Z hlediska vyššího principu mravního je vražda bezbranných zločinem

  • Datum příspěvku 16. srpna 2019
Z hlediska vyššího principu mravního je vražda bezbranných zločinem
Avatar
--- ---

Pavel Letko

16.8.2019  E-republika
Hledejme tedy dobro, prosperitu a spravedlnost pro všechny a štěstí dostaneme nádavkem. Naopak, neuděláme-li to, zůstaneme v chudobě, nespravedlnosti a neštěstí. Právem.


Titulek by asi podepsali všichni dobří lidé nejen z Čech, ale i z celého světa bez rozdílu ras a náboženství. Jakmile do toho však zapojíme zabíjení ve válkách, shoda zmizí. Hromadní vrazi dostávají naopak vyznamenání. Nezabíjí jen po jednotlivcích jako žárliví manželé, ani po desítkách jako sexuální úchylové, vraždí po stovkách, tisících a v případě atomové pumy po statisících. Jde o zjevné vraždy, co jiného? Poprava to není, musel by předcházet alespoň nějaký soud s konečným verdiktem jednoho soudce nebo nějaké rychlokvašené pětky či trojky. Nechtěné zabití to také jistě není, neb nálet na město je pečlivě plánován a předchází mu jasný rozkaz velitele a jeho splnění podřízeným. Podobá se nejvíce nájemné vraždě mafie.

Rozdíl je jen v tom, že takový mafiánský boss nemá ty možnosti, jaké má třeba americký či ruský prezident. O nějaké vedlejší či dokonce nechtěné ztráty také nejde, války směřují k zabíjení, armády lidí se k vraždění cvičí podobně jako nájemní zabijáci, jen s tím rozdílem, že ještě žádný nájemný vrah nedosáhl tak dobrých výsledků jako příslušník armády ve válce. To, co se povedlo osádkám letadel v případě Hirošimy a Nagasaki, se nepovedlo žádnému sexuálnímu úchylovi, pedofilovi ani mafiánským zabijákům dohromady. Manson s Al Caponem v této soutěži prostě prohrávají. A nejde samozřejmě jen o atomové bomby. Vraždění v Hamburku s příznačným názvem “Operace Gomora” (40 tisíc obětí), Drážďanech (25 tisíc obětí), Coventry (554 obětí ) ale i v Praze (700 obětí) překonává o mnoho koňských délek řádění jakéhokoliv vraha posazeného na elektrické křeslo.

Je samozřejmě možné, že ono vraždění někdo vydává za nutnost ve jménu obrany demokracie, vlasti, civilizace či čeho. To je možné. Jenom proto, ale zabití nevinného dítěte v troskách Londýna, Bělehradu či Bagdádu nepřestává být zločinem. Ostatně posviťme si na pravdivost oné obrany vyšších ideálů před těmi nižšími.

Lze vyhánět čerta ďáblem?

Hitlerovský režim byl zvlášť odporný svou rasovou posedlostí, árijskou čistotou a antisemitskou politikou. Lze však z hlediska vyššího principu mravního považovat za vítězství jeho porážku rasismem americkým? Porážku Hitlerovy totality a diktatury totalitou a diktaturou Stalinovou? Jaký je rozdíl mezi konečným řešením v plynových komorách Osvětimi a konečným řešením Hirošimy a Nagasaki? Prý takové bombardování zachránilo životy amerických vojáků. Pokud přijmeme tuto tezi, tak potom je legitimní ve jménu takové humanity vyhubit celé národy. Hladem, biologickými, chemickými i jadernými zbraněmi. Fajn. Kde se potom nachází filozofický či náboženský kořen takové úžasné intelektuální převahy? V židovském “Oko za oko, zub za zub”? To těžko. Američtí chlapci za pomoci bomb shozených na japonská města vyloupli skutečné oči a vyrazili opravdové zuby statisícům japonských žen a dětí pro imaginární život tisíců amerických mužů. Snad jde tedy o křesťanství s Ježíšovým příkazem o “milování nepřátel”? Křesťanské milování nepřátel, o kterém by muslimské děti v Iráku a Afghánistánu mohly vyprávět, kdyby nebyly dávno usmaženy bílým fosforem a chytrými bombami amerických křesťanů.

Kdo je tu spojenec a kdo nepřítel?

A co v případě Prahy? Čím se provinili mrtví následkem amerického bombardování v roce 1945?

Byli snad mezi těmi, kteří v Mnichově v roce 1938 podepsali hanebný pakt s Hitlerem? Jedna verze událostí tvrdí, že šlo o omyl a připomíná tak jeden vtip ze soudí síně: Na otázku soudce “Proč jste oběť tolikrát bodl nožem do zad?” obžalovaný odpověděl “bylo to omylem, upadl mi na nůž, a pak ještě desetkrát.”

Dost bylo humoru. Války se nevedou z nějakých humanitních pohnutek pro vyšší ideály, ale pro moc, slávu a peníze. Nevítězí tedy nějaká fata morgána demokracie, ale bankéř a vlastník korporace, která pomáhala vyzbrojit Wehrmacht, Rudou armádu i US Army s požehnáním strojů i lidí od křesťanských církví, padni komu padni. Zabiješ Francouze? Žehnáme ti ve znamení kříže a vůdce. Shodíš bomby na Emauzský klášter? Ve jménu demokracie a Krista amen. Sankce uvalíme na Japonce, Rusy, Íránce, náš je svět, ten si rozvracet nedáme a pod vlajkou hvězd a pruhů jdem s Ježíšem vpřed jak pomsty hrozný val.

Jak z toho?

Náš skutečný nepřítel nezná hranice. Vraždí Američany jako Němce. Černochy i bělochy. Komunisty i katolíky. Proto jej nelze porazit vražděním lidských bytostí, jelikož je živ z lidské krve, padni komu padni. Oblečen ve skvělém obleku, vyznamenán za statečnost s rukou na hrudi s posvátnou úctou sleduje vlajku letící vzhůru a v srdci přemítá, jak vyhladovět děti Iráku, Venezuely, Íránu, aby zmrzačeným mohl poté jako dobroděj nabídnout oslintané lízátko a na trůn dosadit svého Heroda, poslušného vazala. Uloupil nejednu placatou zemi, má chuť však na celou, tu kulatou. A ani ta mu nestačí. Vzhůru na Měsíc! Jen kdyby to šlo a ovce se naučily žrát měsíční prach.

Jak proti takovému nepříteli vystřelujícího zpod roucha beránčího smrt a zkázu?

Odhalit ho. Sundat z něj roucho beránčí, aby byl vidět jeho pravý kožich vlčí a zuby vhodné nikoliv pro žvýkání trávy, ale k trhání masa uzpůsobené. Nepřítel je všude tam, kde se pěstuje nepřátelství, uvalují sankce, či nejrůznější “mise”, jako by Země patřila jen jemu. Rozdmychává staré spory a vyrábí nové. Drancuje Zemi. Nesklání se před zázrakem lidského života, ale vyžaduje, aby se člověk skláněl před ním. Naším nepřítelem není žádný člověk, žádný národ, žádný stát. Náš nepřítel nezahynul se smrtí Hitlera či Saddáma. Předchází nás v dějinách i následuje po nás. Jako mrchožrout hoduje na hekatombách padlých, pořádá parádemarše nad tou hostinou milionů mrtvých a už se těší na příští. Nástrojům svým namluví, že se mohou schovat v krytu a pak je nechá padnout jejich zbraní. Krutý je stejně k dobrým jako k zlým. Jeho nepřítelem je druh homo sapiens, a tak rozeštvává člověka proti člověku, národ proti národu až ke konečnému řešení otázky člověčí.

A tak dnes jemu navzdory dělejme to, co každý máme ve své moci:

  • Tam, kde hlásá nepřátelství k Rusku a Číně, hlásejme přátelství k lidu Ruska a Číny.
  • Tam, kde vyžaduje zvýšené výdaje na smrtonosné zbraně, žádejme jejich snížení.
  • Tam, kde usiluje o vysílání našich chlapců a dívek do válek a konfliktů po celé Zemi, žádejme, aby chránili především životy svých bližních a zůstali povinně doma.
  • Tam, kde nařizuje sankce, žádejme svobodný a volný obchod.
  • Tam, kde se pyšní svým bohatstvím, podívejme se na chudé, po kterých šlape.
  • Tam, kde vychvaluje svojí spravedlnost, pohlédněme na její oběti.
  • Tam, kde vychvaluje svojí svobodu, zhlédněme na jeho otroky.

Nebudeme-li bojovat proti tomuto společnému nepříteli, dříve nebo později nás všechny zahubí. V tomto boji budou mnozí zavražděni, ale nestanou se vrahy. Nepřítel použije všechny zbraně od nactiutrhání, přes věznění až po vraždu. M. L. King a Mahátma Gándhí by mohli vyprávět. Leč člověku hodnému toho jména je lépe být okradeným než zlodějem, obětí než vrahem nevinných.

Všichni přece na vlastní oči vidíme, že moc tohoto světa patří psychopatům, zločincům a hromadným vrahům. Přestaňme jim naslouchat a sloužit. Kdo chce sloužit, ať slouží druhým lidem, a to nikoliv nenávisti, nepřátelství, zabíjení a mamonu. Hrdina obětuje svůj život, aby zachránil život cizí. Hrdinou není, ale naopak vrahem je ten, který obětuje cizí život pro ten svůj. Hledejme tedy dobro, prosperitu a spravedlnost pro všechny a štěstí dostaneme nádavkem. Naopak, neuděláme-li to, zůstaneme v chudobě, nespravedlnosti a neštěstí. Právem.

Ostatně soudím, že je nejvyšší čas vystoupit z NATO.

Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 400 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!