Manipulátoři a revizionisti – 1

Radim Valenčík
4.12.2019 Blog autora
Řízením osudu, které oprávněně bývá považováno za nevyzpytatelné, jsem se dostal k diplomové práci Jakuba Merce “Motivace české alternativní a dezinformační mediální scény k revizionistické aktivitě” zpracované na Univerzitě Karlově (Fakulta sociálních věd, Institut politologických studií, Katedra bezpečnostních studií). Její významnou část (12 stran) tvoří rozhovor se mnou a Mercův komentář. Shodou okolností to bylo právě v době, kdy jsem pro jednu pracovní skupinu připravoval podklad o úrovni vzdělání na vysokých školách v ČR a současné době a kdy jsem jako příklad uváděl stav v oblasti závěrečných prací.

Rozhovor, který J. Merc v práci uveřejnil, považuji za přínosný a Mercův komentář za poučný. Zveřejním jej v plném rozsahu a doplním svými poznámkami. Ještě před tím však uvedu, jak jsem na práci narazil.

V rámci přehledu tisku, který dostávám, mě upoutala pasáž uveřejněná na “Manipulátoři.cz”viz:

“Manipulátoři” se vydávají za bojovníky proti manipulacím, zejména šíření falešných zpráv a nepravd, do erbu si dali zásadu “NA FAKTECH ZÁLEŽÍ”, viz

Budiž jim to ke cti. Ale měli tuto zásadu uplatnit sami na sebe. Článek, ze kterého jsem citoval příslušnou pasáž, napsal Miloš Kadlec a uveřejnil jej 23. listopadu, viz:

https://manipulatori.cz/falesny-sokratuv-citat/

Na faktech skutečně záleží. Takže, jak si může M. Kadlec i další ověřit, na naší konferenci nevystupoval ani “Miloslav Grebeníček” ani “Miroslav Grebeníček”. Tady se pan Kadlec dopustil jen překlepu, z rozkliknutí je zřejmé, že má na mysli toho druhého, aniž by odvolávkou doložil, proč by měl být M. Grebeníček “konfabulátor”, viz:

https://www.facebook.com/permalink.php?id=751578688203935&story_fbid=2429140450447742

Na konferenci vystupoval student (dnes již úspěšný absolvent) Petr Grebeníček (který mj. není v žádném příbuzenském vztahu s dříve uvedeným), a to na liberální téma “Možnost využití HCC při financování vysokého školství v ČR”, což je patrné již u úvodu jeho vystoupení: “Smlouvu o investování do lidského kapitálu (Human Capital Contract nebo také “HCC”) jako první zmínil Adam Smith ve své knize Bohatství národů, kde zmínil způsob jak chápat člověka jako obchodovatelná aktiva. V jeho stopách tuto myšlenku dále rozvíjeli významní ekonomové jako je Milton Friedman, Rober Merton, Gary Becker a další.”, viz online:

https://www.novarepublika.cz/wp-content/uploads/2019/12/lk_2015_materialy.pdf

Takže tedy se pan Kadlec trojnásobně dopustil prohřešku vůči faktům. Ale chvála mu. Sice lajdácká práce doprovázená slepotou tendenčnosti, ale díky tomu jsem se začal zajímat o to, proč bych měl být konfabulátorem i já, takže jsem si rozkliknul odkaz pod svým jménem:

https://www.google.com/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=35&cad=rja&uact=8&ved=2ahUKEwiojpOMk_nlAhXNKVAKHQEnCMk4FBAWMA56BAgCEAI&url=https%3A%2F%2Fis.cuni.cz%2Fwebapps%2Fzzp%2Fdownload%2F120329335&usg=AOvVaw1JqrlaoQrGFFvby6z2zRjf

