Vladimír Pelc |
Vladimír Pelc
8.10.2019 VašeVěc
Z řeckého γλώσσα (glóssa), česky poznámka na okraj jiných textů, informací, tvrzení k jejich vysvětlení. Zde drobné poznámky na lem našeho především politického dění; k upřesnění jeho významu, podle výběru autora. Nemusí jít jen o produkty uplynulého týdne.
Hyeny útočí
Zemřel Karel Gott. Vynikající zpěvák. A společnost je opět rozdělena. Na jedné straně jsou miliony normálních občanů, obdivovatelů K. Gotta (znáte snad někoho, kdo Gotta nezná?), a na straně druhé pár desítek kreténů, zpravidla neschopných novinářů, příslušníků šmíry, rádoby kumštýřů, primitivních politiků … kteří Gottovi z jakýchkoli odtažitých důvodů (odtažitých, tedy neuměleckých) jen nadávají. I sprostě. Kde se takový hyenismus bere? Kde se vzalo pálení knih nevhodných spisovatelů, ničení obrazů nesprávných malířů, bourání soch nepravých sochařů, a pálení knih se špatným obsahem, ničení obrazů s nevhodnými výjevy, bourání soch znázorňujících vadné postavy a události? Kdo takový hyenismus tvoří? Průměrní! Jsou to ti, kteří ve svém oboru, činnosti, životě jsou maximálně průměrní, ničeho výrazného, uspokojivého nedosáhli, a je jedno, jestli jde stolaře nebo o kantory, avšak domnívají se, že jsou géniové. Nemají sebereflexi. Jsou to géniové průměrnosti. O jednom takovém byla napsána stejnojmenná kniha; jmenoval se Adolf Hitler.
Hřib pražský vyhlašuje válku Číně
Každý týden se hrozím, jakou hovadinu zase vymyslí politická strana Piráti. Aktuálně vypověděla smlouvu mezi Prahou a Pekingem. Důvod: Piráti a pražský primátor Zdeněk Hřib osobně chtějí rozhodovat, jaké území přináleží Číně a které nikoliv. V Praze a nejbližším okolí jsou tři prdele problémů (to je vyjádření množství) – avšak pan primátor Prahy na to hřibuje. Jemu je Praha malá; vždyť zabývat se takovými prkotinami, jako nezbytnosti hlavního města … kdo by se na to nevykašlal, že. Dívám se na historický film Filosofská historie podle Aloise Jiráska; jedna ze starších postav, snad pan aktuár, k pořádání majáles říká: Uhodila temperatura horké mladé krve. Jenže v tom osmačtyřicátém, tedy roku 1848, uhodila temperatura inteligentní mladé krve. Nás nyní buší temperatura mladých blbů. Očekávám, že Hřib Číně přespříští týden vyhlásí válku.
Stát přiznal svou neschopnost
Dovedu si představit, že hospodářská situace matek s dětmi, jimž otcové neplatí ani korunu, je hodně obtížná. Vláda přichází s návrhem na platbu tzv. zálohovaného výživného; to by stát z rozpočtu platil potřebným náhradu za výživné, které jsou správně povinni platit otcové, kteří však na to kašlou. Má být takové zálohované výživné? Stát má vytvořit takové legislativní podmínky, aby právo na platbu výživného bylo vymahatelné. A vymahatelné včas. Pokud místo této jedné ze svých základních funkcí neplní, nelze ji nahrazovat obezličkou v podobě tzv. zálohovaného výživného. Půjde o dary. Jestliže výživné nejsou schopné vymoci matky, protože stát jednu ze svých základních funkcí neplní, nevymůže je ani on. Náhradním výživným stát přiznává svou neschopnost.
Důvěra stranickým představitelům
CVVM Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i., v zářijovém šetření (4. 10. 2019, viz) zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným politikům. Předložený seznam obsahoval jména 19 čelných představitelů stran zastoupených v Poslanecké sněmovně PČR. Do výzkumu byli zařazeni politici s formálně nejvyššími stranickými funkcemi, tj. všichni předsedové stran a první místopředsedové. Mezi představiteli parlamentních stran v září 2019 občané nejčastěji vyjadřovali důvěru Václavu Klausovi mladšímu (42 %) a Andreji Babišovi (38 %), nejvyšší podíl nedůvěry se objevil v případě Tomia Okamury (60 %). V porovnání s posledním předchozím výzkumem zřetelně poklesla důvěra a vzrostl podíl nedůvěry u Jana Hamáčka (pokles důvěry o 4 p. b.; p. b., zvýšení nedůvěry o 8 p. b.), nárůst nedůvěry byl zaznamenán také v případě Ivana Bartoše (o 6 p. b.), Víta Rakušana (o 5 p. b.), Jana Farského a Markéty Pekarové Adamové (u obou shodně o 4 p. b.). Naopak zlepšení ve formě zvýšení podílu důvěry a poklesu podílu nedůvěřujících se oproti poslednímu srovnatelnému šetření objevilo v případě Tomia Okamury (obojí shodně o 5 p. b.), u Andreje Babiše byl zaznamenán mírný pokles podílu nedůvěřujících (o 4 p. b.) a u Romana Onderky se vyskytl mírný nárůst důvěry (o 4 p. b.). V případě Radima Fialy pak byl zaznamenán souběžně mírný pokles podílu důvěřujících i nedůvěřujících (shodně o 4 p. b.). Zpracoval: Jan Červenka, Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v. v. i., tel.: 210 310 586; e-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz
Postoje obyvatel ČR k politickým stranám
V zářijovém šetření CVVM SOÚ AV ČR (7. 10. 2019, viz), položilo otázky týkající se postojů občanů k působení politických stran v ČR. Více než tři pětiny (61 %) české společnosti se domnívají, že politické strany jsou nutnou součástí demokracie. O vstupu do politické strany však v posledních deseti letech uvažovalo jen 8 % občanů. Tři pětiny české společnosti se domnívají, že politické strany jsou nutnou součástí demokracie. O vstupu do politické strany však v posledních deseti letech uvažovalo jen 8 % občanů. Téměř dvě pětiny (39 %) občanů mají za to, že žádná z politických stran nereprezentuje jejich názory, ovšem většina (54 %) obyvatel nesouhlasí s tímto výrokem. Naopak výrazná většina (70 %) české společnosti souhlasí s výrokem, že politické strany rozdělují společnost a že se zajímají o to, co si lidé myslí pouze v době voleb. Z hlediska dlouhodobého srovnání všech položených výroků o politických stranách lze postoj obyvatel k politickým stranám považovat za jeden z nejkladnějších od roku 2005. Relativně kladnější hodnocení se opakuje druhým rokem. Podobně kladné hodnocení vykazovalo již šetření v listopadu roku 2018. Zpracoval: Martin Spurný, Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v. v. i., tel.: +420 210 310 583; e-mail: martin.spurny@soc.cas.cz