Komentátor Bloombergu: Ruská sázka na zlato se ukázala být oprávněnou!

Rusko již několik let neustále zvyšuje své zlaté rezervy, a to i při snížení ceny. A vzhledem k tomu, že dnes náklady na tento drahý kov dosáhly své maximální hodnoty od roku 2013, zdá se, že taktika Moskvy se vyplatila, poznamenal komentátor Bloombergu Leonid Bershidsky.

Podle všeobecného mínění je dominance dolaru jako globální rezervní měny způsobena nedostatkem spolehlivých aktiv. Rusko však svým vlastním příkladem ukázalo, že země s významnou ekonomikou a pátou největší mezinárodní rezervou na světě může snížit hodnotu dolaru a stále se cítit dobře, upozornil autor.

Dosud se nemnozí z nich rozhodli následovat příklad Ruska. Ale obecně centrální banky různých zemí zvyšují nákup zlata, konstatoval Bershidsky.

Podle něj, protože se v roce 2014 dostalo Rusko pod západní sankce kvůli Ukrajině (autor píše, jak to mají novináři naučené – za “agresi vůči Ukrajině“ – pozn. red.), země měla dobrý důvod, aby přehodnotila strukturu svých zahraničních rezerv. Zejména na pozadí skutečnosti, že Spojené státy na rozdíl od Evropské unie v posledních pěti letech zpřísnily svá hospodářská omezení.

Kreml a centrální banka rozhodly, že riziko následných sankcí může být nepředvídatelné a bude záviset na domácí politice USA a nikoliv na ruských akcích. Od konce září 2017 proto centrální banka snížila podíl dolaru ve svých zahraničních rezervách o více než polovinu, což výrazně zvýšilo objem eura a jüanu.

CM: Americké dolarové vydírání přivedlo celý svět ke zlaté horečce!

Soudě podle nejnovějších údajů centrální banky Ruské federace v zahraničních rezervách mírně poklesl podíl zlata. Stalo se to proto, že Rusko zvýšilo svá aktiva jiných typů ve snaze ochránit se před západním tlakem, jakož i vzhledem k tomu, že hodnota zlata v období uvedeném ve zprávě klesla téměř o 7%, vysvětlil publicista.

Celkově však dynamika trhu ospravedlnila „tvrdohlavou víru“ Ruska ve zlato. K dnešnímu dni jeho hodnota vzrostla o cca 7%, díky čemuž se zahraniční rezervy země zvýšily o 7 miliard dolarů, pokud bude tento trend pokračovat, podíl drahých kovů v ruských zahraničních rezervách bude 20%, což se blíží podílu dolaru.

Samozřejmě, že dolar zůstává hlavní rezervní měnou na světě, a nelze s jistotou říci, že zlato a další měny ho zcela nahrazují. Spolu s tím Světová rada zlata zároveň konstatuje, že celkový růst zásob zlata není omezen na Rusko, které zůstává největším kupcem tohoto drahého kovu.

Čína má své vlastní problémy s USA a dolarem. Ačkoli Peking nedokáže omezit své obrovské dolarové aktiva tak rozhodně, jak to dělá Moskva, postupně je snižuje a vykazuje rostoucí zájem o zlato.

Ostatní pozoruhodní kupci zlata představují Turecko a Indie. Ta spolu s Čínou a Ruskem patří mezi desítku zemí světa s největšími zahraničními rezervami, zdůraznil Bershidsky.

„Režim prezidenta Vladimíra Putina byl prvním z hlavních držitelů rezerv, který odešel od dolaru, protože měl nejvážnější důvody obávat se Spojených států. Současná i budoucí administrativa USA musí jednat opatrně, aby zabránila jiným zemím dát jim podobný podnět k tomu, aby se vzdaly zvyku v dolaru a následovaly příklad Kremlu. Zatímco ruská ekonomická správa jako celek funguje spíše jako přání, přístup země k vytváření zahraničních rezerv vypadá stále více promyšleněji,“ uzavřel Leonid Bershidsky.