David Hilbert
7.12.2019 Zvědavec
Podle známého kontroverzního výroku Ústavního soudu z dubna tohoto roku je diskriminace (v tomto případě Rusů) v pořádku, pokud k ní nevedou hanebné pohnutky. Důvody, které k tomu Ústavní soud vedly jsou ve stručnosti tyto.
– Lidé jsou různí a mají proto různé preference, což je přirozené a správné.
– Svojí (podnikatelskou) činností mají právo něco pozitivně ovlivňovat a něco vyjadřovat. Tato činnost jim má přinášet radost.
– Svoboda projevu a právo podnikat jsou navzájem propojené.
– Stát má co nejméně zasahovat do podnikání, zejména pokud je k němu využíván vlastní majetek.
– Státní příslušnost není diskriminační důvod (národnost sice ano, ale o té se tady nikdo nezmiňuje, pozn. aut.).
– V daném případě se nejedná o diskriminaci všech občanů Ruské federace, ale jenom těch, kteří odmítli podepsat prohlášení odsuzující anexi Krymu.
– Dr. Galén z Čapkovy Bílé nemoci odmítá léčit ty, kteří mohou zastavit války (což je zřejmě v moci každého ruského hosta, který se ubytuje v hotelu Brioni, pozn. aut.).
– Při podnikání nemá být vyloučeno projevovat politické názory.
– O diskriminaci by se jednalo, pokud by důvod odepření ubytovací služby stěžovatele byl nenávistný, zjevně svévolný či zasahující do důstojnosti jeho spotřebitele a rozlišující z některého z výše uvedených podezřelých důvodů.
– Hotel se choval předvídatelně – prohlášení o takovém omezení služeb pověsil web i vstupní dveře.
– Služba poskytovaná hotelem je zastupitelná – v centru Ostravy je řada jiných hotelů, které můžete pozdě večer s kufry obcházet a dotazovat se, jestli nemají nějaké volné pokoje.
– Ústavní soud nepřehlédl časovou souvislost mezi anexí Krymu (první polovina roku 2014) a prohlášením stěžovatele (24. 3. 2014). Nešlo tedy o svévolné a nepřípustně účelové jednání, nýbrž o bezprostřední a zřejmě i značně emocionální reakci na tuto událost (touto emocí však není nenávist, nýbrž je jí pravda a láska, pozn. aut.).
– Ústavní soud na základě výše řečeného došel k závěru, že
1) důvod omezení služby s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem byl racionální a nebyl veden žádnými zavrženíhodnými pohnutkami.
2) Stěžovatel nevyužil žádný ze zákonem zakázaných či ústavně vymezených podezřelých diskriminačních důvodů.
3) Povaha poskytované služby byla taková, že zájemce o ni objektivně neměl problém najít si odpovídající alternativu, tzn. stěžovatel se nenacházel v postavení právního a ani faktického monopolu.
4) Zájmy potenciálního spotřebitele, které „byly ve hře“, nebyly existenciální, takže jejich neposkytnutím stěžovatel nemohl nikoho zásadněji ohrozit. Navíc, reakce stěžovatele na kritizovaný čin (anexe části území jiného státu Ruskou federací) se – s ohledem na jeho závažnost – nejeví ani jako nepřiměřená.
– hotel se vytčeným jednáním nedopustil nepřípustné diskriminace spotřebitele, jelikož důvody nebyly zákonem zakázané, nenávistné, ponižující ani iracionální, nýbrž byly zjevně motivovány jeho bezprostřední reakcí na protiprávní akt anexe Krymu, kdy stěžovatel právě touto formou chtěl vyjádřit svůj nesouhlas s touto okupací.
– Nejvyšší správní soud předchozím výrokem (ve kterém uváděl, že se jednalo o diskriminaci, pozn. aut.) porušil svobodu podnikání a projevu podle Listiny základních práv a svobod.
Pokud bychom se řídili tímto nálezem, a tedy chtěli uplatňovat svoji svobodu projevu, něco ovlivňovat, vyjadřovat a mít z toho radost, mohli – a možná i měli – bychom před tím, než obsloužíme nebo zaměstnáme nějakého cizího státního příslušníka, vyžadovat od něj podpis listiny, odsuzující například:
Ukrajina – pácháni a nevyšetřování zločinů na Majdanu, v Oděse, Mariupolu a na Donbase, banderizaci společnosti (včetně pozdravu “sláva Ukrajině – sláva vítězům”, užívaného běžnými lidmi), nepřestávající páchání dalších zločinů na Donbase, glorifikaci Bandery ukrajinskou ambasádou v ČR.
Německo – kromě zločinů v souvislosti s druhou světovou válkou též pozvání migrantů do Evropy A. Merkelovou, genocida Lužických Srbů a Polabských Slovanů, stupňující se útoky Sudeťáků vůči ČR.
Rakousko – Bílá Hora, poprava českých pánů, 300 let poroby, zažehnutí první světové války napadením Srbska a taky to, že dali světu o A. Hitlera.
Francie – zrada ČSR před 2. světovou válkou, vedení válek v Africe.
Anglie – vedení proxy válek proti národům na východě s využitím jiných států (Francie – napoleonské války, Německo – obě světové války, USA – většina válek v současnosti), zrazení ČSR, krádež našeho státního zlata.
USA – použití atomových bomb proti civilnímu obyvatelstvu, vyvolávání a vedení válek v celém světě.
Izrael – střelba na hranicích, okupace sousedních států, genocida na okupovaných územích či vyvolání migrační krize v Evropě, mimo jiné i za účelem odsunu bojeschopných mužů z území kolem Izraele a tedy usnadnění budoucího vytvoření Velkého Izraele od Eufratu k Nilu.
Naštěstí jsou Češi (čímž jsou míněni samozřejmě i Moravané a Slezané) mají víc rozumu, než Ústavní soud.
Dobře vědí, že obyčejní lidé, kteří k nám jezdí na návštěvu a za prací, jsou svými elitami obelhávání a zneužíváni stejně, jako my u nás. Místo toho, aby je obviňovali z věcí, se kterými mají společného asi tolik, jako my s vlasovcem Novotným či rusofobkou Seidlerovou, a znepřátelili si tak celý svět, dávají přednost přátelskému kontaktu a hledání společné řeči.
Pokud se jim nad sklenicí piva, nebo jinak, podaří navázat s těmito lidmi kontakt, namísto konfrontace hledají témata, na která si mohou od plic zanadávat společně.
Jestliže i přesto dojde na kontroverzní téma, nenechají si od nikoho vnucovat názory, se kterými se ztotožnit není možné, avšak ani se nenechají strhnout ke konfrontaci. Spíše se snaží celou věc zahrát do autu obecným tvrzením (“každý to vnímá podle sebe”) a změnit téma.
Toto je, podle našeho názoru, znakem rozvážnosti, moudrosti a dospělosti našeho národa.
Jediné, co lze říct na závěr je to, že jak se můžeme denně přesvědčovat, takzvaní “obyčejní” lidé vysoce převyšují takzvané “elity”. Howgh.
