreaux, budou mít USA k Černému moři dveře otevřené
Pentagon zrychluje závody ve zbrojení v kosmu
Vladimir Prochvatilov
13. ledna 2020
Dne 20. prosince podepsal prezident USA National Defense Authorization Act – NDAA na finanční rok 2020. Celková suma válečných výdajů 738 miliard USD je o trochu nižší, než si nárokoval Pentagon a Bílý dům, což bylo 750 miliard USD. I tak je to ohromné. NDAA 2020 hodlá vytvořit kosmické síly USA jako šestý typ ozbrojených sil.
Nová organizace amerických ozbrojených je posílena průlomem v oblasti odpalování raket: V zájmu armády budou odpáleny dvě Muskovy rakety SpaceX Falcon Heavy. V roce 2020 dojde k prvnímu startu malého satelitu ve společnosti Richarda Bransona Virgin Orbit. K tomu poslouží raketa LauncherOne, odstartovaná z modifikovaného letounu Boeing 747 (Cosmic Girl), se základnou na jednom z největších strategických letišť USA na ostrově Guam.
Vedení bojových akcí kosmickými prostředky umožňuje dosáhnout rozhodující převahu nad nepřítelem, který nemá odpovídající možnosti v družicovém vybavení.
Pro ozbrojené síly USA se ukázalo být nezbytným vytvoření kosmických sil, protože Rusko a Čína zavedly mohutné systémy A2/AD (anti-acces a areal denial – omezování a zakazování přístupu a manévrování). V americké vojenské terminologii tak nazývají potlačování nepřítele za pomoci konvenčních zbraní.
Souvisí to s přípravou raketových systémů dalekého doletu v Rusku a v Číně, které vytvoří ochrannou sféru, do níž nemohou proniknout vojska nepřítele bez rizika ztrát. Čínské A2/AD jsou orientovány na zničení útočných skupin letadlových lodí protilodními balistickými raketami DF-31D a DF-26 a také v Rusku zakoupenými ponorkami třídy Varšavjanka a systémy S-300.
Na zakázku letectva USA připravili v roce 2020 analytici RAND Corporation dokument Space Weapons – Earth Wars (vesmírné zbraně – pozemní války), podle kterého není-li možno se vyhnout zbraním v kosmu, je potřeba, aby USA předehnaly jiné země v militarizaci prostoru kolem země.
RAND uvádí následující klasifikaci kosmických zbraní: Zbraně orientované energie (directed – energy weapons). Kosmické megawatové lasery s jaderným pohonem a dokonalou optikou, schopné zničit raketu nebo cíl na zemi a útočící rychlostí světla;
- Kinetické zbraně (kinetic energy weapons). Jsou založené na využití kinetické energie elementů pohybujících se rychlostí přes 1000 metrů za vteřinu. Předmětné elementy mohou být řízené i neřízené rakety malých rozměrů, dělostřelecká munice nebo kovové šrapnely. Kinetické zbraně mohou ničit cíle v kosmu, ve vrchních vrstvách zemské atmosféry i na povrchu země.
- Konvenční kosmické zbraně. Kromě dělostřeleckých a raketových systémů se mohou použít radiofrekvenční a mikrovlnné zářiče.
Dokument RAND předcházel vzniku strategické koncepce „okamžitého globálního úderu“, zveřejněné v roce 2003. Tyto dokumenty podnítily vojenské a politické vedení USA k militarizaci kosmu. USA odmítají jakékoliv mezinárodní omezení hájíce tak své „právo“ nadřazenosti v kosmu. Kosmickou vojenskou strategii USA sestavuje především americké ministerstvo obrany a její agentura DARPA. Nově byla vytvořena Agentura pro rozvoj vesmíru (Space Development Agency). Má osm hlavních úkolů:
- Trvalé globální varování před raketami;
- indikaci, varování, cílení a sledování raketových hrozeb;
- zajišťování alternativního určování polohy, navigace a synchronizace všech bojových systémů v případě selhání GPS;
- globální rozvědku situace v reálném čase;
- rozvoj odstrašujícího potenciálu;
- zajištění pozemní infrastruktury kosmické podpory (pozemních stanic spojení a startovacích zařízení);
- zajištění více domén nezávislých na centru řízení bojových akcí, včetně jaderného velení;
- nepřetržitou globální rozvědku připravenou na základě systémů umělé inteligence.
Tyto úkoly chce Pentagon a DARPA zajistit pomocí programu BlackJack. Jde o zavedení ohromného množství malých satelitů na nízkou oběžnou dráhu pro globální pokrytí všech vojenských operací ozbrojených sil USA. V Pentagonu uvažují, že Číně a Rusku bude složitější zničit velkou síť malých levných satelitů, vytvořených levnými technologiemi, než „hrstku drahých vybraných a unikátních vojenských zařízení“.
Takový přístup (množství na úkor kvality) vypovídá o tom, že USA nemají jedinečný vojenský vývoj pro kosmos, který by byl nezranitelný zbraněmi RF a ČLR.
Převzato z Fondsk.ru
Číňané, Vietnamci, Korejci – srovnávací analýza
Inna Novikova, Jurij Kondratěv
14. ledna 2020
K otázce rozdílu mezi těmito národy se vyjádřil spisovatel, orientalista, překladatel a vedoucí Centra pro studium zemí Dálného východu Kirill Kotkov.
Rozdíly mezi Číňany a Vietnamci
Vietnamci mají rozhodně blíže k Rusům než Číňané. S Vietnamem máme upřímnější vztahy. Podle mne je to v podobné psychologii Rusů a Vietnamců, ač s Čínou máme velmi dlouhou hranici a Vietnam je od nás daleko.
Z pohledu psychologie?
I když se Vietnamci vyvíjeli pod vlivem Číny a pod vlivem její kultury, přesto se z pohledu etnické psychologie silně od Číňanů odlišují.
Jsou velmi pracovití, skromní a houževnatí…
Jsou pracovití všichni. Ovšem Vietnam byl dlouho pod vlivem Francie, potom pod naším vlivem, a to mu bylo k užitku. S touto zemí se nám příjemně komunikuje. Jsou to převážně lidé zdvořilí, kulturní, milující svoji kulturu a svoji zemi a dokáží se za sebe postavit navzájem.
Nyní mluvím o všech. Mohl jsem jim nejednou překládat, od vysoko postavených delegací až po bohaté zemědělce.
Řeknu to takto. Jestliže lidé žijí mezi sobě podobnými, nedostanou se za hranice své země, svého regionu, nebo dokonce svého malého území, zanechává to na nich otisk. I přesto je možno se u nich poučit, mají například výbornou organizovanost. I jejich turistické skupiny jsou výborně organizované. Důsledně plní to, co se jim řekne shora. Je to vidět i na grandiózním rozsahu budování. Žádný ekonomický zázrak by nebyl, kdyby společnost nebyla tak dobře řiditelná. To je nepochybně zásluha čínského vedení.
Dobře i špatně. V každém kladu se nachází i zápor. Kolektivismus dovoluje mobilizovat lidi na velké stavby a dlouholeté obdělávání rýžových polí. Udržování velmi složitého typu zemědělství jako celku není možné bez úsilí velkého množství lidí. Jsou zvyklí na vysoké pracovní výkony.
Jenže kolektivismus v takovém vysokém stupni nepodporuje povznesení lidí myslících nestandardně. Velcí čínští vědci a specialisté se obvykle vyskytují mimo Čínu, v USA, v Kanadě i v dalších zemích. Jsou mezi nimi i nositelé Nobelovy ceny. V samotné Číně je moc neuvidíme. Číňané jsou výborní na kopírování. Dobře dokáží kopírovat a přejímat technologie. Takže pokud hovoříme o vynálezech, jsem si jistý, že střelný prach, dělo a papír byly v Číně využívány, ale nebyly tam vynalezeny. Zvláště se to týká střelného prachu.
A co Korejci? Liší se hodně severní od jižních?
Samozřejmě. Korea se vyvíjela pod silným vlivem Číny. Později ji pak ovlivňovali Japonci. Když byla mezi lety 1910 až 1945 japonskou kolonií, znamenalo to pro její rozvoj hodně. Malý příklad: Na počátku 20. století byl v Koreji průměrný věk občanů pod 30 roků, někde jen 23 až 26 let. Umíralo se hladem a nemocemi. V roce 1945 byl tento údaj již 43 až 45 let. I v Koreji byla silná kultura rýže. Celkově má veškerá kultura proniknutá konfucianismem s čínskou mnoho společného. Je tam stratifikovaná vysoce organizovaná společnost.
Avšak v čem je rozdíl mezi severními a jižními Korejci ve skutečnosti?V tom, že jedna země byla izolovaná a druhá se mohla rozvíjet. Američané rozvíjeli Jižní Koreu aktivně, protože chápali, že pokud jí nedají peníze, rychle „zrudne“ a bude komunistická. Musím ale poznamenat, že Severní Korejci i v izolaci hodně dosáhli.
Ano. Vyrobili si jadernou zbraň
Opravdu. Jadernou zbraň vyrobili sami. Za současného vládce tam probíhají postupné reformy. Podle spolehlivých informátorů, a to i cizinců tam žijících, není v Severní Koreji tak špatně s potravinami i se vším dalším, jako tomu bylo dříve.
Byl tam v devadesátých letech hlad?
Ano. Říkají tomu obtížná cesta devadesátých let. Dnes je tam všeho dostatek, je dobře a daří se.
