Jana Kunšteková
12. 8. 2019
Vlna mediálního zájmu o Gretu Thundberg a její Stávku za klima vytvořila v německé politice prostředí pro předložení zákona o uhlíkové dani, který by zdražil paliva, elektřinu a topení. Je neuvěřitelné, že se to stalo pár týdnů poté, kdy ve Francii musel pod tlakem demonstrací Žlutých vest odložit stejně zaměřenou daňovou reformu prezident Emmanuel Macron. Ještě horší však je, že s příchodem Ursuly von der Leyen do čela Evropské komise se protiuhlíková agenda stala součástí politiky celé EU.
V květnu 2018 předložil tehdy nový francouzský prezident Emmanuel Macron parlamentu balíček daňových změn. Kromě snížení daní u lidí s nejvyššími příjmy obsahoval i návrhy na dodatečné zdanění pohonných hmot a vytápění. Cestou zdražení paliv se většina obyčejných lidí měla složit na daňové úlevy pro nejbohatší Francouze. Část výnosu „zelených daní“, jako přirážku ke spotřební dani z paliv, stejně jako část výnosu z pokut vybíraných pomocí tisíců nových radarů po snížení maximální povolené rychlosti, měla být podle důvodové zprávy k daňové reformě použita na dotování nových ekologických technologií. Vládní záměr počítal zejména s podporou fotovoltaických elektráren a elektromobilů.
Ještě během projednávání zákona sestavilo trio aktivistů Jacline Mouraudouvá, Priscila Ludoská a Eric Drouet na vládě nezávislý tým ekonomů, který předložil analýzu dopadů připravovaných změn daní na běžné obyvatelstvo. Závěry výpočtů byly výrazně odlišné od čísel, které prezentoval prezident. Ministerstvo financí v předkládací zprávě tvrdilo, že daňové změny jsou vybalancovány tak, aby byly fiskálně neutrální. Podle vlády je běžný Francouz celkově v peněžence neměl vůbec pocítit. Podle disentních přepočtů měl vládní balíček zvýšit životní náklady pracujících Francouzů průměrně o více než 250 Eur měsíčně. Po zveřejnění analýzy na webu britského deníku Guardian – ve Francii z počátku žádné velké noviny nenašly odvahu k publikování materiálu – se v zemi galského kohouta zformovalo hnutí Žluté vesty. Teprve poté, kdy prezident Macron označil v Británii zveřejněné výpočty za „fake news“ se obsahu analýzy začaly věnovat i francouzské sdělovací prostředky.
Zelená daňová reforma a barikády v ulicích
Těsně před schválením daňových změn ve francouzském Národním shromáždění 17. listopadu 2018 vyrazilo v Paříži k protestům do ulic více než 300 tisíc lidí. Statisíce dalších protestující obsadily i centra ostatních francouzských měst. Vláda proti demonstrantům vyslala policejní těžkooděnce vybavené slzným plynem, vodními děly a střelnými zbraněmi s gumovými projektily. Brutální policejní zásah, při němž bylo zraněno 585 civilistů – z toho 16 s trvalými následky na zdraví – vyprovokoval velkou část francouzské veřejnosti k větší podpoře demonstrantů. Účast na návazných každosobotních demonstracích Žlutých vest před vánoci 2018 v rámci celé země překročila milionové hodnoty.
Vláda na růst protestního hnutí reagovala přitvrzením represe. Proti demonstrantům bylo ministerstvy vnitra a obrany nasazeno 85 tisíc policistů a četníků, které v ulicích posílilo dalších téměř 20 tisíc vojáků vyzbrojených samopaly. V prosinci 2019 krvavé střety mezi bezpečnostními složkami a demonstranty dosáhly intenzity pokraje občanské války. K protestujícím se přidala i řada výtržníků, jejichž oblíbenou víkendovou zábavou bylo demolování ulic po fotbalových zápasech. Při třetím prosincovém dílu demonstrací proti daňové reformě výtržníci zapálili jen v Paříži 100 aut a vyrabovali desítky obchodů.
Kriminalizace Žlutých vest
Po novém roce v pátek 4. ledna 2019 policie zatkla zakladatele Žlutých vest Erica Droueta. Za to, že při demonstraci 8. prosince 2018 vylezl na Vítězný oblouk, z něhož promlouval ke shromážděným demonstrantům, jej obvinila z výtržnictví a poškození národní kulturní památky. Prokuratura mu kladla za vinu poškození kamenného monumentu z doby Napoleona Bonaparta, jehož se ale podle videa zachycujícího incident dopustila skupina fanoušků fotbalového klubu Paris St. Germaine. Drouet, jemuž chtěla prokuratura „přišít“ škody za 3 miliony Eur, byl jak se později ukázalo v době útoku na Oblouk již o několik kilometrů dále v čele průvodu kráčejícího Paříží.
Uvěznění Droueta v cele předběžného zadržení a následné policejní obvinění Mouraudouvé a Ludoské ze škod za 4 miliony Eur vyhnalo další den do pařížských ulic ještě více lidí než před vánoci. Po střelbě gumovými projektily a granáty s nervově paralytickým plynem demonstranti na několika místech Paříže postavili barikády. Při střetech byly stovky lidí zraněny. V pařížských nemocnicích skončilo několik desítek lidí s poškozením zraku. Laboratorním rozborem bylo zjištěno, že šlo o důsledek složení plynových granátů, kterými policisté a vojáci stříleli do davů demonstrantů, a jež obsahovaly i příměsi, které několik desetiletí zakazuje Úmluva o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní. Po tomto skandálu byl v pondělí Drouet propuštěn z vazby a v případě Mouraudouvé a Ludoské vyšetřující soudce odmítl návrh na její uvalení.
Dobití Ministerstva financí
Po zveřejnění informací o nasazení mezinárodně zakázaných chemických látek proti protestujícím hněv demonstrantů vyvrcholil. Stoupenci Žlutých vest na mnoha dálnicích a silnicích zdemolovali policejní radary na měření rychlosti. Při mimořádné demonstraci uprostřed týdne dav obklopil sídlo úřadu předsedy vlády v pařížské ulici de Grennelle. Několika desítkám demonstrantů se po lešení podařilo vniknout do budovy a proniknout až ke kanceláři mluvčího vlády Benjamina Griveauxe. Zvláštní policejní jednotce se vládního mluvčího podařilo evakuovat vrtulníkem až po střelbě do demonstrantů uvnitř vládní budovy.
Při pravidelné sobotní demonstraci 12. ledna 2019 se protestujícím podařilo vniknout do budovy Ministerstva financí. Na stavbě poblíž sídla státní poklady se zmocnili vysokozdvižného vozíku, s jehož pomocí vyrazili okovaná boční vrata určená k vjezdu ministra a jeho náměstků do budovy. Po následné „návštěvě“ demonstrantů v budově vyletěly oknem tisíce vládních dokumentů, které byly před objektem spáleny.
Během následujícího týdne, kdy vláda povolala proti demonstrantům další vojáky, proběhly nejtvrdší střety mezi demonstrujícími a bezpečnostními silami. Při střelbě do pokojně shromážděných lidí, kteří se nedopouštěli žádného ničení majetku, byl gumovým projektilem do oka zraněn mluvčí Žlutých vest Jérôme Rodrigue. Jeho zranění hlavy bylo tak vážné, že jej lékaři po převozu do nemocnice a následné operaci museli na řadu týdnů uvést do umělého spánku. Den poté v neděli se na místě, kde byl Rodrigue zraněn, sešlo více než 50 tisíc lidí oblečených do oděvů ušitých ze státních vlajek. Při demonstraci žádali okamžité ukončení násilností.
Zrušte to nebo bude stávka
Následující pondělí prezident Macron částečně demonstrantům ustoupil. Vláda na jeho návrh schválila nařízení vlády o odložení účinnosti daňového balíčku. Podle Ústavy Francouzské republiky může vláda vydávat formou vládního nařízení právní předpisy se silou zákona. Jejich účinnost může být okamžitá. K tomu, aby nadále zůstaly v platnosti je však na nejbližší schůzi musí potvrdit i Parlament. V Národním shromáždění se o zrušení daňové reformy rozpoutala ostrá debata. Část poslanců Macronova hnutí Francie na pochodu odmítala ustoupit tlaku ulice, protože zakladatelé Žlutých vest mezi tím oznámili záměr kandidovat ve volbách do Evropského parlamentu. V důsledku opakovaného přerušení jednání, které bylo protestujícími vnímáno jako procedurální finta směřující k automatickému „obživnutí“ reformních změn v důsledku včasného nepotvrzení vládního nařízení, se Žluté vesty rozhodly v protestech pokračovat.
Ke konečnému rozhodnutí přiměla poslance až hrozba vyhlášení generální stávky na níž se v pondělí 11. února 2019 shodly všechny odborové centrály ve Francii. Mimořádné koordinační setkání šéfů odborových sdružení, z něhož vzešla hrozba časově neomezené stávky, bylo svoláno v reakci na těžké zranění, které utrpěl náhodný chodec vracející se z práce v sobotu 9. února 2019. Policejní granát určený k rozhánění demonstrantů, který byl vystřelen do davu se odrazil od sloupu pouličního osvětlení a padl na chodce, který se demonstrace ani neúčastnil. Při výbuchu utrhl postiženému 4 prsty na ruce a doživotně jej zmrzačil .
Pod tlakem hrozící generální stávky Národní shromáždění schválilo zvláštní zákon, kterým účinnost daňových změn odložilo. Přestože parlament daňové změny úplně nezrušil, ale jen odložil, vnímala to značná část francouzské veřejnosti jako úspěch protestů. Žluté vesty se však s kompromisem nespokojily a pokračují v protestech dodnes. Podle jejich zakladatele Droueta hodlají demonstrovat do doby, než bude daňový balíček definitivně zrušen. Prezident Macron v zájmu utlumení protestů podepsal dekret o zvýšení minimální mzdy o 100 Eur. Po jeho zapracování do ostatních platových tabulek počet demonstrantů výrazně poklesl.
Šíření Žlutých vest po Evropě
Během ledna a února 2019 se ze Žlutých vest stalo mezinárodní hnutí. Po zveřejnění informace o zatčení zakladatele Žlutých vest Erica Droueta se 5. ledna v Římě na jeho podporu sešlo více než 100 tisíc demonstrantů. Ve stejný den bylo při demonstraci v holandských Antverpách, kde se na podporu žlutých vest sešlo asi 50 tisíc lidí, oznámeno založení pobočky Žlutých vest v Holandsku. Sesterská organizace byla následující víkend založena i na 45 tisícové demonstraci v belgickém městě Bruggy.
Podpořit Žluté vesty přímo do Francie jel i předseda Hnutí 5 hvězd a italský ministr práce a sociální politiky Luigi Di Maio. S projevem podporujícím požadavky demonstrantů vystoupil přímo na demonstraci 5. února 2019. Francouzská vláda to ohodnotila jako hrubé vměšování do svých vnitřních záležitostí a v pondělí 7. února 2019 vyhostila jako nežádoucí osobu ze země italského velvyslance.
Pobočky hnutí Žlutých vest byla založeny později i v Německu, Polsku a v ČR. Několika skromnými demonstracemi vyjádřily solidaritu s v ulicích bojujícími Francouzi. K samostatným akcím však zatím nepřistoupily.
Greta na scénu
Prezident Macron podepsal zákon, jimž parlament odložil účinnost daňové reformy v pátek 29. února 2019. Tou dobou se už hlavní zájem sdělovacích prostředků přesouval od francouzských Žlutých vest ke švédské záškolačce Gretě Thundberg. Patnáctiletá dívka za zájmu všech hlavních médií v Evropě vyhlásila na pátek 15. března 2019 Školní stávku za klima. Sama chodila od srpna 2018 každý pátek místo školy stávkovat v sedě před budovou švédského parlamentu Rigsdagu. Dlouho si jí nikdo nevšímal.
Jako mávnutím kouzelného proutku se březnu 2019 stalo středem zájmu televizních kamer nezletilé děvče trpící Aspergerovým syndromem, které žádá změny právních předpisů s cílem omezit spalování fosilních paliv. Jen pár dnů poté, kdy musel ve Francii ustoupit protestujícím prezident, který chtěl zákonem zavést přesně to, o co usiluje mladá švédská zelená aktivistka. Ve skutečnosti nešlo o žádné mávání proutkem.
Stopa peněz
Podle listu Svenska Dagbladet akci Školní stávka za klima vymyslel a zorganizoval švédský aktivista Bo Thorén z organizace Fossil Free Dalsland. Podle vzoru USA, kde děti po střelbě ve škole v Parklandu na Floridě vyšly do stávky proti zbraním. Gréta byla na akci najata, protože jako jediná z dětských aktivistů byla ochotna do toho jít. Thorén a jeho Fossil Free Dalsland akci rozjeli loni v létě, kdy ve Francii začínaly první demonstrace proti Macronově zelení daňové reformě. Přes Fossil Free Dalsland finančně podpořila zájem o Gretu Thundbergovou i Nadace Open society Fund, maďarského miliardáře a měnového spekulanta George Sorose.
Mohutný zájem medií je však až dílem činorodé aktivity švédských organizátorů akciových investic do zelených technologií Ingmara Rentzhoga a Davida Olssona. Jejich zásluhou vystřídala Greta Thundberg a její páteční stávka za klima na prvním místě zpravodajských relací sobotní protesty Žlutých vest proti zdražování. Pomohly k tomu peníze a inzertní vliv energetických gigantů jako ABB se v řadě západoevropských televizních stanic. Zájem diváků se podařilo přesměrovat od zdražování k tématu ekologie.
V době volební kampaně do Evropského parlamentu německé televize s nadsázkou vysílaly pouze dva typy pořadů: tradiční německé krimiseriály a dokumenty o změně klimatu. Případně diskuse na stejné téma. Ať v květnu Němec přepínal z ZDF na ARD nebo RTL všude na něj vyskočily zpráy o blížícím se konci světa v podobě oxidu uhličitého. Greta Thundberg a slova „změna klimatu“ se v německých televizích objevovala častěji než Lenin a slovo „socialismus“ v Československé televizi v době, kdy byl jejím ústředním ředitelem Jan Zelenka, dosazený do funkce z ÚV KSČ během normalizace v roce 1971.
Von der Leyenová a uhlíková daň
Mediální masáž ve volbách do Evropského parlamentu pomohla hlavně Zeleným. Dosavadní hegemoni EU – lidovci a socialisté ve volbách ztratili absolutní většinu v Evropském parlamentu. Unioskeptici sice ve volbách posílili. Nicméně se jim nepodařilo získat tolik mandátů, aby mohli zablokovat další prohlubování integrace. Dosavadní evropská velká koalice lidovců a socialistů byla doplněna zelenou frakcí, k níž patří i čeští Piráti, která nové předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové (CDU) pomohla získat důvěru Evropského parlamentu. Nová předsedkyně Komise ve svém prvním projevu před europoslanci nastínila plán na ekonomické změny, které povedou k uhlíkově neutrální EU. Tedy to, za co od srpna potichu a od března za největšího zájmu tisku stávkovala Greta Thundberg.
Von der Leyenová sice nepředstavila podrobnosti. Jejich konkrétní podobu jsme však hned vzápětí mohli spatřit v paragrafovém znění v sousedním Německu. Tedy zemi odkud z vlády přešla do Evropské komise její nová šéfka. Vláda kancléřky Angely Merkelové (CDU) předložila návrh zákona o uhlíkové dani. Podle návrhu, který má v září začít projednávat Bundestag, by továrny a elektrárny měly zpočátku vypuštění za 1 tuny CO2 platit 35 eur. Oxidu uhličitý by však měl být přepočítán i do motorových paliv. Podle vládního návrhu by od příštího roku měla v důsledku nově daně vzrůst cena nafty o 11 eurocentů za litr (asi 3 Kč). Zemní plyn by měl v případě schválení zákona v SRN zdražit zhruba o 1 eurocent za kilowatthodinu.
Do roku 2030 by však daň za tunu CO2 měla podle vládního návrhu vystoupat až na 180 eur. Což by znamenalo, že Němci zaplatí za litr nafty či benzinu o 57 eurocentů více. V přepočtu jde podle současného kurzu o cca 15 Kč. Z výtěžku uhlíkové daně by měla být podporována výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů. Zelení, kteří jsou v SRN v opozici navíc navrhují dotovat částkou 100 Eur měsíčně dobíjení baterií elektromobilů.
Vyrostou v Německu barikády?
Návrh zákona již odsoudil německý automotoklub (ADAC). Podle jeho stanoviska daňová změna nejhůře postihne chudší občany, kteří auta se spalovacím motorem musí používat ke každodenním cestám do práce. Elektromobily, jejichž ceny začínají na 80 tisících Eur jsou podle ADAC pro většinu Němců cenově nedostupné. Dotování jejich nabíjení z veřejných rozpočtů tedy pro obyčejné lidi nic neřeší.
V principu jde o totéž co navrhoval ve Francii prezident Emmanuel Macron. A co musel pod tlakem Žlutých vest v letos únoru odložit. Na podzim uvidíme, co na to německé Žluté vesty. Sama jsem zvědavá jestli se Němce, jako nejvíce motoristický národ v Evropě, podařilo mediální masáží „oblbnout“ Gretou. Nebo jestli koncem roku i v ulicích německých měst vyrostou barikády při střetech demonstrantů s policií. Protože jestli to bez odporu projde v SRN, tak tuhle asociální změnu budeme mít do roka a do dne i u nás.
