Starosta Prahy 6 pokračuje v protiruské a protinárodní agitaci, Ondřej Kolář jako nevoják kritizuje už dokonce i boje československých sborů na Dukle, Aeronet je prý financovaný Moskvou spolu se Sputnikem a děti ve školách by se prý měly učit pravdu, že Rudá armáda třeba v Praze už neměla co osvobozovat, protože v ní zůstávaly jen dvě německé divize SS v době, kdy sovětské tanky vjely do ulic hlavního města! Přesně takhle bude mluvit i nový premiér po volbách v roce 2021, pokud padne Andrej Babiš, Piráti již hledají své ministry!

V každé společnosti existují různé tahové vektory politiky a občanských hnutí. Nemáte ve společnosti jenom jednu politickou stranu, ale mnoho stran, přičemž každá z nich akcentuje jiné priority. Tím vznikají tzv. tahové politické vektory do různých stran a směrů. Jenže společnost se neřídí jediným vektorem jedné strany, ale konsenzuálním modelem výslednice mnoha vektorů. Soustava tahových vektorů se ve fyzice nazývá tenzor. A protože mluvíme o politické moci, vzniká nám tzv. mocenský tenzor. Veškeré procesy nižšího i vyššího řízení jsou založeny na mocenském tenzoru. Základním pravidlem kohokoliv, kdo chce řídit procesy, je pochopení modelu mocenského tenzoru, který se řídí několika zákony.

Mocenský tenzor jako základní mechanismus procesů řízení

Prvním zákonem mocenského tenzoru je mnohojedinečnost. To je princip, že každý jednotlivý vektor v politice, který je unikátní a jedinečný, je ve skutečnosti součástí mnoha dalších vektorů, které tvoří mocenský tenzor procesů řízení. Druhým zákonem je soudělitelnost, což je pravidlo, že součet a rozdíl sil vektorů uvnitř tenzoru tvoří ekvivalentní výsledek sil v tahu pouze společným podílem. To znamená, že vyhrát volby neznamená mít sílu na změnu procesů ve společnosti. Typickým příkladem jsou procesy v USA po zvolení Donalda Trumpa prezidentem. Je to doslova učebnicový příklad fungování mocenského tenzoru. Americký prezident představuje mohutný tahový vektor, ale při součtu všech politických vektorů v rámci amerického mocenského tenzoru je prezident úplně vynulován, až na některé výjimky, které jsou mu mocenským tenzorem dovoleny, protože jsou v orientačním souladu s mocenským tenzorem.

Socha maršála Koněva na Praze 6

Třetím zákonem mocenského tenzoru je setrvačnost. Mocenský tenzor udržuje orientaci směřování sil jedním daným směrem, kterým se pohybuje veškerá politika a procesy řízení bez ohledu na to, kdo vyhraje volby, jestli levice, pravice, liberálové, konzervativci, nebo kdokoliv jiný. Přestože strana X slibuje radikální změny, jakmile je zvolena do parlamentu a stane se součástí vektorů sil mocenského tenzoru, strana se rázem stává součástí směrování celého tenzoru, i když směr mocenského tenzoru se radikálně liší od vektoru směřování politické strany X. Tlak mocenského tenzoru ohýbá vektor politické strany X a strana na to reaguje ohýbáním svého volebního programu v orientaci na směr tenzoru. Ten proces je objektivní. Strana X nemá dostatek sil na změnu směrování tenzoru, tedy na změnu všech jednotlivých vektorů politických sil ve sněmovně žádoucím směrem, který razí strana X.

