Ljubov Stěpušová
12. 9. 2019 pravda
Rusko se zbavilo hrozby defoltu tím, že plně zajistilo možné jednorázové vyplacení svého státního dluhu. Tím se také zbavilo hrozby politického vydírání sankcemi Západem. Ruský čistý státní dluh poprvé od roku 2014 klesl pod nulu a dostal se do záporných čísel díky rekordním rezervám, které pokryly státní dluh, oznámila agentura RBC. Čistý dluh ukazuje schopnost společnosti splatit celý dluh v době uskutečnění analýzy. Srovnává velikost dlouhodobých a krátkodobých půjček s vysoce likvidními aktivy, která jsou k dispozici subjektu analýzy.
To znamená, že v našem případě, pokud by země musela okamžitě splatit své dluhy, bylo by možné to udělat na úkor pouze vládních vkladů u Centrální banky Ruska a u komerčních bank.
Jak řekl Pravdě.Ru ředitel CEFK GROUP Oleg Alexandrov, “plus samozřejmě spočívá v tom, že to může pozitivně ovlivnit ratingy Ruska, včetně mezinárodních, což budou pozitivně vnímat externí investoři”. “Stát si nyní může dovolit nasměrovat více investic do ekonomiky, včetně rozvoje infrastruktury”, poznamenal Oleg Alexandrov. Podle vyjádření experta se změnou konjunktury cen na uhlovodíky “můžeme přejít ke zvýšení objemu dluhu, takže je třeba rozvíjet nesurovinový export a nesurovinový sektor jako takový”.
Rusko může nyní vstoupit na trh půjček za mnohem výhodnějších podmínek. Gazprom již nyní umístil své obligace za 1,1% ročně. A například ukrajinský Naftogaz za 12% ročně. To znamená, že ukrajinská společnost musí platit mnohem vyšší bonusy kvůli rizikům investorů. Ministerstvo financí RF oznámilo, že vstoupí na úvěrový trh pod podmínkou, že si půjčí za nižší úrokové sazby, než jsou stávající úrokové sazby 3,4% ročně.
Hromadění státního dluhu v rozvinutých zemích, v zemích emitentech, zejména v USA, není vnímáno jako nebezpečné, protože prodávají svou měnu jako komoditu a mají z toho procenta. A pro splacení a obsluhu předchozích dluhů jsou vydávány nové, přičemž za nižší sazby. To znamená, že ekonomika je neustále rozehřívána kredity.
V zemích, které jsou v konfrontaci se Spojenými státy, je hromadění veřejného dluhu nebezpečné, protože se může přijít o možnost jeho refinancování kvůli nepřipuštění ke krátkodobých půjčkám, například tím, že jsou pod příslušnými sankcemi. Rusko zažilo tuto situaci v roce 1998 v důsledku krize světového finančního systému, došlo k defoltu, prudkému poklesu rublu a životní úrovně obyvatelstva.
Existuje však i druhá “strana mince” stability dluhu. Ruská ekonomika vykazuje na pozadí zvyšujících se státních rezerv nízké tempo růstu: v první polovině roku 2019 HDP vzrostl pouze o 0,7% ročně. Vláda provádí velmi přísnou rozpočtovou politiku, a to jak z hlediska kontroly státních výdajů, tak z hlediska zvýšení daňového zatížení. Rozpočet vytváří úspory, v podstatě vybírá prostředky od soukromého sektoru.
Ani ve vyspělých zemích není vše bez mráčku, dluhové břemeno roste nepřiměřeně vzhledem k ekonomickému úspěchu – dokonce i v USA a v Evropě je vůbec zaznamenávána stagnace. Vyřešit existující problémy státního dluhu rozvinutých zemí lze vyřešit pouze devalvací rezervních měn, což povede k inflaci a poklesu blahobytu obyvatelstva zemí, které jsou emitentem. Zároveň může dolar ztratit svůj status rezervní měny na světě, který bude velmi obtížné obnovit.
Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová
