 |
| MUDr. Vladislav Rogozov |
Rozhovor s lékařem Vladislavem Rogozovem
19.07.2019 Parlamentní|Listy
Lékař Vladislav Rogozov je vděčný osudu, že ho obdaroval hned dvěma domovy. Prvním je Česko a druhým Anglie. Mít dva domovy považuje za velmi dobrou příležitost vnímat každou zemi zblízka, a přitom s určitým nadhledem a perspektivou země druhé. Je optimistou a věří, že Česká republika má stále jedinečnou příležitost. Příležitost vyvarovat se negativních jevů, které dnes můžeme vidět v jiných vyspělých zemích. Také věří, že důležitým krokem k tomuto cíli je šíření povědomí o současném dění mimo Českou republiku. V tomto pokračování seriálu rozhovorů komentuje dění kolem odchodu Spojeného království z Evropské unie.
V minulém našem povídání jsme se letmo dotkli tématu Brexitu. Dnes se mu budeme věnovat podrobně. Jak intenzívně lidé v Británii dění kolem něj vnímají?
Brexit, nebo také „Bregzid“, jak to z nějakého důvodu vyslovují v mnoha českých médiích, je skutečně téma pronikající celou společností. Není moc příležitostí být v Británii a diskusi o Brexitu se vyhnout.
Nahlíženo pohledem dneška a se znalostí všeho, co se kolem Brexitu už seběhlo, nebylo by lepší, kdyby k referendu v červnu 2016 vůbec nedošlo?
Ale ono by k nějaké podobě rozchodu s EU stejně dříve, nebo později muselo dojít. Evropská unie čím dál víc směřuje k těsnější politické integraci a Velká Británie se nikdy netajila tím, že o něco takového nestojí. Do federace, kde bude mít hlavní slovo německo-francouzský parní válec, prostě Británie nikdy moc chuti jít neměla. To, že Británie rozvolňuje politické svazky s federalizující se Unií, skutečně není nějaký rozmar. Jde o historickou nevyhnutelnost vycházející z pozice Británie na jedné straně a vývoje EU na straně druhé. Referendum zkrátka proběhlo už roce 2016 a dalo jasné zadání. Brexit se teď musí uskutečnit.
Vzpomeňte si na Entropu, kterou v roce 2009 do Bruselu přivezl David Černý. Tam, kde mělo být znázorněno Spojené království, nechal jen prázdné místo. To bylo prostě vtipné, výstižné a vizionářské.
Jaký je tedy aktuální stav vyjednávání o Brexitu?
Premiérka Mayová dojednala s Evropskou unií dohodu, přes parlament ji však neprotlačila, a tak nakonec rezignovala. Premiérka v úřadu končí k 22. červenci. Tento týden ji v sídle premiérů navštívila Laura Kuenssbergová a natočila s odcházející premiérkou pro BBC poslední reportáž.
Tím tedy skončilo další dějství brexitového dramatu a teď se horečně připravuje pokračování.
Členové Konzervativní strany vybírají nástupce a nový předseda strany se stane i novým předsedou ministerským. Z pěti kandidátů zůstali ve hře dva – bývalý londýnský starosta Boris Johnson a stávající ministr zahraničí Jeremy Hunt.
Jsou mezi oběma kandidáty nějaké zásadní rozdíly?
Oba představují velmi odlišné osobnosti. Johnson se prezentuje jako rozmáchlý světák a bonviván, Hunt naopak jako uhlazený technokrat. Oba se shodují v tom, že je nutné Brexit uskutečnit. Zatímco Johnson chce odejít bez jakéhokoli dalšího prodlužování k 31. 10. 2019 „do or die“, tedy za jakoukoli cenu, Hunt je opatrnější a dává přednost novému jednání s EU i za cenu odkladu Brexitu. Kdo z těch dvou se nakonec bude stěhovat do čísla 10 v Downing Street, se dozvíme příští týden. S velkou pravděpodobností to však bude Boris Johnson.
Bude mít nový ministerský předseda, ať už se jím ze dvou zbylých kandidátů stane kterýkoli, větší šanci než jeho předchůdkyně ve funkci Mayová vyvést Spojené království ze svazku s Evropskou unií?
Tak jisté je pouze to, že odpověď v tuto chvíli nezná vůbec nikdo.
Konečnou podobu Brexitu, ať už s dohodou, nebo bez, musí schválit parlament. Parlament je však v této záležitosti velmi roztříštěn a jen velmi těžko hledá většinovou shodu. Není teď totiž rozdělen jen vertikálně na vládnoucí pravici a levicovou opozici, ale také horizontálně na zastánce či odpůrce různých druhů Brexitu. Například labouristické vedení teď otevřeně podporuje vypsání nového referenda o setrvání v EU, mnoho labouristů hlavně ze severu země však volá po rychlém tvrdém Brexitu.
Na druhé straně vládnoucí Konzervativní strana podporuje Brexit, ale řada jejích poslanců tvrdý Brexit důrazně odmítá. Tak důrazně, že jsou v případě hrozby tvrdého Brexitu připraveni hlasovat pro vyslovení nedůvěry vládě. Mohlo by tak dojít k historicky unikátní situaci, kdy by si Konzervativní strana mohla potopit vlastního premiéra a jeho vládu.
Existuje zde možnost, že by nový premiér požádal Její Veličenstvo, aby mu dovolila parlament na podzim rozpustit, tzv. „prorogation“. Potom by parlament nemohl Brexit zastavit, protože by v tu chvíli prostě žádný parlament nebyl. 31. října by tak automaticky nastal tvrdý Brexit. Boris Johnson tuto možnost zatím nevyloučil. Bývalý premiér John Major dokonce pohrozil, že v případě prorogace, spustí proti Johnsonovi právní bitvu.