Vítězná strana podle zákonů mocenského tenzoru nemá vliv na směřování státní politiky

Mocenský tenzor v těchto 3 zákonech popisuje celou realitu politiky celého západního světa. Nestačí vyhrát volby, abyste mohli něco změnit. Nestačí ani volby vyhrát s velkým náskokem, protože na základě druhého zákona mocenského tenzoru podléhá vítězná strana v rámci mocenského tenzoru systému soudělitelnosti. Tahový vektor vítězné strany nedokáže ovlivnit výslednici orientace celého systému vektorů politických sil ve společnosti, tedy mocenský tenzor. Jediné, co vítězství dokáže ovlivnit, je lehká změna kurzu mocenského tenzoru lehounce vlevo, nebo lehounce vpravo, ovšem orientace mocenského tenzoru se nemění. Proto si každý z vás už asi všiml, že bez ohledu na to, kdo vyhraje volby v ČR, jestli levice (ČSSD), nebo pravice (ODS), nebo globalistické středo-levo-pravé hnutí (ANO), tak mocenský tenzor řízení ČR se nezmění, pouze s lehkou korekcí kurzu trochu vlevo, nebo trochu vpravo, ale orientace tenzoru je zachována.

Pondělní demonstrace u sochy maršála Koněva, 2. září 2019

To znamená, že ať vyhraje volby jakákoli strana, výsledné směřování české politiky bude pro-bruselské, pro-americké a pro-integrační a pro-evropské. Jediné, co volič může ovlivnit, je lehká kosmetická korekce těchto kurzů, typickým příkladem jsou kvóty na uprchlíky, které tedy země Střední Evropy odmítly, ale místo toho tyto země potichu nasunují migranty pomocí pobytových víz všech typů a dopravují si je k sobě pomocí letadel. Tím došlo ke korekci tenzoru, velmi jemné korekci, která ale ve výsledku nic nemění, orientace mocenského tenzoru se nezměnila. A to je objektivní výsledek voleb v ČR, voleb v Německu, šíleného výsledku prezidentských voleb na Slovensku atd. Jinými slovy, mocenský tenzor znamená, že změna ve společnosti může přijít pouze při přeprogramování všech politických vektorů všech politických stran v zemi, aby se výsledný tenzor radikálně změnil.

Než začneme křičet, že by měl někdo odejít, musíme vědět, kdo přijde místo něho! Pokud to nevíme, dočkáme se Majdanu a Barevných revolucí z ulice

A toho je možné dosáhnout pouze jednou jedinou cestou, a to řízením na 1. prioritě, výchovou nové národní generace, která až vyroste, přirozeně změní vektory všech politických stran, které se změní podle směřování a ideálů nových konstituentů, tedy nových voličů. V žádném jiném případě nejde mocenský tenzor zlomit nebo obejít. Proto ve svých článcích a pořadech apeluji na význam vnitřního kruhu a rodiny, protože jedině z tohoto kruhu lze výchovou dětí v dlouhodobém horizontu zajistit změnu směru současné zničující politiky naší země, a nejen naší. Toto je naprostý a elementární základ pro každého alternativce, fungování mocenského tenzoru je základ konceptuální gramotnosti člověka, který se chce zajímat o politiku a procesy řízení. A bohužel, v reakcích pod včerejším článkem vidím, že právě toto stále chybí tolika lidem.

Jiří Černohorský po zadržení policií na demonstraci u sochy maršála Koněva

Mocenský tenzor nás v podstatě učí, že než začneme křičet v ulicích, že chceme odvolat nějakého politika, měli bychom se ještě předtím zeptat, kdo nastoupí do funkce místo něho. Jedno drsné přísloví říká, že jenom debil se nepoučí z vlastních chyb. Náš národ si v roce 1989 chtěl na náměstích vycinkat lepší a spravedlivější Československo, jenže lidé byli konceptuálně negramotní.

Chtěli odstranit Gustáva Husáka a politický establishment, ale už se neptali, kdo tam přijde místo nich. Důsledkem toho je dnešní společnost, která přepisuje dějiny, leze do pozadí americkým neoconům a Bruselu, zve zpátky do naší země Sudeťáky, zatímco na druhé straně útočí proti všemu ruskému. Skoro 1 milion lidí v exekucích, národní hospodářství rozkradené, vytunelované a české rodiny brutálně zadlužené u nadnárodních bank. Československo nemáme lepší, protože už ani to Československo neexistuje, bylo rozlomeno na dvě části pro usnadnění vytunelování obou částí. Jenže, lidé se nepoučili.

