Prohlášení Thaçiho o sjednocení Kosova s Albánií jsou kritizována jako populistická

Když prezident Kosova hovořil 25. května v severoalbánském Hasu, kde byl jmenován „čestným občanem“, všechny překvapil, když začal mluvit o spojení Kosova s Albánií.

„Bratři ve zbrani, které vidím v této části Albánie, bratři ve zbrani, kteří žijete na Kosovu, budeme žít společně ve svobodě a v blízké budoucnosti spolu budeme žít v jednom albánsko-kosovském státě,“ řekl.

„Bude mnohem snazší realizovat sen o prostoru bez hranic mezi Kosovem a Albánií, než úkol odstranit Srbsko z Kosova. A to se stane,“ zdůraznil Thaçi.

Myšlenka celoalbánského sjednocení byla jedním z klíčových témat Thaçiho častých projevů během vzpomínkových shromáždění k 20. výročí boje za nezávislost.

Když 27. května připomněl jistou bitvu mezi srbskými silami a Kosovskou osvobozeneckou armádou v Pashtriku, Thaçi šel ještě dále, když vyzval parlamenty Kosova a Albánie, aby podnikly patřičné kroky.

„Byly vytvořeny nové okolnosti a nejlepším řešením by bylo, kdyby parlamenty Kosova a Albánie přijaly deklaraci o vůli národů žít v jednom státě,“ řekl.

Vzkříšení možnosti, která historicky byla „snem“ mnoha Albánců, vrátilo Thaçiho do centra televizních debat na Kosovu a v Albánii.

Thaçi popsal sjednocení jako přirozenou reakci na selhání procesu integrace do Evropské Unie, které nechalo Kosovo nespravedlivě izolované.

„Podporuji to jako alternativu k izolaci, kterou EU uvalila na Kosovo,“ řekl Thaçi 30. května během debaty s analytiky z Prištiny a Tirany.

„Není možné s námi zacházet jako s lidmi druhé kategorie. Konečně tedy vidím lepší budoucnost pro sjednocení Albánců. Nyní je vhodná příležitost pro národní sjednocení. Jsem připraven pozvednout prapor za tuto kampaň.“

Premiér si přeje nejprve více spolupráce

Od loňského léta, když poprvé prezentoval ideu úpravy hranic se Srbskem jako způsob, jak dosáhnout konečné dohody s Bělehradem, byl Thaçi soustavně kritizován svými oponenty.

Premiér Ramush Haradinaj (Ramuš Haradinaj), jeden z nejtvrdších odpůrců úpravy hranic, není o možnosti okamžitého sjednocení s Albánií přesvědčen.

„Je to projekt století, ale v této fázi, jak se domnívám, důležitější věcí je prohloubení spolupráce mezi Kosovem a Albánií a odstranění byrokratických a administrativních překážek,“ řekl Haradinaj novinářům na konci května.

Poznamenal, že Albánie to může naplnit, když odstraní pětieurovou daň, kterou požaduje po kosovských řidičích, kteří využívají „Národní silnici“ mezi Kosovem a Albánií.

„Bylo by lepší, pokud bychom jednali konkrétním způsobem a budovali silnější hospodářské vazby,“ navrhoval Haradinaj.

Dalším problémem je, že kosovská ústava, schválená v červnu 2008, tři měsíce poté, co Kosovo vyhlásilo odtržení od Srbska, zakazuje změny hranic.

„Republika Kosovo nebude mít územní nároky vůči komukoli a nebude usilovat o spojení s žádným státem ani nebude součástí nějakého státu,“ řekl.

Albánie je tomu rovněž málo nakloněná. V poslední době získala pozitivní doporučení z Evropské komise k zahájení přístupových rozhovorů pro členství v EU a netouží se zapojovat do žádné polemiky ohledně sjednocení se s Kosovem. [Evropská komise 29. května poskytla doporučení, ale následná schůzka ministrů zahraničí EU 18. června zahájení rozhovorů s Albánií zamítla a rozhodnutí odložila na říjen. Pozn. překl.]

„Samozřejmě se snažíme zintenzivnit naši spolupráci s Kosovem a s dalšími zeměmi regionu,“ uvedl 30. května albánský ministr zahraničí Gent Cakaj.

Analytici nejsou posledními návrhy Thaçiho překvapeni

„Volání po změně ustanovení ústavy není novinkou. On to učinil mnohokrát předtím,“ uvedl kosovský analytik Imer Mushkolaj pro BIRN, když poukazoval na dřívější obhajoby úpravy hranic se Srbskem ze strany Thaçiho.

„Minulý rok byl Thaçi proti národnímu sjednocení a řekl, že budoucnost Kosova a Albánie je v euroatlantické integraci. Nechápu, jak prezident pouze několik měsíců po tomto prohlášení došel k této myšlence,“ řekl Mushkolaj.

„Lze to chápat jako jistý druh nátlaku na Evropskou unii, ale nepovažuji to za seriózní,“ zdůraznil.

„Domnívám se, že tato myšlenka obě země poškozuje, jak Kosovo, tak Albánii,“ pokračoval Mushkolaj.

„Sen“, který pravděpodobně zůstane snem

Bývalý ministr zahraničí Albánie Besnik Mustafaj uvedl pro BIRN, že Thaçi by měl chápat rozdíl mezi přáním a slibem.

Mustafaj uznal, že spojení s Albánií bylo „snem déle než sto let,“ ale podle něj zůstane pouhým snem.

Odmítl myšlenku „rozkouskovaného a redukovaného Kosova“, které je spojeno s Albánií „bez jeho severní části se srbskou většinou, bez jeho zdrojů vody a nerostů, bez Preševského údolí v jižním Srbsku.“

Mustafaj věří, že Thaçi inicioval tuto myšlenku, protože jeho dřívější plán na úpravu hranic se Srbskem uvadá.

„Pokud je to přání, není na tom nic špatného, ale pokud se jedná o projekt prezidenta ve smyslu slibu, potom jde o populistický slib, který usiluje o odvrácení pozornosti veřejnosti od jeho dřívějšího projektu na výměnu území se Srbskem,“ uvedl Mustafaj pro BIRN.

Kosovský analytik Artan Muhaxhiri se domnívá, že Thaçi našel snadný, ale neužitečný způsob, jak zůstat přítomný v každodenní politice.

„Těmito naprosto populistickými postoji se snaží zužitkovat povrchní vlastenecké emoce, což je věc, která způsobuje krátkodobé zvýšení jeho důležitosti, které zmizí v okamžiku, jakmile vyvstane nějaké další velké téma,“ uvedl pro BIRN.

Muhaxhiri řekl, že tento politický styl není v případě Thaçiho neobvyklý. „Již v minulosti, neváhal slibovat změny, které byly nad jeho možnosti. V roce 2010 slíbil, že Kosovo opustí vízový režim s EU během 13 měsíců,“ vzpomíná Muhaxhiri (Muhadžiri). Vízový režim je stále v platnosti.

Podle něj v současném balkánském kontextu jsou prohlášení o spojení Kosova a Albánie a spojení s Preševským údolím v Srbsku, bez výměny jakéhokoli území na Kosovu „nedůvěryhodná, neopodstatněná, mimořádně sebevědomá a v naprostém rozporu s realitou.“

„Jediným ospravedlněním takových postojů je – pokud jsou považovány za protiváhu populismu, který přichází z Bělehradu –, že jde součást jakéhosi „souboje populismů“, řekl.

Mustafaj se také domnívá, že Thaçi svými nejnovějšími, ambiciózními a nerealistickými prohlášeními lidi klame.

„V politice je třeba usilovat o maximum možného. Snaha o nemožné prostě ústí do spekulací,“ dodal.