Julie Gurejevová, Anastázie Rumjancevová
11. 10. 2019 russian
Experti amerického analytického centra Atlantická rada připravili dokument, věnovaný klíčovým výzvám, které budou před novou Evropskou komisí. V textu dokumentu, s nímž se RT seznámila, jsou ve zvláštní části soustředěna doporučení, týkající se budování vztahů mezi EU a Ruskem. Analytici zejména doporučují, aby byl dodržován minulý kurz, zejména bránění výstavbě Severního proudu 2, boj proti “dezinformacím” a pomoc Ukrajině čelit “ruské agresi”. Atlantická rada uvádí jako vzor příkladného jednání s Moskvou chování polských orgánů.
Podle názoru politologů se Washington snaží lobbovat v Evropě za své vlastní zájmy bez ohledu na potřeby svých evropských spojenců.
Za necelý měsíc, 1. listopadu, by mělo začít fungovat nové složení Evropské komise pod vedením Ursuly von der Leyenové. V předvečer této události americké analytické centrum Atlantická rada připravilo dokument, věnovaný hlavním aspektům transatlantického programu. Podle expertů rady by nová Evropská komise měla při své práci věnovat mimořádnou pozornost právě těmto problémům a stávajícím výzvám.
Samostatná kapitola dokumentu, s jehož textem se RT seznámila, je věnována vztahům s Ruskem. Jejím autorem je americký diplomat Daniel Fried, který působil na ministerstvu zahraničí USA asi 40 let, zejména pak dohlížel na otázky vztahů se zeměmi Evropy a Eurasie. Podle jeho vyjádření vykonala EU v posledních letech dobrou práci, “reagovala na výzvu Putinova Ruska”, zejména s přihlédnutím k různým postojům států EU a “neurčitou pozici USA vůči Rusku za prezidenta Trumpa”.
“A to je přece opravdu vážná výzva”, píše Fried. “Putinův režim je ve svém pozdním stádiu zhoubnou kombinací agrese, zahrnující ozbrojený útok na Ukrajinu, pokus o vraždu s použitím nervového plynu ve Velké Británii, a dezinformačních kampaní proti mnoha členským státům EU”.
Stojí za zmínku, že řada západních politiků a část odborné komunity nadále obviňují Rusko z účasti na uvedených událostech, zatím však nebyly předloženy žádné důkazy.
Expert Atlantické rady poznamenává, že současný kurz Bruselu směrem k Moskvě předpokládá dosažení úplného provedení Minských dohod, navázání užších vazeb s bývalými republikami SSSR, upevnění “odolnosti EU vůči ruským hrozbám” a selektivní spolupráci s Ruskem, zejména v oblasti boje s terorismem. Analytik tento přístup nazývá “rozumným” a doporučuje se ho v budoucnu držet.
Připomeňme, že bývalá ministryně obrany Německa Ursula von der Leyenová, která byla zvolena za novou hlavu Evropské komise, dříve uváděla, že s Ruskem by se mělo hovořit “z pozice síly” a že by se měly udržovat blízké, přátelské vztahy se Spojenými státy.
Jak vysvětlil v rozhovoru s RT profesor katedry srovnávací politologie RUDN Jurij Počta, Washington vnímá Moskvu jako vážného rivala. Aby ho zadržely, vyvinuly USA interpretaci obrazu Ruska jako agresivního státu, a tento model je nyní vnucován spojencům.
“Model spočívá v předpokladu, že Rusko je údajně schopné všeho, je možné od něj očekávat jakékoli zločiny, agrese. Pak je toto schéma přizpůsobováno jakýmkoli událostem na světě a je řečeno, že Ruska je nutno se bát, musí být zadržováno a spojenci musí dělat totéž. Nikdo nehledá skutečné důkazy, ale okamžitě je obviňováno Rusko. Tento model je nabízen Evropě”, uvedl Počta.
Pokyny pro spojence
Expert Atlantické rady také píše, že evropští vůdci musí spolupracovat s novými ukrajinskými orgány a Spojenými státy na provádění Minských dohod a také se připravit na posílení protiruských sankcí, pokud Kreml v tomto směru “nebude svědomitě pracovat“.
“Podpora Ukrajiny bude prováděna v rámci společného projektu mezi EU a USA. Pokud se Ukrajina bude vyvíjet úspěšnou cestou, kterou absolvovaly postkomunistické země střední Evropy a pobaltských států o generaci dříve, bude to pro Ukrajinu i transatlantické společenství obrovský úspěch, a také úder po putinismus”, poznamenal Fried.
Američtí analytici se nadále drží zvolené linie a ignorují skutečnost, že Rusko bylo a zůstává garantem, a nikoli jednou ze stran Minských dohod. Jak však poznamenal ruský vůdce Vladimír Putin, Moskva prostě nemůže provést činnosti, které spadají do sféry odpovědnosti Kyjeva.
“Od Ruska nemůžete stále požadovat plnění, řekněme, oněch Minských dohod v té části, která na nás vůbec nezávisí. Minské dohody vyžadují například úplné obnovení hospodářských vztahů mezi Donbasem a Ukrajinou. Nejprve je třeba zrušit dekret bývalého prezidenta Porošenka o blokádě. Je přímo v rozporu s Minskými dohodami”, řekl Putin.
Vrátíme-li se ke zprávě Atlantické rady, Daniel Fried navrhuje nové Evropské komisi, aby bojovala proti “ruským dezinformacím“, rozšiřovala programy “rozvoje společnosti” v Rusku a přijala nezbytná opatření v souvislosti s výstavbou plynovodu Severní proud 2. Autor dokumentu si je jistý, že tento projekt zvyšuje závislost Evropy na ruském plynu a údajně pomáhá Moskvě rozštěpit EU.
Podle názoru analytika pokud se Evropské komisi nepodaří přesvědčit Německo, aby se zřeklo Severního proudu 2, měla by získat Berlín pro zvýšení úsilí na minimalizaci rizik pro středoevropské země, které by mohly utrpět ztráty kvůli plynovodu.
“Taková pomoc může zahrnovat další zvýšení investic do výstavby zařízení a potrubí LNG za účelem zmírnění dopadů závislosti na ruském plynu”, píše Fried.
Poznamenává, že americké orgány by měly spolupracovat s Evropskou komisí na zdiskreditování projektu. EU by zase na oplátku měla Ukrajině pomoci “osvobodit se” od ruského plynu a vyrovnat se s finančními důsledky zastavení tranzitu plynu, je přesvědčen analytik.
Politika egoismu
Autor dokumentu tedy připouští, že je nerentabilní zříkat se ruského plynu a jeho tranzitu, a navrhuje přesunout náklady na Brusel, domnívá se Nikolaj Topornin, docent na Moskevském státním institutu mezinárodních vztahů, ředitel Centra pro evropské informace.
“Ztráty pro ukrajinský rozpočet jsou značné. Někdo je musí kompenzovat. A podle názoru USA je to Evropská unie, protože to ona přece dostane plyn obcházející Ukrajinu. Vzniká dojem, že se více strachují o Kyjev než o obchodní dohody”, řekl.
Podle Topornina se Spojené státy také snaží vyčistit evropský trh pro svůj zkapalněný plyn. Metody spravedlivé hospodářské soutěže jsou zde však neúčinné, neboť je obtížné konkurovat dodavateli, jehož ceny jsou mnohem nižší.
“V Paříži a Berlíně nastalo vystřízlivění. Dobře tam chápou, že USA protlačují své národní zájmy a ve většině případů nejsou v souladu s evropskými, včetně Moskvy. Rusko je významným hospodářským partnerem EU, nechtějí o něj přijít”, uvedl Topornin.
Politolog Jurij Počta zase zdůraznil, že USA provádějí egoistickou politiku a že snaha Washingtonu zakázat Evropě nakupovat ruský plyn a vnucovat jeho LNG se již stává vtipem.
“Všechno nejhorší”
Usměrňovat Evropskou unii ve vztazích s Ruskem by mohlo Polsko, “které má příslušné zkušenosti”, jsou přesvědčeni v Atlantické radě. Brání tomu však pravidelné konflikty mezi Varšavou a vedením EU.
“Polsko má rozsáhlé zkušenosti s vývojem strategií, týkajících se Ruska, ale jeho pravidelné rozepře s EU a někdy napjaté vztahy s Německem je částečně připravují o možnost převzít, zdánlivě, zákonitou v této souvislosti roli lídra”, uvádí se v dokumentu.
Připomeňme, že polské orgány pravidelně oznamují “ruskou hrozbu” a jsou proti Severnímu proudu 2. Například koncem září možné způsoby ukončení projektu plynovodu diskutovali polský prezident Andrzej Duda a americký vůdce Donald Trump.
Varšava také důsledně směřuje ke zvyšování amerického vojenského kontingentu v zemi a obhajuje rozmístění stálé americké základny v Polsku.
Brusel má zároveň proti Polsku řadu připomínek. EU například nevyhovuje polská reforma soudnictví, která podle evropských orgánů podkopává nezávislost soudcovské instituce. Polsko navíc odmítlo ubytovávat uprchlíky v rámci kvót EU a také požadovalo po Německu úhradu reparací za škody, způsobené nacisty za druhé světové války.
“Polsko je velmi nešťastným příkladem radikální rusofobie. Někteří polští politici jsou patologicky podezíraví ve vztahu k Rusku. Země je vedena stranou, která učinila nenávist vůči Ruské federaci svou ideologií. Odtud je jasné, proč se Varšava stala skvělým spojencem pro USA”, uvedl Jurij Počta.
Podle jeho vyjádření použití Polska jako vzoru vztahů s Ruskem jednoduše znamená podněcování nepřátelství a destabilizaci evropského prostoru. “Znamená to, že američtí poradci přejí Evropě to nejhorší”, poznamenal Počta.
Mezitím v řadě evropských zemí je projevováno přání zlepšit vztahy s Moskvou. Začátkem října také podpořil francouzský prezident Emmanuel Macron návrat ruské delegace k činnosti v Parlamentním shromáždění Rady Evropy (PACE). Předtím ministr zahraničí Německa Heiko Maas opakovaně hovořil o nutnosti spolupráce s Ruskem.
“Pouze pokud budeme spolupracovat, dosáhneme stabilního míru v Evropě“, řekl diplomat před plenárním zasedáním rusko-německého fóra Petrohradský dialog.
Navázání kontaktů s Moskvou podporují také politici řady dalších evropských zemí. Ruská strana zase zdůrazňuje svůj zájem o úplné obnovení vztahů s Evropskou unií.
“Stále jsme otevřeni budování onoho velmi dlouho slibovaného, dávno prohlášeného za cíl společného ekonomického a humanitárního prostoru od Atlantiku po Tichý oceán. A v širším měřítku vidíme vyhlídky na utváření velkého euroasijského partnerství”, konstatoval ministr zahraničí Ruska Sergej Lavrov.
Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová
