Připomenutí agrese letectva NATO v Jugoslávii (1999) |
Finian Cunnigham
12.12.2019 ICH, překlad Zvědavec
Roztržky a nevraživost na summitu NATO, který proběhl tento týden, nebylo možné skrýt, dokonce ani pomocí strojených výzev k „jednotě“. Američany vedená vojenská aliance je dinosaurus, který rozhodně překročil dobu svého zániku.
Britský předseda vlády Boris Johnson na závěr dvoudenního summitu, který pořádala Británie, dělal, co mohl, aby navodil pocit jednoty. Tato událost měla být oslavou 70. výročí založení NATO.
K „narozeninové“ oslavě měla tato akce skutečně daleko. Shromáždění NATO upadlo do trapné frašky, plné hašteření a posměšných poznámek. Z videozáznamů je patrné, jak si lídři Francie, Británie a Kanady tropí žerty z amerického prezidenta Donalda Trumpa kvůli jeho nesourodým tiskovým konferencím. Trump poté opětoval úder a obvinil kanadského premiéra Justina Trudeaua z toho, že je „pokrytecký“.
Další roztržky proběhly mezi Francií a Tureckem kvůli vojenskému vpádu Ankary do severní Sýrie proti kurdským militantům, které Francie a USA považují za spojence. Turecku bylo také vyčiněno kvůli nákupu systému protivzdušné obrany S-400 z Ruska.
Největší spor však nastal mezi Trumpem a francouzským Emmanuelem Macronem, na něhož si došlápl americký vůdce kvůli jeho nedávným poznámkám do médií o tom, že NATO je ve stavu „mozkové smrti“. Trump řekl, že takové komentáře jsou „velmi, velmi odporné“ a „neuctivé“. Macron se na společné tiskové konferenci urazil a prohlásil, že si stojí za svými dřívějšími kritickými komentáři.
Byla to hodně trapná záležitost, zejména Trumpova přednáška o zdvořilosti, který sám v minulosti několikrát znevážil alianci NATO, když o ní prohlásil, že je „zastaralá“.
Norský generální tajemník Jens Stoltenberg se pokusil urovnat narušené vztahy a prohlásil: „NATO je nejúspěšnější aliance v historii, protože jsme přesedli do světa, který se změnil.“ Dále začal popisovat vojenský blok, zahrnující armády 29 národů, jako „agilní, aktivní… přizpůsobující se“.
To bylo poté, co poukázal na fakt, že společné vojenské výdaje NATO jsou připraveny na masivní zvyšování. Do roku 2024 aliance vydá dalších 400 miliard dolarů, řekl Stoltenberg, navrch k současné částce 1 bilion dolarů.
Celkový rozpočet NATO je již nyní 20krát vyšší, než je rozpočet Ruska, a pětkrát vyšší, než je rozpočet Číny.
Nejedná se o „agilnost“ nebo „přizpůsobení“. Jde o to, co aliance NATO dělá stále: aktivně rozšiřuje své vojenské síly v celosvětovém měřítku takovým způsobem, který záměrně destabilizuje bezpečnost a vytváří „výzvy“, na něž „je nutno“ reagovat.
Na letošním summitu lídři NATO „poprvé“ diskutovali o Číně jako o výzvě pro kolektivní bezpečnost. Diskutovali také o vytvoření „operační oblasti v kosmickém prostoru“ pro vojenské technologie.
A samozřejmě Rusko bylo uváděno jako prastaré „strašidlo“, přičemž Stoltenberg hovořil o navyšování vojenské síly na ruských hranicích za účelem „chránit Polsko a Pobaltí“.
Během dvoudenního summitu, který se konal poblíž Londýna, bylo do směsice mise přihozeno také několik symbolických prohlášení o „boji proti terorismu“.
Avšak „protiteroristické“ otřepané fráze nemohou zakrýt zásadní úmysly NATO, kterými jsou expansionismus a vytváření mezinárodního napětí, konfliktů a nepřátel, nebo řečeno zdvořileji, „protivníků“.
Když bylo NATO v roce 1949 založeno, mělo až do roku 1991 jen 12 členů. Tato organizace měla „bránit“ Evropu před útokem Sovětského svazu. To bylo vždy velmi přehnané tvrzení, dokonce i v době studené války. Po rozpadu Sovětského svazu a Varšavské smlouvy se NATO více než zdvojnásobilo, rozšířilo se o 17 nových členských států, přičemž většina z nich se přiblížila k hranicím Ruska. Přijímání nových členů pokračuje, v budoucnu se mají připojit Gruzie a Ukrajina. Přesto však NATO obrací odůvodněné obavy Ruska z rostoucí bezpečnostní hrozby a nesmyslně prohlašuje, že Rusko ohrožuje Evropu.
Rusko nezaútočilo na bývalou Jugoslávii, ani na Balkán koncem 90. let, ani nevedlo války v Afghánistánu, Iráku, Libyi a Sýrii kvůli změně režimu. Rusko nedohlíželo na převrat na Ukrajině, k němuž došlo v roce 2014. V celém tom chaosu během posledních tří desetiletí, od pádu Sovětského svazu, NATO neúprosně navyšovalo počet zahraničních válek a destabilizovalo přitom celou planetu.
Přidáním Číny a militarizování vesmíru k novým úkolům mise se NATO snaží rozšiřovat svou skutečnou „agendu nedostatku bezpečnosti“, na rozdíl od svých oficiálních požadavků na zachování globální bezpečnosti.
Pravdou je, že NATO je přední organizací pro vojensko-průmyslový komplex, který pohání korporativní kapitalistické ekonomiky v Severní Americe a Evropě, ale především v USA. Bez každoročních výdajů NATO v částce 1 bilionu dolarů – přičemž brzy dojde k jejich navýšení – by se militarizované ekonomiky USA a jejich spojenců rok co rok hroutily vzhledem k nedostatku masivních veřejných dotací.
Pokud by NATO bylo rozpuštěno a válečné ekonomiky USA a jejich spojenců by ustaly, poté by civilizovanější ekonomiky směřovaly k větší sociální rovnosti a demokracii, což by západní plutokracie netolerovaly.
Dinosaurus NATO se ztěžka vleče… prozatím. Avšak neštěstí chudoby a neudržitelné mezinárodní napětí, které po sobě zanechává, naznačují, že bestie míří k dávno opožděnému vyhynutí. V opačném případě by planeta mohla kvůli zavrženíhodnému řádění NATO dost dobře vyhynout.