Piráti se chystají nahradit Andreje Babiše u moci po volbách v roce 2021 ve spolupráci s Demoblokem, Miroslavem Kalouskem a protiruskými kádry z okolí Aspenu

Uběhlo 30 let a lidé opět chtějí odvolávat a svrhávat demokraticky zvoleného premiéra a spolu s ním i prezidenta. Babiš vadí i spoustě lidí na alternativě, no rozhodně to není náš favorit. Jenže znovu se to opakuje, lidé chtějí Babiše dostat a sundat, ale opět se neptají, kdo tam přijde místo něho. A mohu vám garantovat, že místo něho se už chystají Sórošovci v podobě Pirátů. Právě dnes vyšel na Novinkách neuvěřitelný článek [2], že Piráti už chystají své ministry, protože si věří, že budou po volbách v roce 2021 sestavovat vládu.

Je úplně jedno v této chvíli, jestli to bude vláda na ose Piráti + ODS + TOP 09, nebo nějaká jiná konstelace, protože pokud strany Demobloku spolu s Piráty půjdou do voleb s nějakým společným plánem, a pokud ČSSD i KSČM oslabí, včetně Hnutí ANO, opravdu se může stát, že Hnutí ANO skončí v opozici, protože Babišovi poslanci budou mít odpor proti koalici s Okamurovou SPD. Vláda Hnutí ANO, KSČM a ČSSD už nedá 101 hlasů ve sněmovně, ovšem Demoblok + Piráti + ČSSD tu 101 dohromady dají.

Ondřej Kolář, syn a jeho otec Petr Kolář, bývalý diplomat a velvyslanec v USA.

A přesně o toto se hraje, dámy a pánové. Doufám, že už chápete, proč se šéf Pirátů Ivan Bartoš fotil koncem léta 2017 se svojí manželkou v Barceloně na zednářské výstavě La Llum Negra [3], protože Ivan Bartoš je chystán jako kádr do pozice mladého premiéra podle střihu Sebastiana Kurze v Rakousku. Takže, pokud padne Andrej Babiš, nastoupí místo něho Sórošovci, vítači migrace, vítači Sudeťáků jako předvedl Milion chvilek na Letné, lidé napojení na Zuzanu Čaputovou, Zdeňka Bakalu a Pražský a sluníčkový výkvět. Prostě vládnout budou přesně tací lidé, jako dnes vládne v malém měřítku Ondřej Kolář v pozici starosty na Praze 6. A toto nesmíme připustit. Právě proto naše redakce podporuje Andreje Babiše v boji proti Demobloku, protože i když má Babiš milion chyb, je to pořád lepší než to, co by tam přišlo do úřadu na vládě místo něho.

Starosta Ondřej Kolář je novým prototypem českého protiruského vymazance vystudovaného a vychovaného na principu mantry, že všechno ze západu je skvělé a všechno z východu je zlo

Dokud se neobjeví jiný schopný kádr, který by mohl Andreje Babiše nahradit a přitom brutálně neuškodit národním zájmům, tak do té doby nemůžeme volat po svržení Babiše, protože bychom opakovali chybu z roku 1989, opakovali bychom stejnou chybu, jako udělali Ukrajinci na Majdanu v roce 2014 počátkem roku, když svrhli Viktora Janukovyče, aniž by se starali o to, kdo přijde místo něho. Takovému chování voličů se říká konceptuální slepota, nebo konceptuální negramotnost. Před námi je tedy de facto volba menšího zla, která potvrzuje Pjakinovskou tezi o tom, že nejsou kádry. Nejsou, protože nejsou vychováni. Alternativa proto musí vnímat procesy z pohledu analytického procesu, ne z pohledu emocionálního. Andrej Babiš nebude našim princem na bílém koni, ale bude pilířem před někým daleko horším, kdo se chystá na jeho místo. A v té samé pozici jsme podpořili i znovuzvolení prezidenta Miloše Zemana.

