Zajoch
6.1.2020 Outsidermedia
Občanům vystupujícím za integraci s Ruskem provolávali hanbu * Ekologie je dnes problém
politického charakteru * K vraždě Kásima Sulejmáního se vyjádřil ekonom a orientalista Satanovskij
V Minsku se nesešla ani stovka nespokojených s integrací
30. prosince 2019
O poslední neděli roku proběhla v Minsku protestní akce, ač nebyla domluvena s městskou správou. Část vůdců opozice byla již ve správním řízení za předešlé mítinky. Kvůli tomu bylo rozhodnuto změnit formu protestu, místo průvodů a mítinků sestavit živý řetěz. Jen na 30 minut. V té době předešlý den zadržený Pavel Severiněc vyzval Bělorusy k rozsáhlému protestnímu pochodu po hlavních ulicích Minsku.
Běloruští novináři informovali o desítkách shromážděných, mezi nimiž byli vysocí zástupci opozičních stran. Protestující třímali v rukách portréty uvězněných opozičníků. Ve zprávách se nepodařilo utajit malý počet účastníků protestů. Pracovníci správních orgánů informovali o třiceti nespokojených na začátku akce a o sedmdesáti na jejím konci. Aktivisté opozice přednášeli své projevy během pochodu. Velmi slabě vládli běloruštinou, a to dodávalo celému představení na komičnosti.
Milice pozorovala akce zpovzdálí, nezasahovala a sem tam připomínala, že nejsou povolené a že všichni zúčastnění, zejména organizátoři, za ně nesou odpovědnost. Pravděpodobně proto, aby následující předvolání k soudu nebylo překvapením.
Vjačeslav Sivčik, jeden z opozičníků, vůdce hnutí solidarity Razam, promluvil do megafonu: Nejnověji jsme vyšli jen s jedním cílem: Abychom nekupčili s naší vlastí, abychom neporušovali ústavu a zákony republiky Bělorusko, aby nenastalo žádné spojenectví s imperialistickým Ruskem. Považujeme za zradu to, co nyní dělá Lukašenko, snažící se vnutit běloruskému lidu tak zvanou 31. cestovní mapu. Žádáme, aby tyto hanebné dokumenty byly zveřejněny. Žádáme osvobození běloruských patriotů, kteří byli za mříže posazeni nezákonně, za to, že hájili vlast.“
Ovšem organizátoři chápou, že se s každou další protestní akcí prudce snižuje počet účastníků. Podle Gubareviče (předseda hnutí Za svobodu) nechápou Bělorusové aktuálnost akcí. Nejpodivnější bylo skandování protestujících v angličtině „Bělorusové nejsou Rusové“. Zřejmě proto, aby „západní partneři“ dávali téma ochotněji do svých zpráv. Nijak se to nelišilo od odpovídajících ukrajinských vystoupení. Jestlipak Bělorusové chápou, kam až je mohou zavést místní křiklouni!
Ve stejnou dobu ti, kteří tvořili živý řetěz, se rozhodli přejít z jednoho náměstí (Okťabrskoje) na druhé náměstí (Nězavisimosti), což je tradiční trasa protestních pochodů.
Existovali i občané, kteří chtěli podpořit integraci Běloruska do Svazového státu, ale nebylo jim umožněno vystoupit. Naopak byli vyháněni s výkřiky „hanba!“ a „zrádce!“.
Akce skončila ve 14 hodin. O dalších se nemluvilo. V dohledu byly vánoční a novoroční svátky a možná by se nesešlo k protestu ani těch 30 lidí.
Převzato z Fondsk.ru
Války pod zelenou vlajkou – nikoliv islámu, ale ekologie
Inna Novikova, Jurij Kondratěv
31. prosince 2019
Profesor Andrej Koškin (Ruská ekonomická univerzita Plechanova) pohovořil o tom, proč pokračuje zabíjení civilního obyvatelstva na Donbasu, kdo na tom má zájem, kdo jsou organizátoři a k čemu to potřebují, proč je na celém světě tolik horkých míst, jak se ekologické hnutí zaměřilo na mechanismus hybridních válek a zda existuje klimatická zbraň.
USA mají zájem na pokračování konfliktů u ruských hranic. Obyvatelé Donbasu žijí již přes 5 let ve válečných podmínkách.
Samozřejmě je to tragédie. O život již přišlo 12 tisíc lidí.
Pochopitelně ne. Je potřeba jiný přístup. Je v tom, že se vytvářejí vlastní milice, přijímá se nová ústava, organizují se volby, při nichž se volí zástupci, které chtějí místní obyvatelé. Až se zformuje vláda a všechny územní orgány a ze strany Kyjeva bude normální vztah, budou splněny všechny body dohod, potom přijde na řadu budování vztahů s Ukrajinou.
