Xenie Kalinkinová, Marta Litvinová
30. 11. 2019 russian
Evropský parlament vystoupil s iniciativou k vypracování dlouhodobé strategie odporu proti Rusku. Je to uvedeno v pozměňovacích návrzích evropských poslanců k návrhu výroční zprávy, s nimiž se RT seznámila. Podle poslanců za Litvu by tedy strategie, týkající se Ruské federace, měla být založena na “třech pilířích – zadržování, zastrašování a transformace”. Jak experti poznamenávají, je taková nepřátelská rétorika v souladu se současnou politickou konjunkturou v Evropě.
Analytici zdůrazňují, že v poslední době jsou v EU často bez důvodů obviňovány třetí strany, zejména Rusko, z problémů, jež Brusel znepokojují. … “Tento proces musí začít čestným hodnocením výsledků stávající politiky; kritickou analýzu vnitřního rozvoje a zahraniční politiky Ruska je třeba doplnit kritickou analýzou vlastní politiky”,…
Poslanci Evropského parlamentu připravili pozměňovací návrhy k návrhu výroční zprávy nazvané “Společná zahraniční a bezpečnostní politika Evropské unie (SZBP)”. Dokument, jehož text byl RT prostudován, také ukazuje řadu slabých míst v bezpečnostním systému Evropské unie.
Polští poslanci Evropského parlamentu Anna Fotygová, Vitold Vaščikovský, Jacek Sariuš-Volský a Karol Karský vyjádřili zvláštní znepokojení nad “nepřátelskou ruskou propagandou” a činností teroristických skupin.
“Bezpečnostní situace v EU je vystavena vnějšímu tlaku, který se již nyní projevuje ve formě hybridní války, včetně nepřátelské propagandy ze strany Ruska a dalších aktérů, a také v podobě rostoucí hrozby radikálních teroristických skupin”, uvádí se v dokumentu.
Vladimír Bilčík, evropský poslanec ze Slovenska také připomněl “nebezpečnou povahu ruské propagandy” a vyzval k přijetí řešení, zaměřených na boj proti dezinformacím.
Jeho litevští kolegové Andrius Kubilius a Rasa Juknevičienová poznamenali, že Rusko se stalo “hlavním zdrojem hybridních a běžných bezpečnostních hrozeb pro EU a její členy”. Podle jejich názoru se Rusko údajně aktivně snaží “podkopat evropskou jednotu, nezávislost, univerzální hodnoty a mezinárodní normy”.
Estonský evropský poslanec Urmas Paet zase odsoudil situaci s návratem Krymu do Ruska a údajně vojenským zasahováním Ruské federace do konfliktu na východní Ukrajině a rovněž nabádal, aby se neoslabovalo úsilí ohledně provádění Minských dohod. Kromě toho poslanec vyslovil kritické připomínky vůči Abcházii a Jižní Osetii.
“Odsuzuje pokračující militarizaci na okupovaných gruzínských územích (Abcházie a oblast Cchinvali/Jižní Osetie) a vyzývá Rusko, aby plnilo své mezinárodní právní závazky”, uvádí se v Paetově pozměňovacím návrhu.
Mezitím Moskva opakovaně poznamenala, že není účastníkem konfliktu na jihovýchodní Ukrajině a že Krym se znovu připojil k Rusku v souladu se všemi mezinárodními standardy, po legitimním referendu, a otázka jeho příslušnosti je uzavřena.
Pokud jde o bývalé gruzínské republiky, jejich nezávislost Ruská federace uznala v roce 2008 poté, co Gruzie zaútočila na Jižní Osetii a také zasadila úder ruským mírovým jednotkám. Ruský prezident Vladimír Putin zdůraznil, že západní kolegové neprojevili vůli pochopit reálný obraz událostí a že Rusko nemělo jinou možnost, než ochránit mírové jednotky a civilní obyvatelstvo Jižní Osetie.
Ruští představitelé navíc poznamenali, že Ruská federace se nechystá na nikoho zaútočit, a popřeli obvinění evropských partnerů z údajného “zasahování” do záležitostí jiných států a “šíření dezinformací” na jejich území.
“Ruská hrozba” je výmysl těch, kteří chtějí vydělávat na své roli vůdčího předvoje v boji proti Rusku, získávat za to nějaké bonusy a preference”, uvedl Vladimír Putin.
Zároveň oficiální zástupce Ministerstva zahraničních věcí Ruska Marie Zacharová poukazovala, že EU a USA nemohly poskytnout fakta o propagandistických aktivitách ruských médií. Dodala, že ruští diplomaté opakovaně oslovovali své americké a evropské kolegy s dotazy, na což neobdrželi žádné odpovědi.
Vedoucí výzkumné společnosti Europe Insight Andrej Kulikov nazval zase chybou Evropské unie posuzování “ruské propagandy” společně s teroristickou hrozbou.
“Terorismus zůstává hlavní hrozbou pro EU a dávat propagandu na stejnou úroveň, nemluvě už o tom, nakolik je vůbec přítomna a nakolik vážná, s terorismem je podle mého názoru velká chyba z pohledu bezpečnosti samotné Evropy”, poznamenal expert v rozhovor s RT.
