Svět ruskýma očima 514

Je to poprvé po sedmi letech, kdy mluvčí národního shromáždění Bulharska Karajančeva navštívila Rusko a vystoupila před Radou federace Ruska. Setkala se s premiérem Medveděvem a ministrem zahraničí Lavrovem.

Zlepšení vzájemných vztahů mezi oběma zeměmi nastalo po zvolení prezidenta Rumena Radeva v roce 2017 a pokračovalo po březnové návštěvě ruského předsedy vlády v Bulharsku. Hlavním důvodem změny je jiná geopolitická situace. Zřetelně je vidět druhá velmi pragmatická příčina: Gazprom se rozhodl vést větev plynovodu Turecký proud do Evropy přes Bulharsko namísto přes Řecko. Bulharům je třeba dát, co se patří, omluvili se za jimi zaviněné zrušení tří energetických projektů s Ruskem.

Nový projekt jim dá nové stimuly pro hospodářský rozvoj: Investice, pracovní místa, tranzitní poplatky a přidruženou výrobu. K tomu Karajančeva řekla: „Projekt vyhovuje všem evropským požadavkům a jeho napojení na balkánský plynový uzel bude zaručovat strategickou pozici Bulharska na evropské plynové mapě.“

Mluvčí uvedla: „Chceme rozvíjet vztahy s RF za pomoci dialogu, konstruktivní spolupráce a vzájemného uznání zájmů.“ Dodala, že vztahy mezi Bulharskem a Ruskem „mají hluboké kořeny v historii“ a co „my víme a nikdy nezapomeneme – tisíce ruských vojáků zahynulo za svobodu naší vlasti“. Nakonec vše shrnula: „Více než 140 let zůstává Bulharsko vděčné Rusku za obnovení bulharské státnosti“. „Bulharsko jako plnoprávný člen EU a NATO může pomoci k rozvinutí dialogu obou organizací s RF a má zájem na obnovení důvěry a rozvíjení otevřených a pragmatických vztahů mezi Bruselem a Moskvou.

Jaké to neobvyklé řeči slyšíme po dlouhých letech aktivní rusofobie. Tady je samozřejmě nejzávažnější otázka, zda se zase nezmění postoj Bulharska tak, jako tomu bylo s Jižním proudem v roce 2014. Tehdy projekt zkrachoval zejména kvůli jednání Bulharska. Prý neodpovídal energetické politice EU. Jenže příčina byla jiná: Na jaře 2014 se Krym sjednotil s Ruskem a Spojené státy přitlačily na Brusel, aby neposkytl Moskvě „nový nástroj vlády v Černém moři“.

Washington v mnoha směrech zkazil vztahy s EU a došel k sankcím proti evropským společnostem. Tak se ruská delegace vrací do PACE, staví se Severní proud-2, Německo v Rusku otevírá závod Daimler (v téže době odchází Ford) a Francie spolupracuje s ruským ropným odvětvím. Bulharsko vycítilo změny. Sofia zřejmě chápe, že musí ospravedlnit volbu Gazpromu nejen řečmi, ale i činy. V této souvislosti je také přijat návrh Rosatomu na účast v tendru na výstavbu jaderné elektrárny v Belene. Medveděv po setkání s Karajančevou oznámil, že návrh byl přijat.

V tomto případě má Rosatom sotva jakou konkurenci. Sofie dala investorům podmínky: Co nejvíce využít již postavené zařízení a pokračovat v souladu s dříve schváleným projektem, a to je projekt Rosatomu. Ten byl zastaven v roce 2009 a v březnu 2012 odmítla Sofie zařízení stavět.

Stejně je možno říci o návrzích Moskvy na účast na renovaci ruských stíhaček Su-25 za 10 milionů leva. Karajančeva v prohlášení uvedla: „Letadla budou opravena v bulharském závodě Avionams. Naše země požádala Rusko, aby co nejdříve vyslalo své inženýry a specialisty k účasti v projektu.“

Celkově je vidět, že americký vliv v Evropě slábne. Poslední hlasování v PACE o obnovení pravomocí ruské delegaci ukázalo, že jen několik zemí zůstává nepochybnými vazaly Washingtonu. Jsou to pobaltské země, Ukrajina, Gruzie, Británie, Švédsko, Slovensko a Polsko.

Převzato z Pravda.ru

Pokud se Ukrajina nepřipojí k Rusku, rozeberou si její půdu a země zmizí

Jevgenija Alexandrova
4. července 2019

Mezi pěti a sedmi miliony Ukrajinců stále vyjíždí za prací za hranice a kolem milionu jich ročně opouští Ukrajinu kvůli práci a studiu. Politik Ivan Mirošničenko obrátil pozornost na skutečnost, že podle oficiální statistiky je v zemi úroveň nezaměstnanosti 9,9 %, ovšem ve skutečnosti představuje skrytá nezaměstnanost 32 až 35 %. Potvrzuje to i množství Ukrajinců zemi opouštějících.

Podle Mirošničenka opouští Ukrajinu mládež s cílem studovat, ale na návrat domů nepospíchá. Tempo masové migrace bude narůstat. Země EU rozpracovávají strategické plány a programy na přilákání vzdělaných a kvalifikovaných Ukrajinců pro své ekonomiky. EU se s tím nijak netají.

Podle odhadu Polského svazu podnikatelů a zaměstnavatelů potřebuje polské hospodářství k zachování současného tempa růstu ještě v dalších dvaceti letech pět milionů pracovníků. Ukrajinci již čekají.

Politik k tomu řekl: „Je jasné, že prohráváme v konkurenci ohledně pracovních zdrojů se zeměmi EU i s dalším světem. Země ztrácí „krev“ každým dnem. V dubnu byl na Ukrajině průměrný plat 10 tisíc 269 hřiven (388 USD, 345 EUR). Za hranicemi platí našim občanům podle země dva až třikrát více.“

Na Ukrajině jsou potřeba lépe placená pracovní místa. Některé závody už musejí mzdy zvyšovat o 50 až 70 %, aby jim lidé neodcházeli. Ovšem kromě zvyšování platů na východoevropskou úroveň ovlivňují finanční stabilitu společnosti také krizovost ekonomiky, neinvestování a nízká efektivita práce. Dnes je již těžké najít kvalifikovaného pracovníka technického oboru, pracovníky do stavebnictví a dalších odvětví.

Známý publicista Anatolij Wasserman postřehl a sdělil agentuře Charkov, že podobná činnost probíhá i v několika dalších republikách bývalého Sovětského svazu, zejména v Pobaltí. Odtamtud také lidé při sebemenší možnosti utíkají a nehodlají se vracet.

Pobaltské republiky podle publicisty dlouho existovaly z prodeje majetku zděděného po sovětské epoše a z dotací EU. Avšak Ukrajina může sotva počítat s dotacemi z EU a prodej jejího majetku rychle končí. Řekl k tomu: „Proto bude muset Ukrajina brzy prodávat půdu. Půda je tam velmi úrodná. Republika se nakonec jednoduše ztratí. Obávám se, že RF nemůže koupit zdaleka všechno. Moc si přeji, aby se ještě před ****úplnou ztrátou obnovil zdravý rozum*** a Ukrajina se spojila s Ruskem, k čemuž jsem sám udělal hodně. Ale obávám se, že k tomu nedojde.“

Převzato z Nahnews.org

Silicon Valley odplouvá do Asie

Jelena Pustovojtova
2. července 2019

Americký prezident jedná v některých případech jako žhavý žárlivec. Živý příklad toho je čínská Huawei Technologies. Společnost s ročním obratem přes 100 miliard dolarů byla před půl druhým měsícem zanesena na černou listinu s křikem o její zlodějině, průmyslové špionáži, obchodování s Íránem, atd. Jedním z nejtěžších obvinění bylo to, že Huawei tajně spolupracuje s čínskou vládou a armádou. Bylo by divné, kdyby tomu tak nebylo. Kdyby čínské vůdčí telekomunikační zařízení nedělalo to, co dávno dělají americké Google, Microsoft, Chrome, YouTube nebo Apple, které špiclují své uživatele v zájmu americké vlády. Merkelová by to mohla dosvědčit.

Proč bylo nutné za pár hodin po jednání Trumpa se Si Ťin-pchingem v Buenos Aires o příměří v obchodní válce uvěznit finanční ředitelku Huawei a dceru zakladatele společnosti Meng Wanzhou s obviněním ze špionáže a podvodu vůči americkým bankám? Jen proto, aby bylo možno se vyhnout kompromisu, který se rýsoval mezi USA a Čínou.

Číňané jsou závislí na amerických dodavatelích komponent a programů Google, Intel, Quatcomm a Broadcom a propočetli si, že přijdou o prodej šedesáti milionů iPhonů, když loňský rekord byl 206 milionů kusů. Huawei odříznuta od amerického trhu sníží svoji produkci a ztratí kolem třiceti milionů dolarů. Jenže hůl nemá jen jeden konec. Americký Google přijde o přibližně 800 milionů uživatelů. Broadcom letos ztratí dvě miliardy dolarů tím, že přestal prodávat výrobky Huawei. Podle loňských údajů utratila společnost na součástky přibližně 70 miliard dolarů, z nich 11 miliard – na produkci amerických firem. Proč USA nezastaví takové ztráty? Americkým společnostem hrozí ztráty mnohem větší.

Progresivní Číňan je světovým vůdcem sítí 5G a v tomto oboru má více produktů než Qualcomm, Intel a Apple dohromady. Američany může vystrkat ze sféry jejich dřívějšího vládnutí. Tady nejde o miliardy. Musí se pro Huawei rychle vybudovat digitální železná opona, jinak bude při používání čínského vybavení Peking vědět o Washingtonu dříve a více než naopak.

iPhony, symbol pokroku světového hospodářství, nyní vyrábějí v Číně. Globalizace! Sítě 5G dávají do rukou Huawei páku, která převrací světový obchod. Pokrok je a vypadá to, že s perspektivou postavení digitální železné opony se USA opozdily. Nejen proto, že v září 2019 postaví Huawei Technologies místo Androidu vlastní operační systém, ale jeho dceřiná společnost HiSilicon už vyrábí mikročipy využívané ve špičkových čínských smartphonech. A také proto, že byl zahájen proces přelévání mozků z USA a Evropy do Asie, na východ.

V Silicon Valley a dalších velkých technologických centrech USA se objevili zástupci rychle rostoucích technologických společností jihovýchodní Asie lákající domů mladé talenty. Internetová ekonomika jihovýchodní Asie dosáhla bodu obratu. V posledních letech se jen na poli internetové komerce objevilo 14 „jednorožců“, jak se to zde nazývá, soukromé společnosti s obratem vyšším než 1 mld. USD. Například známé Grab a Go-Jek stojí za více než 10 miliard.

Zakladatel Go-Jek Nadiem Makarim najal celý svůj tým v Harvard Business School, v MTI a na Stanfordské univerzitě. V Americe pátrají mnohé čínské, indonéské, singapurské a vietnamské společnosti. V průběhu osmi měsíců jeden ze zakladatelů nadace Intado navštívil Harvard, Berkley, Stanford a Univerzitu Kalifornie, přičemž hledal talenty, které se chtěly vrátit domů.

Stále širší pole působnosti a příznivé podmínky pro podnikání nelze nijak zablokovat. Studie jedné z největších auditorských společností světa KPMG Enterprise ukázala, že loni investovali v Jihovýchodní Asii 7,8 miliard dolarů do internetové ekonomiky a přišlo navzdory všem sankcím přes 100 tisíc kvalifikovaných odborníků. Rostoucí potřeba internetových odborníků nutí majitele příslušných zařízení platit jim dva až třikrát více než je v regionu průměr. Digitální komerce se stala novým symbolem světového obchodu a čínsko-indonéský region je sférou jejího strmého formování. Proto „želvy plavou domů“.
Převzato z Fondsk.ru