Paul Craig Roberts
1. 7. 2019 paulcraigroberts
Už za pár dní toho bude všude kolem nás plno. Oči i uši nám zalehnou bezduché projevy a úvodníky o tom, jak velkou a slavnou demokracií jsem se stali od časů, kdy jsme přestali být britskou kolonií. Jedním, čím USA zcela určitě nejsou, je demokracie. Demokracie totiž vyžaduje informované voličstvo, které USA zcela určitě nemají.
Americká média a kompletně všechen západní tisk a všechna jeho TV média fungují pro Washington a vládnoucí oligarchie jako jejich ministerstva propagandy. Vysvětlení jsou řízena tak, aby vyhovovala vládnoucím elitám, a pronásledování a mučení Juliana Assange s konečnou platností dokazuje, že první dodatek americké ústavy už je dodatkem mrtvým. A mrtvou je i tolik vychvalována vláda zákona ve ve velké americké demokracii. Od režimu Clintonova zažila Amerika už čtyři kriminální režimy v řadě a pyšní se prezidenty a nejvyššími činiteli, kteří na sobě nesou vinu těžší, než nacisté souzeni v Norimberku.
Bez vlády práva nelze zabránit tomu, aby se demokracie neproměnila v tyranii. A v Americe tyranie už značně pokročila.
Představme si, že by se Američané jednoho dne dověděli, že Assange je absolutně nevinný člověk, jak to vyslovil Nils Metzer, zvláštní zpravodaj OSN pro otázky týrání a mučení. Co by tak asi udělali?
Nils Metzer popisuje, jak jeho vlastní vyštřování toho, jak je s Assangem nakládáno, ho osvobodilo od totálně falešného obrazu „americké demokracie“. Což je ovšem poznání, které s ním neinformovaný americký lid sdílet nesmí.
„Nakonec mi konečně došlo, jak jsem byl propagandou zaslepen tím, jak byl Assange systematicky ostouzen“, píše Metzer. „ A to s tím cílem, aby se veškerá pozornost veřejnosti odvedla od zločinů, které odkryl. Jakmile ho prostřednictvím izolace, výsměchu a nabalováním hanby zbavili podoby normálního člověka, nebylo už problémem zbavit ho i nejzákladnějších lidských práv. A to bez toho, aby svým jednáním vyprokovali nějaký významnější veřejný protest. A tak se přes zadní dveře naší vlastní uspokojenosti vytvořil legální precedent, který v budoucnu bude lze uplatnit i na všechna budoucí odhalení, se kterými přijdou třeba The Guardian, the New York Times či ABC News.
Ale i tak si můžete říct: Proč tolik pozornosti Assangemu, když mučeno je dnes tolik lidí na celém světě?
Odpovídám: Protože to, co píši, není hlavně o tom, jak ochránit Assange, ale o tom, jak předejít precedentu, který se pravděpodobně stane pečetícím osudem celé západní demokracie. Protože jakmile se pravda jednou stane zločinem, bude už pozdě odchýlit směr tohoto pochodu jinam. Náš hlas předáme cenzorovi a osud nás všech neomezené tyranii“.
Tento Metzerův text byl nabídnut řadě amerických, anglických a australských listů, z nichž žádný neodpověděl kladně.
(Nils Metzer je švýcarský akademik, autor a pracovník v oboru mezinárodního práva. Jako zpravodaj OSN v záležitostech mučení a jiných nehumánních praktik pracuje od 1. listopadu 2016.
Jeho článek, z něhož jsme čerpali, vyšel v Médiu). medium
Vybral a přeložil Lubomír Man