A tak se mně do rukou dostala diplomová práce J. Merce, kterou pan Kadlec považuje za dostatečný důkaz toho, že jsem “konfabulátor”. Pana Kadlece přitom vůbec nezarazilo poměrně negativní hodnocení práce jak jejím vedoucím, tak i jejím oponentem. Včetně předešlého, i to je lajdácká práce. Člověk by si řekl, zda tím pravým konfabulátorem není sám pan Kadlec, ale budiž. Třeba si to vezme k srdci a polepší se. Je na čase se podívat na to, co píše J. Merc ve své diplomové práci. Jedná se o část 3.2. nazvanou “Radim Valenčík – Blog Radima Valenčíka”. Cituji z ní (pro lepší orientaci: tučně proloženě – otázky J. Merce, proloženě – já, ani tučně ani proloženě – Mercův komentář, modře moje poznámky):

JAKUB MERC: Jenom chci na začátek říct, že rozhovor je nahráván, bude zveřejněný ve své původní podobě v rámci mé diplomové práce a nebude použit nikde jinde. Já jsem si samozřejmě procházel Váš blog, četl jsem Vaše články, ať už přímo na Vašem blogu nebo ty, které byly sdíleny na Nové republice nebo některých jiných webech a chci se zeptat. Chápete sám sebe jako alternativního žurnalistu? Nebo jak vlastně chápete sám sebe?

RADIM VALENČÍK: Já se spíš vnímám jako odborný pracovník. Já jsem se vždycky věnoval spíše teorii a ve všem, co tam píšu, se snažím vycházet z teoretických poznatků.

Zde je zajímavé si všimnout, že ani Radim Valenčík očividně nechce být přímo spojen s dezinformační mediální scénou, přičemž se snaží působit jako odborník. Jak jsem se ale již výše pokusil demonstrovat, tak publikuje i řadu manipulativních komentářů, které jsou ryze subjektivní a nesou znaky proruské propagandy.

JAKUB MERC: Ta média, do kterých přispíváte, třeba Nová republika, se sama na svých stránkách označuje za nějaké alternativní médium, které stojí v opozici vůči mainstreamu, vůči současnému politickému establishmentu. Vy sám se chápete jako součást tady toho nebo ne?

RADIM VALENČÍK: Některá média, včetně Nové republiky, včetně Parlamentních listů, včetně třeba Literárních novin, myslím ještě Vaše věc, tak mě různě požádala, jestli by mohly něco převzít, jakože to je pro každého, takže to přebírají a já tato média nesleduji pravidelně. A jiná vazba tam není. Kromě toho třeba, že s Ivanem Davidem se známe osobně, nebo se Standou Klimentem. A to je všechno.

Zde vidím dvě zajímavé skutečnosti. Zaprvé tedy důkaz toho, že Radim Valenčík publikuje i v Literárních novinách, ačkoliv nikoliv pravidelně ani cíleně, a zadruhé je zde patrné, že je v určitém kontaktu s Ivanem Davidem z Nové republiky, o kterém jsem psal výše, a kterého lze považovat za učebnicový příklad revizionisty a dezinformátora, přičemž web Nová republika Valenčíkovy texty publikuje často a zároveň na jeho Blog přímo odkazuje. Potom je tedy celkem jedno, na kolik jsou které texty odborné a na kolik toto propojení sám Valenčík sleduje, ale samotný fakt, že nemá problém s tím, že je pravidelně uváděn v silně propagandistickém a doložitelně dezinformačním médiu vypovídá dle mého názoru o tom, že s tím ideový problém asi nemá.

K tomu moje poznámky:

Docela mě pobavilo, jak J. Merc spřádá “nitky spiknutí”. On asi nikdy nečetl vzpomínky přímých obětí procesů v 50. létech, například “Svědectví o procesu” Eugena Löbla či “Doznání” Artura Londona. Protože jinak by nekonstruoval své závěry způsobem, který je věrnou obdobou tvorby obžalob v té době. K pojmu “revizionista”, který používá, se ještě dostanu.

(Pokračování)
Zdroj: http://radimvalencik.pise.cz/7346-manipulatori-a-revizionisti-1.html

Sdílet