Ivan David
15. 12. 2019 První zprávy
Jaroslav Doubrava se zřejmě mýlí, odchod Spojeného království z EU není odchodem moudrosti a dobré vůle a už vůbec ne v Evropském parlamentu, napsal v reakci pro První zprávy Ivan David. S brexitem ubude nositelů zhoubné vůle. První zprávy přinesly komentář senátora Jaroslava Doubravy, jehož jádrem je úvaha, že vítezství Johnsona je katastrofou pro Česko, a to proto, že „z EU zmizí stát s velkou váhou hlasů v EU“. Domnívá se, že odchodem Spojeného království posílí Německo, kterému připisuje „blbost“ a jako důkaz uvádí růst vlivu zelených. Atd. novarepublika
Prvnizpravy.cz – Senátor zuří: Vítězství Johnsona je katastrofou
Obvykle s Jaroslavem Doubravou souhlasím, i když se při tom obejdu bez silných slov. V tomto případě podle mého soudu šlápnul vedle. Žádným státům nelze připisovat jakousi duševní úroveň, či chyby v úsudku. Těch se dopouštějí jen lidé, nikoli státy. Spojené království není výjimkou.
Spojené království, přesněji jeho reprezentace má vlastní zájmy. S Evropskou unií bude spolupracovat, jen nebude plnit všechny její příkazy. Rozhodně se nedá říci, že vedení Německa a Francie jsou „zamindrákovaná“. Je otázkou, zda začíná právě brexitem „pomalý zánik EU“. Uvidíme, nakolik bude vedení různých orgánů EU schopno v praxi pochopit, že politika je umění možného, a že pokus postupovat větší silou, když to menší silou nejde, nemusí být vždy tou správnou cestou. EU je nástrojem nadnárodních sil, a zelení i většina trochu jinak zbarvených jsou jen poskoci nebo užiteční idioti. Jestli nám nedává třeba „zelený úděl“ žádný smysl, můžeme vzít jed na to, že mocným v zákulisí určitě dobře slouží. Jen v jejich akcích nesmíme hledat úsilí o ještě větší dobro. Pak hledáme marně a jsme nutně zmateni. Chybným je i úsudek, že podivuhodné snahy jsou omyly nebo výplody blbců.
Radikální nápady zelených, zelenočervených, růžových, oranžových, duhových a hlupáků všech odstínů jsou pro někoho dobré, pokud získají podporu modrých, černých, žlutých a hlavně neviditelných.
Například tlak na „ekologii“ je samozřejmě prospěšný. Někomu. Nejen na první pohled viditelným solárním baronům. Rozvrat hospodářství a společnosti nemusí být pro každého nutně nežádoucí. I na spáleništi si někdo ohřívá polévku (Karel Čapek). Nevěřím na „omyly“, ty jsou méně časté než zlovůle. Nahodilostí je málo, pravidlem je praxe spiknutí. Opakem paranoidity je naivita.
Diváci vidí z dálky na politické jeviště, mají pocit autentického zážitku a věří vlastní interpretaci. To, co se tam odehrává, je více dílem autora, režie, nápovědy a nejvíce dramaturga a vedení divadla, i když se vztahy na jevišti zdají být zřejmé. „Zabili jste mi strejčka, tumáte přes držku!“ (J. Hašek, Osudy…)
Před brexitem a po něm
Přejdeme-li od „krčmové politologie“ ke konkrétním číslům v Evropském parlamentu, uvidíme odlišný obraz. Spojené království má v Evropském parlamentu 72 poslanců.
Z toho z „The Brexit Party“ 30 poslanců. Tito poslanci jsou „nezařazení“, nepatří k žádné frakci. Měli zájem vytvořit vlastní frakci, nebo se stát součásti „euroskeptiké“ frakce Identita a demokracie. Nepodařilo se ani jedno. Brzký brexit byl očekávatelný, a proto spojení se stranou, která je velká, ale zmizí, se jevilo jako riskantní z hlediska stability. Kromě toho k odchodu Spojeného království z EU existuje více motivů, a i poslanci zvolení za The Brexit Party mohou být motivováni velmi různě. Spojovat se s někým, kdo chce být sám nemusí vést k úspěchu.
Poslanců UK mimo The Brexit Party je 42, tedy o dvanáct více, než stoupenců brexitu. Příčinou může být i to, že naivní voliči, kteří nemají rádi EU nejdou k volbám do Evropského parlamentu, aby ho „neposílili“. Dosáhnou tím oslabení vlastní snahy. Ostatně také The Brexit Party vznikla velmi krátce před volbami.
Evropském parlamentu fakticky vládne neoficiální koalice „lidovců“, „socialistů“ a „liberálů“ usilující o co největší integraci, mazání hranic a národů a pravidel vycházejících z jejich vůle.
V „Evropské lidové straně“ není z UK nikdo (z ČR: KDU-ČSL, TOP09 a Starosta), ve frakci „socialistů“ má UK 10 poslanců (ČR nikoho), ve frakci „liberálů“ má UK 17 poslanců (z ČR ANO).
Zelené zastupuje v UK 10 poslanců (z ČR Piráti), UK má 4 konzervativce (za ČR ODS) žádného v euroskeptické frakci Identita a demokracie, a jednu poslankyni ze severoirské Sinn Fein ve frakci sjednocené levice (za ČR Kateřina Konečná).
Jak se změní politická mapa Evropského parlamentu odchodem Spojeného království
Úvaha Jaroslava Doubravy, že odchodem Spojeného království z EU odejdou poslanci s pozitivní rolí pro Českou republiku, je mylná. Pokud kvůli tomu Jaroslav Doubrava skutečně zuřil, pak zbytečně. Pokud měl na mysli spíše Evropskou komisi, ani tam nepředstavovalo Spojené království „brzdu blbosti“, podobně ani v Evropské radě se zástupci Spojeného království nebili za jiné evropské země, ale jako vždy za zájmy britského státu a možná i lidu, aby moc nezlobil.
Brexit stoupence euroskeptického postoje rozhodně posílí. Všechny frakce kromě euroskeptické Identity a demokracie podporují větší integraci Evropské unie s potlačením vlivu jednotlivých zemí a posílením rozhodovací pravomoci Bruselu, nejhlasitěji zelení a socialisté, hlasitě lidovci a liberálové, k posílení Bruselu se přiklánějí i levičáci a konzervativci a to různou měrou případ od případu. Kromě poslanců Evropského parlamentu za SPD, prosazují všechny české parlamentní politické strany větší integraci a méně vlivu jednotlivých zemí. Při tom jen 30% občanů ČR je s členstvím v EU spokojeno, 40% jsou nerozhodnutí a 10% „neví“. Poslanci jsou rozhodnutí všichni.
Po Brexitu:
Lidovců (křesťanských demokratů) zůstane 182
Socialistů ze 154 ubude na 144
Liberálů ubude ze 108 na 91
Zelených ubude ze 73 (74) na 63
Euroskeptiků (Identita a demokracie) zůstane stejně 73 a stanou se čtvrtou největší frakcí
Konzervativců zbude z 62 jen 58
Sjednocených levičáků ubude o jednoho na 40
Nezařazených zbude 24 z 54.