Čestná stráž u sochy maršála Koněva

Nejlepší příklad máte na Praze 6, kde starosta za TOP 09 Ondřej Kolář útočí nejen na maršála Koněva a jeho sochu, ale už před dvěma lety v pořadu [4] na Českém rozhlasu dokonce zaútočil i na hrdiny Karpatsko-Dukelské operace, což podle jeho názoru byla špatně vedená operace a vina prý leží na zlých ruských maršálech a na Koněvovi. Jeho vystoupení na Českém rozhlasu je proto dobré si připomenout ve videu v úvodu tohoto článku. Naopak vyzdvihl generála Karla Kutlvašra, který pustil 8. května dopoledne německé esesáky z Prahy do amerického zajetí. Zajistil jim volný ústup. Odvezli si s sebou sbírky Národního muzea, zlato zabavené po českých Židech, cennosti, obrazy a zlatý inventář z Pražského hradu atd. Jenže Ondřej Kolář by mu asi rád za to postavil pomník místo maršála Koněva.

Bagatelizace úlohy Rudé armády, překrucování dějin a postupné popírání zásluh a opět nálepka o financování AEN z Moskvy

Děti se prý neučí o pravdivé historii, to by prý chtěl změnit. Dalším šokem bylo, že on jako nevoják na Českém rozhlase vypustil perlu, že prý Rudá armáda neměla už prakticky co osvobozovat v Praze, protože v hlavním městě po vstupu Rudé armády zůstávaly už “jenom” dvě jednotky SS. Pan starosta se tak dopustil další brutální dezinformace a překroucení faktů, protože to nebyly dvě jednotky, ale dvě divize SS. Ivan Hrůza z KSČM jej na to upozornil, že divize má úplně jinou velikost než “jednotka”, ale že to chápe tuto jeho neznalost, protože Ondřej Kolář nikdy nebyl na vojně.

Starosta Prahy 6 na Českém rozhlasu znovu zopakoval další dezinformaci, že prý náš server Aeronet platí Moskva spolu se Sputnikem, čímž Ondřej Kolář opět míchá jablka a hrušky dohromady. Sputnik je ruské státní médium financované ze státního ruského rozpočtu, je to veřejně známá informace, ale náš server Aeronet je financovaný pouze našimi českými a také slovenskými čtenáři. Kdokoliv brání a chrání sochu maršála Koněva na Praze 6, tak prostě musí být podle pana starosty placený z Kremlu. Takových starostů jako je Ondřej Kolář, bude postupně přibývat, protože v České republice vyrůstá nová česká generace, která ze škol přichází naprogramovaná tak, že bude volit pro-evropské strany, Piráty, pro-americké strany a pro-německé partaje.

Tuto maškarádu okolo sochy nechal za peníze daňových poplatníků vybudovat starosta Prahy 6

Osvobození Rudou armádou z roku 1945 bude mediálním narativem postupně přeměněno na okupaci, zásluhy Rudé armády budou zmenšeny, posléze bagatelizovány a nakonec popřeny. A když si uvědomíte, že v Praze – Řeporyjích v komunálních volbách vyhrál Pavel Novotný, který přeje smrt prezidentu republiky a na Twitteru nadává občanům jako dlaždič, tak to znamená, že společnost, minimálně v Praze, dosáhla v některých obvodech status fašizace a nenávisti do takové míry, že se tyto procesy budou postupně kopírovat i do parlamentu po příštích volbách.

Přát si v takové chvíli sestřelení Andreje Babiše, který v ČR dává práci desítkám tisíc lidí a odvádí daně v ČR, nikoliv někde na Kypru, je projevem naprosté konceptuální negramotnosti. Bez vychovaných nových kádrů nelze sestřelovat ten zbytek politiků, kteří jsou pro národ jakžtakž ještě přijatelní. Není totiž za ně náhrada, nejsou kádry. A víte z mých pořadů a článků moc dobře, koho globalčiky dosazují do funkcí, když nejsou kádry. Na místa nastupují diletanti a loutky.