Převzato z Pravda.ru
Co se změnilo ve vojensko-politickém myšlení Turecka
Vladimir Malyšev
17. ledna 2020
Ankara hodlá změnit status quo Bosporu. Turecký prezident Erdogan informoval o záměru ukončit volné proplouvání lodí Bosporem, které zaručuje úmluva z Montreaux z roku 1936. Má se vybudovat nový kanál, který propojí Černé a Marmarské moře mimo Bospor. Plánovaný kanál Istanbul, dlouhý 43 km, bude stát 10 miliard dolarů a výstavba má být ukončena v roce 2025. Poté bude Bospor využíván jen pro přepravu suchých nákladů. Ostatní lodě, včetně tankerů a válečných lodí budou proplouvat novým průplavem, nepodléhajícím úmluvě z Montreaux.
Podle řeckých novin Katimerini to změní ráz přepravy a ovlivní rovnováhu námořní vojenské síly ve Středomoří. Turecko může kontrolovat pohyb mezi Dardanelami a Černým mořem, včetně západních a ruských lodí. Erdogan chce vydělat na navigaci po Bosporu a posílit roli Turecka v geopolitice. Průplav má být vodní tepnou Turecka.
Úmluva z Montreaux zajišťuje všem zemím volné proplouvání obchodních lodí v době míru i války. Avšak režim průjezdu válečných lodí je jiný pro státy kolem Černého moře a ostatní. Pro válečné lodi jiných než černomořských států existují určitá omezení doby pobytu v průplavu podle třídy lodi.
Myšlenka druhého Bosporu pochází již z doby vlády sultána Sulejmana Velkolepého v 16. století, ale projekt byl z neznámých důvodů odložen. Osmanští sultáni se k němu několikrát vrátili, ale nikdy jej nerealizovali. Až Bulent Ečevit, vůdce demokratické strany a několikanásobný turecký premiér, si na něj v roce 1994 vzpomněl.
Pro Turecko může stavba představovat největší infrastrukturní iniciativu v jeho historii. Bosporem proplouvá každý rok 50 tisíc nákladních lodí, mezi nimi i tankery s ropou. S realizací nového projektu by se Bospor vyprázdnil. Stavba má být dokončena v jubilejním roce 2025, 100 let od založení Turecké republiky. Trasa kanálu byla stvrzena v lednu 2018. Ministerstvo dopravy Turecka oznámilo, že průplav povede přes přehradu Sazlidere a jezera Kučuk – Čekmese, Sazlisu a Duruku. Do Černého moře má vyústit východně od přehrady Terkoss.
Kritika projektu uvádí, že voda v Černém moři je méně slaná než v Marmarském. V Bosporu jsou dva proudy, svrchní teče do Marmarského moře a slanější spodní do Černého. V novém průplavu se to tak těžko podaří vytvořit. Nový průplav zvýší odtok z Černého moře a do kanálu se bude rychleji přesouvat znečištěná voda z Dunaje. Může být nepříznivě ovlivněna mořská fauna v obou mořích. Krom toho má Istanbulský kanál vést přes neslané přehrady v okolí metropole, ty se zasolí a budou problémy se zásobováním pitnou vodou.
V Turecku se také upozorňuje, že průplav nepodléhající konvenci z Montreaux bude výhodný pro USA. Turecké noviny Hürriyet píší: „Jeden z důležitých cílů USA je usadit se v Černém moři. Tomu právě brání konvence z Montreaux. Ta omezuje přítomnost válečných lodí států mimo region Černého moře s tonáží nad 45 tun v Černém moři na dobu 21 dní. Konvence je tak garantem bezpečnosti Černého moře. Touto dohodou Turecko a Sovětský svaz fakticky Černé moře uzavřely před západními imperialistickými zeměmi. V době studené války nedokázaly Spojené státy přesvědčit Turecko, aby konvenci obešlo. Po rozpadu Sovětského svazu a odklonu států od něho byly tyto země přijímány do západního tábora, který tak stále více obklopoval Rusko. USA pokračovaly ve svém plánu dostat se do Černého moře. V první řadě byly do NATO přijaty Bulharsko a Rumunsko.“
Hürriyet vysvětluje, že jako druhý krok k proniknutí USA do Černého moře z východu byla akce Kavkaz. Oranžová revoluce v Gruzii v roce 2004 vynesla k moci prozápadního Saaklašviliho. Gruzie měla být přijata do NATO. Třetí krok byla snaha o průnik přes Ukrajinu. Jenže Putin v odvetném kroku oddělil od Ukrajiny Krym a znemožnil USA zamýšlený cíl dosáhnout. Členství Ukrajiny v NATO je odloženo na neurčito. Průplav Istanbul je ve skutečnosti čtvrtým krokem USA uhnízdit se v Černém moři. Zatím konvence z Montreaux omezuje průnik amerických lodí Dardanelami a Bosporem. Nemohou setrvat v Černém moři více jak 21 dní.
USA se snažily usídlit se v Černém moři s tím, že jsou to mezinárodní vody. Turecko proti tomu vždycky vystupovalo. Bývalý náčelník tureckého generálního štábu, armádní generál I’lker Basbug, například řekl: „Černé moře – to je záležitost zemí kolem něho.“
Co se to stalo? V uvažování tureckého vojensko-politického vedení se něco změnilo?
Převzato z Fondsk.ru
