11. 1. 2020 Parlamentní listy (vybrán zlomek rozhovoru)
Jakou cestou by se měla ubírat vláda při tvorbě dlouhodobé strategie rozvoje? Neustále se hovoří o Průmyslu 4.0, je tedy klíčové investovat do vzdělávací soustavy? Co infrastruktura? Lze již dnes předpovídat nějaké trendy budoucnosti?
To je hodně otázek a každá z nich by vyžadovala odpověď v rozsahu jedné knížky. Takže jenom k té slavné „Revoluci 4.0“. Zúčastnil jsem se v Bruselu řady jednání na toto téma a nikdo z řečníků neprozradil nikdy vůbec nic.
Všichni říkali různými slovy totéž: Bude to obrovská změna, kdo se přizpůsobí nejdříve, vydělá na ní nejvíce, ale nakonec stejně vydělají všichni, snad jen s výjimkou těch, kdo prodělají. Jako sociolog vám mohu jenom říci, že to přesně odpovídá diskurzu modernity. V něm se totiž automaticky předpokládá, že každá změna je vždy změnou k lepšímu, a dále se předpokládá, že změny přicházejí s přírodní nutností a úkolem člověka je snažit se jim co nejrychleji přizpůsobovat, jinak na to doplatí. Je to takový Charles Darwin stříknutý naivním progresivismem nové levice. Pokud si tento slovník osvojíte, budete politicky neobyčejně úspěšní bez ohledu na to, máte-li třeba jen elementární vědomosti o tom, o čem se zrovna mluví.
Pozn. red. I. Davida: Je to přesně tak, jak řekl Jan Keller. Naprostá většina funkcionářů ať už z Evropské komise nebo z Evropského parlamentu planě žvaní způsobem, který je u nás nezvyklý, protože podobný pokus by vedl k naprostému zesměšnění řečníka. V Evropském parlamentu je to normální, čím výše postavený/á, tím hůře. Podobné je to s mnohastránkovými texty. Nemám, dostatečnou zkušenost, abych si troufl odhadnout, jaký je podíl těch, kteří prázdnotu vůbec nerozpoznají. Obávám se, že je vysoký, zejména ve frakci Zelených a ve Výboru pro životní prostředí, kde převládá naivní přesvědčení nad schopností kritického úsudku. Proto například budoucí vývoj “Zeleného údělu” lze odhadovat spíše z čtení mezi řádky. Teprve během letošního roku se o něco více dozvíme z toho, co na nás přichystali. Všichni si mají nejdříve zvyknout, že “Zelený úděl” je hotová věc, prostě úděl, a následně se teprve ukáže, co to je. Měli bychom “úděly” odmítnout. Bohužel je pátá kolona silnější než její oponenti. Myslím, že je to nejen součást strategie, ale i neschopnost. Schvalují se zamlžené záměry, pak přijdou nařízení. Není to k smíchu, je to strašné, protože tito lidé, kteří nechtějí, aby se vědělo, nebo sami nevědí, rozhodují o osudech obyvatel Evropské unie. Dál to bude jenom horší.