Je příznačné, že evropští úředníci soustředili pozornost na výzvy, které nepředstavují pro obyvatele EU hrozbu, místo aby zaměřili zdroje na problémy, které přímo ohrožují zdraví a blahobyt občanů integračního sdružení, soudí Kulikov.
Dlouhodobá strategie
V souvislosti s těmito zdánlivými hrozbami EU ze strany Ruska navrhli evropští poslanci řadu opatření pro odpor vůči Moskvě. Seznam těchto iniciativ zahrnoval zejména pokračování sankční politiky vůči Ruské federaci.
Podle estonského poslance Urmase Paeta by tedy měly protiruské sankce zůstat v platnosti, dokud Moskva nesplní podmínky dohod z Minska. Rusko však opakovaně zdůraznilo, že je pouze garantem, a nikoli jednou ze stran těchto dohod.
Litevští poslanci Andrius Kubilius a Rasa Juknevičienová přišli s rozsáhlejším návrhem – vyzvali k vypracování dlouhodobé strategie vůči Ruské federaci kvůli údajné snaze Moskvy “podkopat evropskou jednotu”.
“Aktivizovat úsilí o posílení schopnosti Evropské unie a jejích členů k adaptaci a také vypracovat pro EU dlouhodobou strategii ve vztahu k Rusku na základě tří pilířů: zadržování, zastrašování a transformace”, uvádí se v textu.
Poslanci rovněž navrhli posílení spolupráce se zeměmi programu EU Východní partnerství, mimo jiné s cílem ovlivnit ruskou veřejnost.
“Úspěšná transformace v zemích Východního partnerství – zejména v přidružených (které podepsaly dohodu o přidružení, pozn. RT) k EU Ukrajinou, Gruzií a Moldávií – by mohla pozitivně ovlivnit i sousedící veřejnost Ruska”, uvádí text.
Připomeňme, že program Východního partnerství byl zahájen před 10 lety. Předpokládá prohloubení spolupráce EU s bývalými republikami SSSR – Ázerbájdžánem, Běloruskem, Arménií, Ukrajinou, Moldávií a Gruzií. Jak poznamenal Sergej Lavrov, některé země EU a účastníci Východního partnerství hledají možnost použít dotyčný formát k boji proti Rusku.
Nepřátelská rétorika na adresu Moskvy je v souladu se současnou politickou konjunkturou v Evropě, soudí Nikita Daňuk, zástupce ředitele Institutu pro strategická studia a prognózy RUDN. Navíc expert zdůraznil, že důkazy o jakékoli “podvratné činnosti” Ruské federace na území evropských států nikdo nepředložil, nehledě na četná obvinění.
“Evropa se v poslední době velmi často snaží svádět všechny své vnitřní rozpory, krize a problémy nikoli na objektivní okolnosti, které existují v Evropské unii, ale na jakési “zasahování” třetích sil. V tomto ohledu je Rusko nejvhodnějším hráčem, na něhož je možné svést odpovědnost za to, co se děje v Evropě, protože Ruská federace se údajně zabývá protievropskou propagandou, podkopáváním demokratických hodnot. Ve skutečnosti o tom neexistují žádné důkazy. Rusko představuje alternativní pohled na to, co se v Evropě a ve světě děje”, vysvětlil.
Alternativní hledisko
Stojí za zmínku, že dokument obsahuje také pozitivní pozměňovací návrh ohledně Ruska, který se dostává svým obsahem mimo obecný rámec. Říká se v něm, že Rusko a EU jsou oboustranně odpovědni za zajištění bezpečnosti na kontinentu. V tomto ohledu podle názoru autorů pozměňovacího návrhu, španělské poslankyně Idoi Villanuevy Ruizové a německého Helmuta Scholze, Moskva a Brusel musí spolupracovat a přispět i k “posílení demokracie a právního řádu”.
“Evropská unie a Rusko jsou povinny přispět k vytvoření evropského mírového řádu, který zaručí všeobecnou bezpečnost, včetně bezpečnosti společných sousedů (EU a Ruska, pozn. RT), posílení demokracie, svrchovanosti práva, dodržování všech lidských práv, podpory kontaktů ve směru občanské společnosti a usnadňování obchodní a hospodářské spolupráce”, je upřesněno v textu.
Zároveň poslanci ve světle vzniklého “napětí, závodů ve zbrojení” navrhují od základu přeorientovat politiku EU vůči Rusku.
“Tento proces musí začít čestným hodnocením výsledků stávající politiky; kritickou analýzu vnitřního rozvoje a zahraniční politiky Ruska je třeba doplnit kritickou analýzou vlastní politiky”, upřesňuje text.
Podle vyjádření Nikity Daňuka takové konstruktivní návrhy někdy přicházejí nejen od poslanců Německa a Španělska, ale také od řady dalších evropských politiků, zejména z Itálie, České republiky, Rakouska a Francie. V současné době je však politováníhodné, že kvantitativní ukazatel takových prohlášení nevyúsťuje v kvalitativní.
“Zatím taková prohlášení nestačí k tomu, aby byla konvertována do konkrétních politických kroků, protože odpor vůči takovému postoji (na budování konstruktivního dialogu s Ruskou federací, pozn. RT) je nadále dosti tvrdý”, uvedl.
Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová
