 |
| Sýrie – všude trosky |
-kou-
13.11.2019 Independent.co.uk a PrvníZprávy
Mnozí na Západě si ani nedovedli představit, co se skutečně děje v Sýrii, když velvyslanci západních zemí v Damašku povzbuzovali protestující a naléhali na ně, aby nezahájili žádná jednání s vládou Asada.
V pozoruhodném materiálu The Independent osvětluje, co se vlastně v Sýrii odehrává a co je zakryto mediálním balastem propagandy.
Nyní, s podporou Ruska, se Sýrii postupně vrací do role, kterou hrála před vypuknutím ozbrojeného konfliktu. A mnoho věcí, které se zdají být pro pozorovatele paradoxní, by měly být přehodnoceny s přihlédnutím ke všem novým informacím, uvádí článek.
Historie nás už dávno učí, že války nekončí úplně tak, jak se je snaží uhodnout nebo plánovat, poznamenává Robert Fisk v článku pro The Independent. Vítězství nad nacistickým Německem ve druhé světové válce vůbec nezaručilo, že by Američané měli určitě vyhrát ve Vietnamu nebo že by Francie porazila své nepřátele v Alžírsku, objasňuje autor: “Ale vždy, jakmile se začneme přesvědčovat, kdo je tím dobrým chlapíkem, a kdo tím špatným, monstrem, které musí být zničeno, opět začneme dělat staré chyby.”Podle jeho názoru lze za stejnou chybu považovat i předpovědi a kalkulace západních politiků a odborníků na Blízký východ, které si pospíšily podporovat média. Realita však ukazuje, že situace v Sýrii a v celém regionu se vyvíjí úplně jinak, než si představovali, a Západ to musí pochopit a uznat, zdůrazňuje článek.
„A protože nenávidíme, proklínáme a démonizujeme Saddáma, Kaddáfího nebo Asada, jsme si jisti – naprosto jisti – že budou svrženi a že modrá obloha svobody osvětlí jejich zničené země. Jedná se o dětinský, nezralý a infantilní přístup,“ upozorňuje autor. I když to již není nijak zvlášť překvapivé, vzhledem k veškerému informačnímu „odpadu“, kterým západní média „krmí“ veřejnosti o brexitu, konstatuje ironicky. Historická zkušenost však ukázala, že po smrti Saddáma Husajna a atentátu na Muammara Kaddáfího byl Irák a Libye pohlcen chaosem a obyvatelé těchto zemí stále trpí.
Pokud jde o Bašára Asada, nejen si udržel svoji funkci, ale také se stal „největším vítězem syrské války“, i když Západ nadále trvá na tom, že „musí odejít“, píše The Independent. Syrský režim nejenže přežil tento krutý a krvavý konflikt, který se táhl mnoho let, ale také získal spojence v podobě Ruska, které lze považovat za „nejspolehlivější supervelmoc pro jakýkoliv stát na Středním východě“, uvádí článek. A to je do značné míry způsobeno tím, že ti lidé, kteří „dohlíželi“ na západní verzi událostí války v Sýrii, od samého začátku udělali všechno špatně, je si jistý autor materiálu.
Podle verze, která byla na Západě široce rozšířena, měla „Svobodná syrská armáda“, údajně sestávající se z desítek tisíc dezertérů, kteří uprchli ze syrské armády, spolu s„neozbrojenými demonstranty“ z opozice, donutit Bašára Asada, aby se vzdal moci, a poté se v Sýrii musí nevyhnutelně zavést demokracie v západním stylu. „Prozatím necháme stranou skutečné důvody Západu pro podporu tohoto povstání, konkrétně snahu zničit jediného spojence Íránu mezi Araby,” poznamenává autor.
„Nebyli jsme však schopni předvídat objevení al-Káidy. Nedokázali jsme si představit, že noční můra v podobě „Islámského státu“ se ve východních pouštích objeví jako gin z láhve. Navíc jsme nechápali – a nikdo nám to nevysvětlil -, jak všechny tyto islámské kulty nakonec pohltí ty populární revoluce, ve které jsme uvěřili,“ zdůrazňuje článek.Teprve nyní se na Západě začínají objevovat informace o tom, jak se „umírněná vzpoura“ v Sýrii proměnila v „apokalyptický stroj na zabíjení“ v podobě „Islámského státu“, píše The Independent.
Die Zeit: Kvůli Sýrii se musí zajet ne do USA či Evropy, ale do Ruska!
NATO s křížkem po funuse v Sýrii, aneb jak se aliance probudila
Samozřejmě to byla obtížná transformace. Je však třeba uznat, že některé radikální islamistické skupiny byly v Sýrii od samého začátku konfliktu – například v Homsu existovaly již v roce 2012, poukazuje článek. „To neznamená, že syrští rebelové nebyli odvážnými a demokraticky smýšlejícími lidmi. Nicméně byli na Západě velmi přeceňováni,“ vysvětluje autor. Zatímco britský premiér David Cameron byl potěšen „70 000 umírněnými bojovníky“ Svobodné syrské armády, kteří údajně bojovali proti Asadově režimu (přičemý jich zřejmě nikdy nebylo více než 7 tisíc), syrská vláda již vedla aktivní vyjednávání s těmito dezertéry, někdy přímo pomocí mobilních telefonů, aby je přesvědčila vrátit ke svým bývalým armádním jednotkám, aby opustili okupovaná města bez boje nebo vyměnili těla vojáků, které zabili za jídlo. Syrští důstojníci uvedli, že vždy raději bojovali s jednotkami Syrské svobodné armády, protože pokaždé uprchly z bojiště – což militanti „Islámského státu“ a dalších teroristických skupin nikdy neučinili, zdůrazňuje článek.
Ale nyní, když média na Západě hlásí výsledky turecké invaze do severní Sýrie, používají velmi podivný výraz a označují představitele arabské milice a spojence Turecka „Syrskou národní armádou“ v protikladu k asadově vládní armádě a dalších vojenských formací. Hovoříme však o troskách bývalé, dnes důkladně zdiskreditované „Svobodné syrské armády“, i když o této nesmírně důležité skutečnosti hovoří jen velmi málo západních novinářů. Mezitím videa jasně ukazují, že turecké milice mávají starými zeleno-bílo-černými vlajkami „Svobodné syrské armády“. Článek poukazuje: „Byly to stejné bandy z bývalé Svobodné syrské armády, kdy tito lidé v loňském roce vstoupili na území kurdské enklávy Afrin a pomáhali svým „kolegům“ teroristům okrádat Kurdy a jejich firmy. Turci nazvali tuto násilnou okupaci „Operace olivová ratolest“,” píše znechuceně The Independent.
Název jejich nedávné invaze se ukázal být ještě směšnější – tato operace byla vyhlášena jako„Zdroj míru“ a přitom takový nesmysl nikoho nepřekvapil. „Byly chvíle, kdy takové činy vyvolávaly prudký odpor a pohrdání. Ale všechno se změnilo – média dnes s těmito názvy jednají s určitým respektem,“ uvádí autor. Podobné triky již byly provedeny s americkými syrskými demokratickými silami, které jsou téměř úplně složeny z Kurdů. Ve skutečnosti není v těchto milicích nic „demokratického“ – nikdo si je nevybral a nezískal demokraticky a jejich „síla“ existuje pouze za předpokladu, že jsou podporovány americkým letectvem, uvádí článek.
Přesto si „Syrské demokratické síly“ zachovaly své jméno, což mezi zástupci sdělovacích prostředků na Západě nevyvolávalo žádné otázky. Ale když Turci vtrhli na území Sýrie, aby je vytlačili od syrsko-tureckých hranic, pak se v očích západních médií okamžitě proměnili v kurdské síly (což ve skutečnosti byly od samého začátku), které Američané zradili – a o tom taky není pochyb, uvádí The Independent. Paradoxem je, že na začátku bojů v Aleppu v roce 2012 sami Kurdi pomohli Syrské svobodné armádě obsadit několik oblastí tohoto města – ale když Turci vtrhli do „svobodného“ kurdského pohraničního území o sedm let později, obě skupiny začaly bojovat proti sobě. Nikdo o tom se však nic neříká západní veřejnosti, poukazuje autor – stejně jako skutečnost, že postup tureckých sil umožnil tisícům obyvatel syrských vesnic vrátit se do svých domovů, které dříve obsadili Kurdové.
Verze událostí této války je dále zkreslena odmítnutím kriticky analyzovat novou roli Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů a Kataru při syrské katastrofě. Pokud byly tyto země zpočátku kategoricky proti Asadovi, jejich přístup se dnes mění, i když na Západě to proběhlo téměř bez povšimnutí: „Nyní Saudové zjevně diskutují o možnosti posílení své spolupráce s Ruskem prostřednictvím financování – společně s SAE a případně s Kuvajtem – obnovení Sýrie.” Katar také tiše navazuje stále vřelejší vztah s Damaškem, aby rozšířil svůj vliv v regionu. Zástupci SAE se mohou dokonce účastnit jednání mezi Saúdy a Syřany, poukazuje autor: „Státy Perského zálivu již začaly hovořit o skutečnosti, že dočasné ukončení členství Sýrie v Lize arabských států bylo chybou.“
Syřané nyní pravidelně diskutují se zeměmi Perského zálivu o vyhlídkách na budoucí vývoj v oblasti. Jinými slovy, Sýrie – s podporou Ruska – se postupně vrací k roli, kterou hrála před začátkem konfliktu v roce 2011, zdůrazňuje článek. „My na Západě jsme prezentovali všechno jinak v okamžiku, kdy naši velvyslanci v Damašku povzbuzovali demonstranty v syrských ulicích a podporovali je v boji proti syrskému režimu,” uvádí autor. Západní diplomaté pak aktivně přesvědčili demonstranty, že by neměli zahájit žádná jednání s vládou Bašára Asada. Všechno se to však stalo předtím, než se na obzoru objevil Donald Trump a „Islámský stát“ – tyto dva „šílené prvky“ nakonec rozbily všechny předchozí představy a předpovědi, a zasely „strach a zkázu na Středním východě“, uzavírá The Independent.
(kou, prvnizpravy.cz, independent.co.uk, foto: arch.)
