Paul Craig Roberts
12. 9. 2019
Událost 11. září proměnila svobodnou Ameriku v policejní stát a učninila z ní válečného paliče 21. století. Zahynula toho dne reputace Ameriky, zahynula její ústava, zahynulo mezinárodní právo a v trosky, a to ať už částečně či zcela, se proměnilo sedm zemí. V průběhu minulých let jsem psal o nálezech a zjištěních vědců, inženýrů a architektů, která napovídala, že oficiální příběh 11. září je falešný. A věřil jsem tomu ze dvou důvodů.
Prvním bylo to, že jako někdejší student inženýrství jsem měl pojem o tom, jak padá k zemi budova asymetricky poškozená, a jak padá k zemi budova po výbuchu. A důvodem druhým bylo to, že jsem se po jedno čtvrtstoletí pohyboval uvnitř politických dějů ve Washingtonu a věděl jsem tedy, co by následovalo – a to okamžitě – po tak ponižující porážce jediné světové supervelmoci, a navíc uštědřené jí pouhou hrstkou muslimských teroristů. Bylo mi naprosto jasné, že kdyby tomu tak opravdu bylo, vystoupily by Bílý dům, Kongres a média s urgentními žádostmi o neprodlené vyšetření všech aspektů tohoto neuvěřitelného selhání Amerického národního bezpečnostního výboru, armády, bezpečnostnch služeb atd.
Ale co se nestalo. Namísto uvedeného odmítal po celý jeden rok Bílý dům žádosti postižených rodin o vyšetření případu a ani nikdy později forenzní šetření události z 11. září nenařídil. A namísto toho obdaroval zemi tzv. zprávou komise 11. září, která nebyla ničím jiným, než jen opakováním oficiálního příběhu. Žádná hlava se neskutálela po podlaze, nikoho z žádného místa nevyhodili a nikomu se nikdy nic nevyčítalo.¨
Neučinit nikoho zodpovědným za tak monstrózní fiasko a za tak pokořující porážku je naprosto neuvěřitelné, pokud ovšem máte za to, že oficiální příběh je pravdivý.
Vybral a přeložil Lubomír Man
