Petr Sak
5. 8. 2019
Výraz „Pražská kavárna“ patří k nejfrekventovanějším v médiích, na internetu i v běžném rozhovoru lidí. Nevím, zda autorem tohoto označení je prezident Miloš Zeman či zda pouze častým používáním s ním byl propojen. Obvykle se za tímto pojmem skrývá vymezená skupina Pražáků. Je výrazem intelektualizmu, odtrženosti od života a vzdělanosti, v protikladu k venkovské populaci, údajně nevzdělané, ale také netolerance k jiným názorům, postojům a hodnotám než kavárna momentálně zastává.
Z řady důvodů považuji pojem Pražská kavárna za chybný, neslučitelný s implicitně přiřazovaným obsahem. Pražská kavárna by nevznikla a dále nežila bez sociálních sítí a České televize, která je jakýmsi mediálním orgánem Pražské kavárny, ovšem aniž by si jí Pražská kavárna platila.
Pražská kavárna prolíná historií Prahy již od Rakouska Uherska. V kavárnách se scházeli umělci, spisovatelé, ale i příslušníci dalších intelektuálních profesí. Jejich diskuse charakterizovala vysoká intelektuální úroveň a vzdělanost. Avšak přestože diskuse účastníků s různými názory byla často velice bouřlivá, patřil do ní respekt k jiným názorům a jejich nositelům. Pražskou kavárnu tvořili vzdělaní a kultivovaní lidé. To byla historická Pražská kavárna.
Tu současnou charakterizuje především dogmatičnost, netolerance, neschopnost diskuse, agresivita a spíše deklarovaná než skutečná vzdělanost. Znám celou řadu vysokoškolských profesorů a docentů, jejichž pozice je jiná než Pražské kavárny. Nejvýraznějšími představiteli Pražské kavárny jsou herci a zpěváci. Jak je to s jejich vzdělaností, ať již formální, potvrzenou diplomem či faktickou? Jedná se o jedny z mála profesí, které nevyžadují ani maturitu. Celá řada herců skutečně nemá maturitu a jak je to se vzdělaností absolventů hereckých škol? Získávají vzdělávání ve filosofii, politologii, sociologii, psychologii, ekonomii, historii? Na demonstraci na Václaváku se proslavila, jinak roztomilá herečka Anna Geislerová výzvou k jakési intelektuální charitě k nevzdělaným a neinformovaným venkovanům. Následně to nevzdělaným venkovanům nandala výhrůžkou, že si udělá maturitu.
Něčím podobným se proslavila i dle Andreje Babiše vynikající politička Věra Jourová, která se přimlouvá, aby se mladí stali jakýmisi mentory a vykladači informací starším lidem. Já se zase přimlouvám, aby si Věra Jourová prostudovala mou knihu Sociologie stáří a seniorů. Svým požadavkem na kontrolu a manipulaci seniorů se Věra Jourová intelektuálně dostala na úroveň herců Mádla a Issové s jejich klipem Přemluv bábu, který představuje absolutní dno internetové kultury. Také navázala na slavnou tradici Pavka Morozova v Sovětském svazu, který udal své rodiče a stal se vzorem pro mladou generaci. Zpochybňování starší generace a upřednostňování mladé „pokrokové generace“ se objevuje při nástupu totality. Mladí bez životních zkušeností se snadněji nechají zmanipulovat slogany o své jedinečnosti a pokrokovosti ve srovnání se staršími generacemi. V prohrané bitvě o Berlín nejfanatičtěji bojovali 14-15 ti letí členové hitlerjugend. Dnes by Pavlík Morozov i děti z hitlerjugend udávali své rodiče, že čtou nekorektní weby.
Pražskou kavárnu si můžeme přiblížit jejími výraznými představiteli, např. Pavlem Novotným. Intelektuála a vzdělance v něm mohou vidět pouze členi a voliči ODS a občané Řeporyjí. Čím se Pražská kavárna vymezuje, co ji charakterizuje? Typické jsou pro ni štvanice na lidi, s názorem či chováním, které se jí nelíbí. K.Gott se dožil osmdesátin, J.Jágr si dovolil jet do Číny, M.Benešová byla jmenována ministryní ve špatném čase, A.Babiš byl v KSČ a estebák, zatímco stejné charakteristiky nevadily u premiéra Josefa Tošovského, který však na rozdíl od A.Babiše nezískal mandát ve volbách, ale pouze byl jmenován premiérem Václavem Havlem. Nevadí ani, že stát připravil o zlatý poklad.
V protikladu k této skupině štvaných Pražská kavárna vytváří skupinu adorovaných, které navždy vévodí „svatý Václav“, jehož adorace je naprosto odolná vůči jakýmkoliv reálným faktům. Tuto svatost neustále „celebruje“ a tím povrzuje a udržuje Česká televize. V různých časech do této skupiny patřili Karel Schwarzenberg, Jiří Drahoš, romský zpěvák Radoslav Banga, bez ohledu na jeho naprosto odporné texty, Petr Pithart a nyní je možná blízko adoraci hokejista Dominik Hašek.
Co Pražská kavárna přináší do společnosti známe již z historie. Nápadně to připomíná druhou republiku, kterou také charakterizovaly štvanice na lidi. Tehdy ještě ne pod kuratelou nacistů, ale již ve stínu událostí, kterými byla doba těhotná. Známá je štvanice na Karla Čapka a její vliv na jeho úmrtí. Štvanice na židy a chování „slušných lidí“, vzpomeňme chování herců Národního divadla vůči Hugo Haasovi, bylo už jen logickým vyústěním. Připomeňme si známou myšlenku: „Kdo se nepoučí z historie, musí ji znova prožít.“
Vzhledem k tomu, že současnou Pražskou kavárnu necharakterizují prvorepublikové intelektuální diskuse se vzájemným respektem a obohacováním názorem druhého, ale štvanice na lidi s „nesprávným názorem“, navrhuji zaměnit pojem „Pražská kavárna“ pojmem „Pražská smečka“.