Ukrajina se stále více vzdaluje návratu Donbasu. Lidé nemohou zapomenout na ty, kteří zabíjeli jejich příbuzné a nelze je přimět k tomu, aby si je oblíbili. V principu to není možné. Kyjevské vedení nemělo a nemá zájem na řešení tohoto problému. Podobných krvavých ran je na planetě mnoho. Ta vedení, na jejichž území jsou konflikty nízké intenzity, mají snahu, aby pokračovaly. Proces je možno řídit. Takový chaos dovoluje setrvat u moci, mít odpovídající zisky a řídit situaci. Často jsou v tom zapojeny i vnější síly a ty takové konflikty všemožně podporují.
My jsme měli Čečensko, ale nakonec jsme tam všechno urovnali.
Hlavně proto, že vláda projevila politickou vůli. Cíleně je to velmi složitý proces, ale vřed byl vyléčen. Navíc právě Rusko řešilo po rozpadu Sovětského svazu otázky barevných revolucí s jejich přechodem do ozbrojených střetů na mnoha místech. V Jižní Osetii a Abcházii, v Podněstří a v Tádžikistánu… Někdo tvrdí, že je to jinak. Ale krev tam stále neteče.
Jsou to neuznané republiky a lidem se tam žije těžko.
Je to složité. Na planetě je tolik konfliktů a právě v takové situaci.
Známá historie lidstva trvá 5 tisíc let a po celou dobu byly všude války.
Naprosto správně. Jen za posledních 229 let zahynula téměř miliarda lidí. Je to statistika. Musím dát i jinou objektivní statistiku: počet obyvatel planety roste a dnes čítá již 7 miliard 600 milionů. Lze si představit, co to znamená.
Populace již překročila kritický bod a nyní, bohužel, planetu ničí svou přítomností, svým chováním. Ekologie je další problém dnes již politického charakteru. Tato zelená politika se stále více využívá v hybridní válce. Je to Arktida i Antarktida, všichni se snaží vstoupit pod zeleným praporem, jenže už to nebude prapor islámu, ale prapor boje za ekologii.
Ve skutečnosti je to zápas o zdroje.
Ano, ale bude to probíhat pod záminkou boje za ekologii. Ale ve skutečnosti to přinese okolní přírodě dalekosáhlé škody, a to v každém případě.
Samozřejmě i mnohé zdroje, které se dříve zdály nevyčerpatelné, jsou dnes již deficitní. I vzduch se prodává. Na Petrohradském fóru byla přítomna společnost prodávající altajský vzduch do Číny. I voda se po celé planetě kupuje. Situace se nelepší, ale zhoršuje.
Lidstvo se odedávna snaží řešit problémy klimatu. Ovšem klima je také zbraň. V dnešní době hrozná a efektivní. Všichni se stále více k tomuto problému obracejí, ale z větší části ne s ušlechtilými úmysly, nýbrž s kořistnickými. Stále se vyhledávají mechanismy k řízení klimatu v zájmu jakýchsi politických sil.
Dá se soudit, že jsou již vytvořeny, ale bedlivě tajeny. Ani výzkum v tomto oboru není nijak propagován a nikdo moc nespěchá se sdělováním výsledků.
Je to bolestné a veliké. Mezi zbraně hromadného ničení to zařazeno nebylo, nikdo to ještě nepocítil. Alespoň ne oficiálně.
Nikdo to neukázal a v akci neviděl.
Ještě nebyly klimatické Hirošimy a Nagasaki. Ano, může být, že nikdo neví, mnohá nedávná zemětřesení, tornáda a další skutečnosti byly už vyvolány uměle, hlavně aby rozvrátily lidská sídla a aby zničily obyvatele v těchto regionech. Kvůli tomu totiž není potřeba vyhlašovat válku a považovat se za agresora a vítěze. Jednoduše je možno využívat to, co následuje, a přivlastnit si veškeré zdroje.
Převzato z Pravda.ru
Svět se otřásá: Trump se pohnul, Írán nemůže neodpovědět, co bude dále?
Jevgenij Satanovskij
3. ledna 2020
Smrt hlavního organizátora a vůdce vojenského a politického působení Íránu za hranicemi své země, velitele zvláštních sil Quds íránských revolučních gard Kásima Sulejmáního, s nímž zemřeli zároveň vysoce postavení představitelé Hizballáhu, je bezprecedentní krok prezidenta Trumpa. Ne náhodou přirovnal jeho možný soupeř od Demokratů Biden situaci s vhozením dynamitu do sudu se střelným prachem.
Je možné, že ne. Když Bush zahajoval válku v Afghánistánu a Iráku, nechápal. Ani americká rozvědka, ani Pentagon, tím spíš ministerstvo zahraničí nevynikají kompetentností. S jejich vedením země je to špatné. Kdypak američtí prezidenti vyslyšeli profesionály? Je to u nich stejné jako tomu bylo v SSSR, v politbyru v osmdesátých letech. Trump je americká varianta Gorbačova.
