 |
| Jaroslav Bašta |
Jaroslav Bašta a -rp-
1. 9. 2019 PrvníZprávy
Třeba o tom, jak Greta pluje přes Atlantik do New Yorku na plachetnici bez záchodu, nebo jak „neznámý“ vandal znectil na Praze 6 sochu maršála Koněva. V tom hluku nějak unikly srpnové události, které pro naši budoucnost nevěstí nic dobrého. Vezmu to chronologicky.
Druhého srpna Spojené státy anulovaly Smlouvu o zákazu raket krátkého a středního doletu (INF zahrnující rakety s doletem 500 – 5 000 km) uzavřenou v roce 1987 ještě mezi Sovětským svazem a USA. Tehdy byl tento akt považován za symbolický konec Studené války, takže její zrušení jak ze strany Spojených států, tak Ruské federace možná ohlašuje nové kolo závodů ve zbrojení. 18. srpna Pentagon oznámil, že provedl úspěšný test rakety s doletem 500 km.
Protože křídlatá střela byla odpálena z platformy Aegis Ashore až doposud považovanou za ryze obranný systém, vyvolalo to prudkou reakci z ruské strany. Aegis Ashore Missile Defense System se tak zároveň stal systémem útočným. Aegis Ashore byl vybudován v Rumunsku a v Polsku, tedy blízko ruského území. Na test rakety o několik dnů později reagoval prezident RF Vladimír Putin, který vystoupil s velmi ostrým prohlášením o tom, že Ruská federace přijme symetrická opatření.
Sice zdůraznil, že se jeho země nenechá zatáhnout do závodů v raketovém zbrojení, ale následné informace upřesnily, že ruské střely krátkého a středního doletu budou rozmístěny v Kaliningradské oblasti a na Krymu. Tím se Střední Evropa znovu dostane na dostřel jako před 40 lety, kdy rozmístění raket doprovázely mohutné protiválečné protesty v západní Evropě a utajení u nás, na druhé straně Železné opony.
ČT divákům vysvětlila, co znamenají čísla na poničeném pomníku Koněva
Pravda, dnes nám nic nezatajují, jenom mluví a píší o něčem jiném. Třeba o tom, jak starosta Prahy 6 nemá rád sochu maršála Koněva (snaží se jí odstranit již druhé volební období). Dlužno říci, že postupuje systematicky – nejprve ji doplnil vysvětlujícími tabulkami, pak si stěžoval na to, že socha provokuje vandaly. Občany, kteří rudou barvu a hanlivé nápisy umyli, označil za ruské trolly. Jeho poslední vyjádření ukazuje, že souzní s těmi, kdo tam namalovali letopočty 1945 (Československo), 1956 (Maďarsko), 1961 (Berlínská zeď), 1968 (invaze do Československa). Ten rok 1945 považuji za klíčový dle principu dějeBisu – Rusko je naším nepřítelem dnes, takže jím muselo být už v tom roce čtyřicátém pátém. A ti, proti nimž Rudá armáda tehdy bojovala, byli nejspíš dle starosty Koláře naši spojenci.
Tak mě napadá, že politik s podobnými názory už tu kdysi žil. Nakonec se ještě na katastru Prahy 6 zastřelil. Kvůli maršálovi Ivanovi Stěpanoviči Koněvovi a jeho tankům to neudělal. Vyděsilo jej Pražské povstání…
