Oxana Solomatinová, Polina Poletajevová, Alexandra Seluková, Julie Gurejevová
24. 7. 2019 russian
Pražský institut bezpečnostních studií předložil zprávu o způsobech evropské integrace západního Balkánu. Dokument, s nímž se agentura RT seznámila, byl vyhotoven s přispěním americké Národní nadace pro podporu demokracie (NED), jejíž aktivity jsou v Ruské federaci považovány za nežádoucí. Autoři v něm poukazují na to, že Brusel musí v regionu získávat reputaci, protože tam jsou silné pozice ostatních hráčů, zejména Ruska a Turecka. Je uvedeno, že obyvatelstvo západního Balkánu často vnímá Moskvu a Ankaru jako “historické ochránce”.
Podle názoru expertů jsou problémy evropské integrace regionu spojeny především s krizí v EU. Navíc, jak se analytici domnívají, západní Balkán nyní navazuje účinnou spolupráci s různými státy, konkrétně s Ruskou federací a Tureckem.
Pražský institut bezpečnostních studií zveřejnil zprávu, která obsahuje řadu doporučení pro EU v oblasti urychlení procesu evropské integrace západního Balkánu. Studie byla zpracována v rámci projektu “Západní Balkán na rozcestí: analýza činnosti při ovlivňování nedemokratickými vnějšími silami” za součinnosti americké Národní nadace pro demokracii (NED).
Poznamenejme, že západním Balkánem se v Evropské unii rozumí Albánie, Srbsko, Černá Hora, Severní Makedonie, Bosna a Hercegovina a Kosovo.
Podle autorů dokumentu by tedy nové složení Evropské komise mělo soustředit pozornost na informační sféru a investovat “do propagace image” Evropské unie.
“Evropská unie musí zapojit mechanismy financování a nástroje pro zvyšování potenciálu na podporu výzkumu a nezávislé žurnalistiky a přispívat šíření informací o vnějších vlivech, jejich příčinách a důsledcích”, je uvedeno ve zprávě, s níž se RT seznámila.
Poznamenejme, že na začátku července se EU dohodla na kandidaturách nových vedoucích klíčových evropských orgánů, které musí být aktualizovány po květnových volbách do Evropského parlamentu. 16. července byla schválena bývalá ministryně obrany Německa Ursula von der Leyenová na post hlavy Evropské komise. Od 1. listopadu v této funkci nahradí Jean-Claude Junckera.
Za neméně důležitou je v pražském výzkumném ústavu považována “součinnost se subjekty občanské společnosti” a “formování demokratického prostředí” pro zvýšení odpovědnosti místních vůdců.
Současně, jak se autor dokumentu domnívá, je nutné omezit možnosti místních vůdců “k využívání vztahů s nezápadními zeměmi k osobnímu prospěchu a upevnění jejich vlastní moci”.
Dříve ministr zahraničí RF Sergej Lavrov vyjádřil obavy, že se Západ snaží přeměnit Balkán na odrazový můstek pro boj proti Rusku, jak to probíhalo na Ukrajině před událostmi roku 2014.
“Vzniká dojem, že Západ se z lekce ukrajinské tragédie nepoučil”. Dnes se podnikají naléhavé pokusy přeměnit Balkán v další předmostí proti Rusku. Od zemí tohoto regionu se důrazně požaduje, aby se rozhodly: buď s Moskvou, nebo s Washingtonem a Bruselem”, zdůraznil Lavrov.
“Brání prozápadní orientaci”
Evropští badatelé mezitím tvrdí, že Rusko, Turecko, Čína a země Perského zálivu brzdí prozápadní orientaci Balkánu pomocí ekonomických, politických, kulturních a náboženských pák vlivu.
Ruská strana však opakovaně uváděla, že respektuje postoje balkánských států. Ruský prezident Vladimír Putin také poznamenal, že vstup Srbska do Evropské unie nijak neovlivní spolupráci mezi těmito dvěma zeměmi.
“Respektujeme srbským vedením zvolený kurz na vstup do EU. Na rozdíl od západních partnerů se nesnažíme postavit Bělehrad před umělou volbu – buď jste s Ruskem, nebo s Evropskou unií”, konstatoval ruský vůdce.
