Vlastizrádce Tomáš Zdechovský |
Radim Fiala
Kolaborantský a vlastizrádný europoslanec KDU-ČSL Tomáš Zdechovský svou vlastní zemi žaluje v Bruselu! Po prázdninách chce poslat podnět Evropské komisi, aby přezkoumala, zda Česká republika neporušuje principy právního státu, pokud jde o zdanění náhrad za církevní restituce. My naprosto respektujeme, že může mít na věc odlišný názor, to je naprosto legitimní, ale žalovat na svou vlastní zemi v cizině je něco fakt naprosto odporné! Připomíná nám to zvací dopis z roku 1968 či přísahu českých umělců Třetí říši!
Lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský se domnívá, že zdanění církevních restitucí je po právní stránce přinejmenším sporné. Po prázdninách proto chce poslat podnět Evropské komisi, aby přezkoumala, zda Česká republika neporušuje principy právního státu. Europoslanec očekává, že Evropská komise začne na základě jeho podnětu věc prošetřovat podobně, jako se dříve zabývala třeba polskou justiční reformou.
Chápeme, že Zdechovský může mít na celou věc jiný pohled, ale existují přece české národní orgány, kam je možné se odvolat. Zdechovský je fakt nechutný euro-žalobníček.
Navíc unijní princip „právního státu“ je jen bič na nepohodlné státy typu Maďarska a Polska a je to bruselská obdoba Brežněvovy doktríny omezené suverenity. Evropská komise na začátku dubna totiž vydala prohlášení: „Když se v některém členském státě vnitrostátní mechanismy ochrany právního státu nejeví být schopné čelit hrozbám pro právní stát, je společnou odpovědností institucí EU a členských států přijmout opatření k řešení této situace.“ Není vám to nějaké povědomé?
Připomeňme slova Leonida Iljiče Brežněva, která bývají uváděna v souvislosti s tzv. Brežněvovou doktrínou omezené suverenity: „A když se vnitřní a vnější síly nepřátelské socialismu snaží zvrátit vývoj některé socialistické země směrem k obnově kapitalistického řádu, když hrozí nebezpečí věci socialismu v této zemi, hrozba pro bezpečnost socialistického společenství jako celku – to už se stává nejen problémem lidu té země, ale i společným problémem, který se týká všech socialistických zemí.” (Брежнев Л. И.: Ленинским курсом, т. II. М., 1970, с. 329)
Připomeňme si, jak si Evropská unie definuje takzvaný právní stát. Například Maďarsko bylo Evropským parlamentem pranýřováno za to, že zde „přetrvávají patriarchální stereotypní postoje k postavení žen ve společnosti“, že v nových školních učebnicích se prý „stále objevují genderové stereotypy, podle kterých jsou ženy primárně matkami a manželkami“, že „na rovnost žen a mužů v souvislosti s volbami se nevztahují žádné právní požadavky“ (rozuměj kvóty), že Maďarsko dosud neratifikovalo Istanbulskou úmluvu nebo že „ústavní zákaz diskriminace mezi důvody diskriminace výslovně nezahrnuje sexuální orientaci ani genderovou identitu a že by jeho úzká definice rodiny mohla vést k diskriminaci, neboť nezahrnuje jisté druhy rodinného uspořádání, včetně párů stejného pohlaví“.
Hnutí SPD naprosto odmítá, aby se Brusel pletl do vnitřních záležitostí suverénních států a především našeho státu. A doufám, že si voliči jednání pana Zdechovského z vlastizrádné KDU-ČSL, která se paktuje se Sudetoněmeckým landsmanšaftem, který má nacistické kořeny, budou pamatovat.