Írán neodpovědět nemůže. Za prvé by mohl udeřit na Izrael. Pro Íránce je to standardní téma. Jsou ubezpečení, že když USA jsou řízeny sionisty a Izrael zase USA, tak „bij po Židech, aby se báli Američané“. Proto jsou v Libanonu i v Gaze nástupní prostory naplněné raketami, je dostatek bojovníků a jsou zkušenosti. Jiná věc je, zda se bude chtít libanonský Hizballáh a palestinský Islámský džihád, oba zkušení ve válce s Izraelem, angažovat za íránské zájmy, když chápou, jak to skončí. Zvláště s ohledem na předvolební potíže Netanjahua, jemuž by mohla válka pomoci. Risk je to pro všechny.
Dobře. Potom budou Izraelci útočit nejen na ně, ale i přímo na Íránce. V případě ztrát izraelských civilistů půjdou po Íránu. Druhou možností je útok na ropné objekty Saúdské Arábie. Pokud se vše doopravdy rozhoří, dojde i na Emiráty, ale to není pravděpodobné. Přístav Dubaj je důležitý pro přepravu nákladů do Íránu. Pod velkým nebezpečím je saúdský ropný průmysl.
Americké zájmy zde jsou kolosální. Jsou tam odsolovací závody pro království a nejsou chráněné před raketami. Jakmile by se Teherán rozhodl, zde může ihned zaútočit. Bez ropy se přežít dá, bez vody ne. Další možné útoky jsou na úžiny. Je to Báb-al-Mandíb a Hormuzský průliv (v případě velké války). Po nich plují především americké lodě. Konečně i vlastní území USA, američtí vojáci v zahraničí (dnes pro Írán legitimní cíl), americké zájmy po celém světě, do toho je možno zahrnout i úřadovny korporací, závody a diplomatické mise.
První na řadě hrozeb jsou Afghánistán a Irák. Druhou jsou Sýrie a Libanon. Na třetím místě je celý zbylý svět, včetně Jižní Ameriky, Afriky a Jižní a Jihovýchodní Asie, kde má Írán silné diplomatické zastoupení. Tak to bylo v devadesátých letech v Argentině, kde Íránci vyhodili do vzduchu izraelské velvyslanectví a kulturní centrum. V USA má Izrael s rezidenturou všechno v pořádku. Ač útok na USA by znamenal odvetný útok na Írán, jako to dopadlo po útoku 11. září na ty země, které Bush označil za viníky.
Svůj trumf Teherán nepochybně uchrání dotud, dokud Washington bude útočit ve skutečnosti na íránské území. Írán nebude na USA útočit v Evropě a na Dálném východě. Vztahy s Evropany, Pekingem, Tokiem a Soulem jsou pro něj nejdůležitější. Ale je možno se rozloučit s nešířením jaderných zbraní. Ať o tom Írán informuje nebo ne, bude vyrábět bombu desetkrát silnější. Trump bude o to víc obviňován, když odešel z jaderné dohody.
V dalších parlamentních i prezidentských volbách v Íránu je zajištěna volba ultra konzervativců. I ty, kteří se dnes bouří proti režimu kvůli zvýšení cen benzinu, nebo proti čemukoliv, nezbude než litovat. Cena za ropu se může nyní prudce zvednout.
Sotva to zneklidní vedení ekonomického bloku a vazby rozpočtu na něj. USA budou přivázány k Íránu a je možné, že to odvrátí jejich zájem od Ruska, Číny a všech ostatních, o které se americký Kongres s velkou péčí stará, kvůli preventivní likvidaci konkurentů. Současná situace přináší mnoho rizik pro všechny a ruskému ministerstvu zahraničí a ministerstvu obrany to žádné štěstí nepřinese.
Ale naši tolikrát Američany varovali, že podle dávného čínského přísloví lze sedět na svahu hory a pozorovat jak se v údolí perou dva tygři. Rozhodl se Trump zničit Sulejmáního? Nejspíš osobně. Odpovídá to jeho úrovni.
Dobře. Sulejmání pro nás nebyl starosvatem, bratrem, ani starým přítelem. Situační partner v Sýrii. Nic víc. Velmi problematický s jeho stálými snahami připravit v Sýrii předmostí pro útok na Izrael, s rizikem odvetné izraelské reakce zde proti Íránu. Bude to tak, nebo jinak a někam to povede, ale nebude to nezajímavé. V perspektivě je velká rvačka a velká krev. I velké změny. Trump udělal svůj krok. Varianty odpovědí jsou jasné, ale která nastane, ví sám Bůh.
Převzato z Rusvesna.su
