Ještě k tomu: CO DĚLAT?

Docent Radim Valenčík

Radim Valenčík
5.7.2019 blog autora
Návazně (ale ještě před tím, než jsem napsal včerejší článek) mně Marek Řezanka poslal mail se svými tezemi:

Aby občané mohli prosadit své zájmy, musí:

1) Vědět, jaké zájmy to jsou, řečeno s Marxem, musí mít své třídní vědomí, nikoli to falešné, jež jim vštěpují média, školy, vrstevníci, rodina, kolegové, atp.

2) Znát svou historii, a to v mezinárodním kontextu. Jedině tak nenaletí na ideologické masáže a propagandu elit. To je ovšem v příkrém rozporu se systémovým nastavením – vzdělávací systém, média, atp.

3) Existovat někdo, kdo jejich zájmy bude politicky prosazovat. Takový subjekt tu jednoduše není. ODS, Piráti, ale ani SPD či ANO to z logiky věci nebudou. Za jakoukoli stávající stranou je totiž nutné hledat zájmy velkokapitálu. ČSSD toto napojení přivedlo až na pokraj politického nebytí.

4) Kromě své existence musí být tento subjekt viděn – v médiích, setkávat se s lidmi, musí být o něm široké povědomí – a pokud možno nezkreslené. Tento subjekt musí být pro většinu občanů důvěryhodným – že opravdu hájí zájmy jejich, ne jiné.

5) Existovat společenské klima, které takovou změnu umožní. Takové klima dnes nemáme. Místo toho tu jsou snahy tzv. Demobloku urvat si moc bez voleb, s využitím zmanipulované masy – navíc nijak početné – vzhledem k celkovému počtu voličů.

Z výše uvedených bodů mi vyplývá, že systémová změna (bohužel) není na pořadu dne. Na pořadu dne je zabránění snahám o “Majdan”. Pro některé lidi to může být zdánlivě málo, ale z mého reálného pohledu je to maximum, co nyní lze uskutečnit.

K tomu mé stručné reakce:

Ad 1/ Existuje dost velký prostor nemanipulované komunikace, ale málo ho využíváme. A chybí nám také ochota vzájemně si naslouchat a učit se jeden od druhého. Místo pochopení s nadhledem často dáváme přednost prosazení stereotypu. To nikam nevede.

Ad 2/ Ano. Je nutné znát dějiny. A hlavně dějiny myšlení. Každému bych doporučil studium kvalitních dějin filozofie.

Ad 3/ Ano. Dnes žádný vhodný politický subjekt, dokonce ani jeho zárodek buď mimo ty stávající, nebo jako skupinu uvnitř stávajícího nemáme. O to více potřebujeme nastartovat mechanismus množení memplexů založených na rozvoji a splývajících s rozvojem člověka (nikoli těch, které jsou založeny na stereotypu a které blokují účinnost vzdoru, včetně toho levicového) v komunikačním prostoru. To je reálné.

Ad 4/ Aby bylo vidět, že se něco děje, k tomu stačí na začátek pár osobností, které jsou spolu schopny komunikovat, které dají přednost vzájemnému obohacování se myšlenkami před rivalitou, kteří se v komunikačním prostoru dokážou vzájemně podporovat. ///Tady zbytečně ustupujeme. Na každý můj lepší příspěvek je nasazeno pět až sedm zapouzdřenců. Poznají se snadno. Jejich jména (často jen pseudonymy) se opakují, nedokážou argumentovat, ale jen kádrují… To dělají další zapouzdřenci i dalším kriticky myslícím lidem. Měli bychom na to reagovat nejen tím, že si budeme vyjadřovat podporu, ale hlavně tím, že u aktuálních témat, která mají více ohlasů, napneme síly a využijeme je ke vzájemnému názorovému obohacování a k širší osvětě.

Ad 5/ Celkové nepříznivé klima musíme kompenzovat tím, v čem můžeme mít převahu. Mnohem větší součinností založenou na vzájemném ideovém obohacování s tím, aby si každý našel to nejvhodnější místo. (Například já básně psát neumím, ale jejich potřebnost i pro rozvoj racionálního myšlení a hlavně představivosti chápu.)