Zástupce ředitele Institutu strategických studií a prognóz univerzity RUDN Nikita Daňuk v rozhovoru s RT uvedl, že postoj Ruské federace k zemím Balkánského poloostrova je založen na “silných historických a kulturních vazbách”.
“Historická paměť, příbuzné a kulturní složky poskytují potenciál pro udržení dobrých vztahů a zapojování západního Balkánu do různých ekonomických a geopolitických projektů”, domnívá se expert.
Specialisté Pražského institutu bezpečnostních studií ve zprávě rovněž upozorňují na pozitivní obraz nezápadních hráčů v balkánském regionu, jako jsou Rusko a Turecko, u místního obyvatelstva. Podle dokumentu však žádná země nenabízí zemím západního Balkánu reálnou alternativu “evropské cestě” rozvoje.
“Nehledě na skutečnost, že největším donorem pomoci při rozvoji a největším investorem a obchodním partnerem zemí západního Balkánu je Evropská unie … mnozí na Balkáně si myslí, že tuto úlohu pro jejich země plní Rusko nebo Turecko, a z důvodu kulturní a náboženské příbuznosti … považují tu či onu zemi za svou historickou ochránkyni”, tvrdí dokument.
Vedoucí Mezinárodního institutu nejnovějších států politolog Alexej Martynov v rozhovoru s RT poznamenal, že v poslední době se v analytických materiálech stále častěji objevuje “balkánský akcent”.
“Stále častěji se setkáváme s tímto “balkánským akcentem”, který samozřejmě nemůže neznepokojovat, protože, jak si pamatujeme, historicky je právě Balkán pro Evropu sud s prachem. A na Balkáně začal nejeden kontinentální konflikt”, poznamenal Martynov.
Budoucnost Balkánského poloostrova
Specialisté Pražského institutu bezpečnostních studií také uvádějí tři nejpravděpodobnější směry budoucího rozvoje regionu.
Podle prvního scénáře jsou země západního Balkánu a EU zaměřeny na integraci a všechny státy budou mít skutečné vyhlídky na vstup do unie. Přičemž “možná újma působením vnějších aktérů” je do značné míry omezená.
Na druhé straně autoři poznamenávají, že evropská integrace západního Balkánu může pokračovat stejným tempem s “omezeným úspěchem”. Je poznamenáno, že pokrok se někdy zpomaluje a poté znovu pokračuje, přičemž ostatní hráči v regionu zvyšují svůj vliv.
Nakonec evropští analytici připouštějí, že balkánské státy mohou proces evropské integrace zcela zmrazit.Třetí scénář je ve zprávě popsán takto: “Pohyb zemí západního Balkánu evropskou cestou neustal, ale ve skutečnosti se přerušil, dominantní úlohu EU v tomto regionu výrazně podkopává rostoucí vliv Ruska, Číny a Turecka”.
Experti, s nimiž byl proveden rozhovor s RT, se však shodují v názoru, že v současné době se samotná Evropská unie nachází ve stavu systémové krize a není s to přijímat nové členy.
Alexej Martynov v rozhovoru s RT vyjádřil pochybnosti ohledně evropské integrace balkánských států.
“K žádné evropské integraci nedojde, zvláště nyní, kdy Evropská unie praská ve švech a nejenže není s to přijímat nové členy, ale ani udržet ty staré. Takové vyhlídky jsou samozřejmě ještě spornější”, je přesvědčen politolog.
Nikita Daňuk zase poznamenal, že za těchto podmínek mohou Rusko, Turecko a Čína nabídnout balkánským zemím oboustranně výhodnou spolupráci.
“V podmínkách absence jakéhokoli způsobu rozvoje mohou tyto země (Rusko, Turecko a Čína, pozn. RT ) právě nabízet dosti efektivní cesty”. Je to energetická spolupráce, součinnost v oblasti technické spolupráce, jsou to, samozřejmě, kulturní a humanitární projekty. Vše zde proto závisí na EU, na její připravenosti zapojit tyto státy (západního Balkánu, pozn. RT) co nejdříve nejprve do sféry svého informačního vlivu, a poté je již učinit součástí NATO a EU”, uzavřel Daňuk.
Analytici Pražského institutu bezpečnostních studií nevydávají poprvé materiál, který hovoří o údajných pokusech Ruska ovlivňovat západní Balkán. V únoru analytici tvrdili, že Moskva údajně podporuje extremistické a radikální skupiny v regionu.
Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová
