Julian Assange |
Stephen Lendman
24.8.2019 Katehon, překlad Zvědavec
Od 11. dubna, kdy byl nezákonným způsobem odvlečen z velvyslanectví Ekvádoru v Londýně do zajetí, Assange strádá v tvrdých podmínkách britského žaláře na příkaz Trumpova režimu, který ho chce v USA postavit před soud za „zločin“, kterým je pravdu hlásající žurnalistika. Více o tom níže.
Temné síly v USA, dalších západních státech, Izraeli a ve většině dalších zemí mají velký strach z toho, aby se na veřejnosti nerozšířilo povědomí o porušování zákona vůči obyčejným lidem ve prospěch privilegovaných osob.
Chtějí, aby se to nedostalo do mainstreamových médií, zejména do televize a tištěných výtisků novin, které mají širokou čtenářskou základnu.
Pokud by sedmá velmoc (tj. tisk, média) poskytla konzumentům zpráv denní stravu o tom, co je nezbytné vědět o domácích a geopolitických otázkách, možná bychom žili v jiném světě – ostří radlice by nahradilo meče, sociální spravedlnost by zvítězila nad neoliberální krutostí, rovnost a spravedlnost by byla pro všechny, národy by byly vhodné a bezpečné pro všechny své občany a obyvatele.
Kdyby obyčejní lidé, zejména v hegemonní Americe, chápali bipartijní spiknutí proti svým právům a blahobytu, které slouží zájmům boháčů, mohlo by dojít k národním politickým otřesům, možná i k revoltě a protestům typu žlutých vest, zahrnujícím miliony lidí, vyžadujících spravedlnost.
To je důvod, proč temné síly v Americe chtějí umlčet a potrestat informátory, jako je Chelsea Manningová, a investigativní novináře, jako je Julian Assange.
Digitální demokracie je poslední hranice svobodného a otevřeného projevu, je to jediný spolehlivý nezávislý prostor pro skutečné zprávy, informace a analýzy – umožňující komukoli, aby svobodně vyjádřil názor na jakékoli téma.
Vládní cenzura je hrozivá možnost. V Americe a dalších západních společnostech, které jsou demokraciemi jen podle názvu, jsou opravdové a nefalšované záležitosti zakázané, cenzura je ve stále větší míře novou normou.
To, co se odehrává, je typický znak totalitní vlády – řízení zpráv, eliminace toho, co je s tím v rozporu, zejména v hlavních geopolitických otázkách.
My všichni jsme vystaveni nebezpečí, že ztratíme právo na svobodu projevu. Jestliže považují sdělování pravdy a vyjadřování nesouhlasu za hrozbu pro národní bezpečnost, potom již neexistují svobodné a otevřené společnosti – Amerika a další západní společnosti tak směřují k tomu, že se ocitnou na šikmé ploše.
Web Activist Post.com oznámil 11. srpna, že „uniklé dokumenty ukazují, že Bílý dům plánuje (výkonný) příkaz k cenzuře internetu“.
Pokud je tomu tak a skutečně to plánují, spiknutí Trumpova režimu se týká toho, že korporátně řízené vládní agentury FCC (Federální komise USA pro komunikaci) a FTC (Federální obchodní komise) budou rozhodovat o tom, co bude povoleno a zakázáno online, což je děsivá vyhlídka.
V Americe sleduje Velký bratr každého. Ukončí od nynějška tato stejná temná síla digitální demokracii na základě výkonného příkazu – a stane se zákonem země, pokud nebude příkaz soudem zamítnut?
Směřuje vše ke kriminalizaci nezávislých novinářů, hlásajících pravdu, kteří budou riskovat svůj život, stejně jako Assange?
John Pilger tweetoval následující: „Nezapomeňte na Julian #Assange. Nebo o něj přijdete. Viděl jsem ho ve vězení Belmarsh a jeho zdraví se zhoršilo.“
„Je léčen hůře, než nějaký vrah, je izolován, dávají mu léky, a odpírají mu nástroje, kterými by mohl bojovat proti falešným obviněním a vydání do USA. Mám o něj strach. Nezapomeňte na něj.“
Jeho matka Christine tweetovala následující: „Můj syn Julian Assange je pomalu, krutě a nezákonně vražděn vládami USA/Velké Británie za novinařinu, za níž obdržel mnoho cen, kdy odhalil válečné zločiny a korupci! Tweetuji/znovu tweetuji #FreeAssangeNOW (Osvoboďte Assangeho OKAMŽITĚ).“
Zvláštní zpravodaj OSN pro otázky mučení Nils Melzer v květnu prohlásil: „Mám velmi vážné obavy, že ve Spojených státech by byl pan Assange vystaven reálnému riziku vážného porušení jeho lidských práv, včetně svobody projevu, práva na spravedlivý proces a zákaz mučení a dalšího krutého, nelidského nebo ponižujícího zacházení či trestání,“ a dodal:
„V průběhu posledních devíti let byl pan Assange vystaven trvalému a postupně tvrdému týrání – od systematického soudního stíhání a svévolného omezování volného pohybu na velvyslanectví Ekvádoru, po tíživou izolaci, obtěžování a dohled uvnitř velvyslanectví; od záměrného celkového zesměšňování, urážek a ponižování, po otevřené podněcování k násilí a dokonce opakované výzvy k jeho zavraždění.“
Melzer, který ho 9. května navštívil v londýnské věznici Belmarsh s maximální ostrahou v doprovodu dvou lékařských expertů na účinky mučení a dalších forem týrání, uvedl následující:
„Bylo zřejmé, že zdraví pana Assangeho bylo vážně ovlivněno extrémně nepřátelským a svévolným prostředím, kterému byl po mnoho let vystaven“ – doplněno uvězněním v Belmarsh na příkaz Trumpova režimu.
Kromě špatného fyzického zdraví, kdy je vyžadována léčba, kterou neobdržel v adekvátní míře, Assange vykazoval „všechny příznaky, typické pro dlouhodobé vystavení psychickému mučení, včetně extrémního stresu, chronické úzkosti a intenzivního psychického traumatu“.
O tři měsíce později se jeho stav pravděpodobně zhoršil, loni na jaře byl příliš slabý a nemocný, takže ani nemohl běžným způsobem komunikovat.
Británie, spolčená s Trumpovým režimem, může chtít docílit jeho úmrtí prostřednictvím dlouhodobého věznění a zanedbané péče.
Možná ho nebudou chtít vydat do USA, protože federální okresní soud zamítl žalobu DNC (Demokratického národního výboru) proti Rusku, WikiLeaks a Trumpově kampani.
Soudce John Koeltl řekl: „DNC nemůže tyto žalované strany považovat za odpovědné za napomáhání a podporování publikování, pokud byly samy oprávněny ke zveřejnění ukradených dokumentů bez odpovědnosti a závazků,“ a dodal:
Jejich soudní spor byl „zcela odtržen“ od faktů… (plný) zásadních právnických nedostatků“.
„Soud zvážil všechny argumenty, vznesené účastníky řízení. (Jsou) buď sporné, nebo bez podstaty.“
Zproštění webu WikiLeaks provinění se vztahuje i na Assangeho, jeho zakladatele a šéfredaktora, když byl aktivní. To znamená, že federální soudy USA v této správní oblasti, odvolací soud a nejvyšší úroveň soudů by ho mohly zprostit viny, s odvoláním na právo svobody projevu, zakotvené v prvním dodatku Ústavy USA, a porazit tak cíl Trumpova režimu – dlouhodobě ho uvěznit.
S ohledem na tuto skutečnost mohou požadovat, aby skomíral za mřížemi londýnského vězení a zemřel v důsledku zanedbané péče, a tím se vyhnout trapné soudní porážce, pokud by americké soudy uplatnily svobodu projevu a médií v rámci prvního dodatku ústavy – což ostatně potvrdily dřívější rozsudky Nejvyššího soudu.
WikiLeaks je investigativní novinářský podnik. Svoboda sdělovacích prostředků je ústavní právo – bez ohledu na to, jak nepřijatelné nebo urážlivé názory mohou být vyjádřeny vůči některým stranám.
Zrušení tohoto práva ohrožuje všechny ostatní. Nespravedlnost vůči Chelsea Manningové a Assangeovi ohrožuje právo každého z nás na svobodné vyjadřování názorů.
Jde o nejzákladnější právo ze všech. Bez něj by kdokoli, kdo by veřejně vyjádřil své názory, zpochybňující oficiální verze zpráv o životně důležitých otázkách, čelil stíhání za „zločin“ svobody projevu nebo sdělovacích prostředků.