16. 10. 2019 ritmeurasia
14. října se na Ukrajině slaví Den obránce Ukrajiny. O jaké “obránce” jde, je jasné z očividné a nikoli náhodné shody: je to den, kdy byla vytvořena banderovská UPA. A je stále více těch, pro které tento den není důvodem k oslavám, ale k projevení jejich postoje k těmto “hrdinům” a “obráncům” ukrajinské “uvědomělosti”.
V Charkově byl 13. října opět polit barvou pamětní znak válečníkům UPA. Neboli “UPAvcům” … A je to už 38. (!) případ, zaznamenaný policií. Ve skutečnosti je těchto projevů nenávisti proti včerejším i dnešním banderovcům mnohem více – “patrioti” vždy neinformují policii, ale snaží se kámen umýt tiše a rychle.
A 14. října byl v okresním středisku Tatarbunary na jihu Oděské oblasti také politý barvou pamětní kříž, postavený v parku “na památku padlým vojákům”. Je zřejmé, že tento název se objevil v souvislosti s naléhavou potřebou místních orgánů prokázat svou oddanost vládnoucímu režimu.
Poznamenejme, že tento kříž je málem jediným takovým objektem v regionu. V Oděse se pomník “UPAvcům” nikdy neobjevil, a to nehledě na skutečnost, že pro něj byl vybrán model a již dávno bylo určeno místo. Dá se předpokládat, že úřady se bojí, že pomník bude neustále zalitý barvou nebo dokonce zničený. Koneckonců, pamětní znak na počest tzv. “nebeské setniny” jsou nacionalisté nuceni neustále čistit.
Nejedná se o jednotlivé případy a nejsou typické pro nějaký konkrétní region. Banderovci a jejich duchovní dědici to “dostávají” všude. 4. srpna byly v Sumách zničeny mohyly místních účastníků ATO (antiteroristická operace, pozn. překl.). Přičemž odvážného Sumčana nezastavilo ani šest sledovacích kamer, instalovaných kolem. Místní úřady zřejmě pochopily, že tento memoriál nebude, mírně řečeno, ctěn místními obyvateli, proto tam nainstalovaly kamery.
1. srpna ve městě Novograd-Volynský, což je Žitomirská oblast, byly také zničeny pomníky příslušníků ATO. Dne 9. července byl ve Lvově místní memoriál “nebeské setniny” pomalován graffiti. K nepopsatelné hrůze místní “uvědomělé” sebranky. 18. března byla zalita barvou a zaházena vejci konstrukce s hrdým názvem “memoriál účastníkům první zimní kampaně armády Ukrajinské lidové republiky”, zřízená ve městě Anaňjevo v Oděské oblasti. Pro region je to zjevně exotika. I ta se zde objevila díky úsilí jakéhosi fondu Geroika. Ten dokonce určil odměnu 10 tisíc hřiven za informaci, což je více než solidní částka na zemědělskou oblast. Ale nikoho stejně nenašli. Poté byla odpovědnost uvalena na bedra … asistentovi prezidenta Ruské federace Vladislava Surkova a vedoucího Ústavu zemí SNS, poslance Státní dumy Konstantina Zatulina, “jehož práce je štědře placena Gazpromem …”
Je však zřejmé, že to nebyli ani Surkov ani Zatulin, kteří 15. února nalili barvu na pomník účastníků ATO, který se nachází v Kyjevě na ul. Lesja Kurbase. A nebyli to oni, kdo pomaloval barvou čerstvou nástěnnou malbu (murat art, pozn. překl.) “jednota generací obránců Ukrajiny”, která měla probudit “patriotické” city obyvatel Záporožské oblasti. A ani v Chmelnické oblasti to nebyli oni, kteří zničili pamětní desku s portréty “nebeské setniny” a účastníků ATO.
Všechny tyto incidenty názorně ukazují nenávist, která je na Ukrajině ve skutečnosti pociťována k banderovcům všech generací. Charakteristické je, že barva je téměř vždy červená. Jako barva krve obětí nacionalistů během Velké vlastenecké války i současné občanské války na Donbasu.
Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová
