Neskutečným příběhem Věra Sosnarová chtěla získat tři miliony

Historik Adam Hradilek článkem Neskutečný příběh Věry Sosnarové uveřejněný na stranách 23 až 37 v  časopisu Paměť a dějiny č.2/2019 šokuje veřejnost. Hradilkova badatelská práce hodná ocenění uveřejněná v časopisu, který do té doby četla jen úzká skupina lidí zabývající se historií minulého století, totiž zpochybňuje vyprávění v Rusku po válce údajně v gulagu trpící ženy, kterou publicisté TV Nova před deseti lety objevili tak, že ji hejtman Jihomoravského kraje Šimek předal krajské vyznamenání a poslanci ve Sněmovně a hádejte z kterých stran, ji navrhli na státní vyznamenání. 

Naštěstí tato baronka Prášilová za údajné útrapy v Rusku nedosáhla na třímilionové odškodnění, neboť úředníkům k tomu všemu, co si vymyslela, nepředložila žádné dokumenty. Závažné je však, že Věra Sosnarová svým vymyšleným vyprávěním na besedách oblbuje děti na školách, dále diváky a posluchače médií, kterými jsme koncesionáři a hlavně nechává vydělat vydavatelům, kteří její vyprávění přetavené do knihy na besedách s vypravěčkou prodávají.

Zatím se k tomu politikové a  novináři, kteří to vyprávění v dobré víře Věře Sosnarové uvěřili, nevyjádřili.

Komentář poslance Iva Pojezného je ojedinělý.

Věra Sosnarová – příběh velké lži (nejen) na mladé generaci

“Plné hlediště nebo aula. V jejím čele postarší žena, která emotivně líčí svůj krutý osud a zážitky, ze kterých běhá mráz po zádech. Nejeden posluchač či posluchačka má v očích slzy. Tak přesně toto byl typický obrázek ve školách, kulturních domech a na různých sešlostech, kde vystupovala Věra Sosnarová, která se titulovala jako jedna z posledních žen, která přežila gulag. Dokonce v této souvislosti byla sepsána kniha Krvavé jahody. Vše by do sebe zapadalo, až na jednu maličkost: vypravěčka si příběh vymyslela,” napsal poslanec KSČM.

“Historik Ústavu pro studium totalitních režimů, tedy ústavu, který nikdo nemůže označovat za pracoviště nakloněné sociálně spravedlivému – socialistickému či komunistickému – vidění světa, usvědčil Věru Sosnarovou ze lži. V gulagu totiž nikdy nebyla, což nyní doložil historik Adam Hradilek,” konstatuje Ivo Pojezný.

“Média v našich končinách pravidelně bubnují na poplach a upozorňují na ruské fake news. Dokonce v dobách ministra Chovance na Ministerstvu vnitra ČR vznikla skupina, která má za cíl tyto nepravdivé lži a hoaxy odhalovat. Ale fakt, že tady někdo 15 let vykládá tisícům lidem lži, to mnohým pracovištím uniklo, ačkoli první pochybnosti o věrohodnosti příběhu Věry Sosnarové se objevily již v roce 2009,” píše se dál v komentáři poslance Pojezného.

“Od té doby byly s touto ženou natočeny pořady ve veřejností placeném Českém rozhlase či České televizi, byla jednou z tváří projektu „Příběhy našich sousedů“, jehož partnerem jsou mj. i Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR nebo Ministerstvo kultury ČR. Největší újma ovšem není v tomto příběhu ta finanční – byť si myslím, že lži by se z veřejných peněz platit neměly – ale morální. Kdo a jak nyní vysvětlí tisícům lidem, že je možné si toto všechno vymyslet? A budu se ptát i ministra školství, neboť ve výše uvedeném projektu bylo kupř. zapojeno na pět set škol, zda nyní dostanou informaci, že paní Sosnarová je lhářka!” uzavřel svůj komentář Ivo Pojezný.